8m gap. Dolů.

Tak v sobotu jsme si dali fakt pěkněj, činnostma naplněnej den. Byli jsme na kole, lezli jsme na stěně, ale hlavně jsme byli v Průhonicích v 8m jámě se potápět.

Tákže, to potápění, jo. Nadechneš se, potopíš se, a plaveš dolů. Když ti dojde, vynoříš se. Jednoduché že. No samo to tak jednoduché není, ale to by bylo na dlouho. Hlavně je to zábava.

Takže jsme se domluvili s Petrem Heiníků, a Andym a protože Andy má hned vedle práce jedinej bazén v ČR s takovouhle hloubkou (aquapark Průhonice), šli jsme na to. I když v podstatě to není jen tak jednoduchý, potápět se tam můžou jen lidi s certifikací. Já jí naštěstí už mám, neboť jsem absolvoval kurz u Davida Čaniho, (divefit) a tak jsem u pána v prodejně, kde se musíš nahlásit, v pohodě prošel. Ty dva sem si sebou vzal jako že na mou odpovědnost.

No ale u kasy to už tak lehký nebylo. Zamířili jsme k pokladně obsazené mladičkou broskvičkou, s vidinou, že můj přirozený šarm násobený těma dvěma obejdama nám zajistí třeba lehkou slevu. PRD. Holka byla imunní, ba co víc, požadovala certifikaci i od těch dvou, nicméně byl jsem tvrdý a zahrnul jí spoustou informací s použitím cizích slov, na což neměla evidentně co říct, a s výrazem – „milostivě vás propouštím“ – nás pustila dál.

Lehké bloudění v šatnách, co je to do píči modrá zóna, a systém zámků převzatý ze star treku byl taky dost… :)

Cena. Cena je dost. 150 za jámu, a 250 za aquapark. Ale zase tam můžeš bejt jak dlouho chceš. A taky můžeš jít samo kamkoliv do aquaparku, vodřít si prdel na tobogany, nebo se vyprdět s rodinkama ve výřivce. Whatever. Ale samostatná jáma se prostě koupit nedá. Toliko jediný mínus.

Takže jsme naběhli na jámu, pozdravili se s místním chlapíkem, co tady vede kurzy, a já vybalil ploutve a další cajky, něco jsem rozpučoval klukům, a skočili jsme do vody. Voda je tu celkem teplá (ne jak v Poličce, hehe, viď Carlos), 28 C je paráda, ani si z počátku neberu neopren. Dávat klukům nějaký inštrukce skoro ani nemá cenu, Petr se už potápěl, a David to nehodlá přehánět.

Tak se topíme. Jáma má nahoře část, kde je to asi 1,4 m hluboký, a pak už navazuje samotnej tubus s hloubkou. Ta je v nejhlubším místě 8m. Ve 4 metrech je takový kovový molo, na který si můžeš sednout a tak podobně, a po stranách jsou prosklený dvě okna, který vedou do prvního patra ( vstup je ve druhým patře) a koukaj na tebe lidi, co stojej zrovna frontu na kolu.

Dole na dně je čtvercová jáma, ve který je asi 6 velkejch kamenů, tak od 4 kg cm až do tak 50 ti kilovýho macka. Průzkum proběhl hned druhej ponor, co to jako je, a než jsme se stačili znova nadechnout, už nesl jeden Petr k hladině. Obdobná zábava následovala pak po celý dvě hodiny. S tím 50 ti kilovým se dalo pohnout, ale vynýst ho samo nešlo – i když Petr to zkusil, hehe :)

Jedna z největších zábav tady, je strašit lidi. Není nic zábavnějšího, než když si dole vezmeš kamen, schováš si ho za záda, připlaveš k tomu prosklenýmu oknu, lidi na tebe koukaj, a ty vezmeš ten kamen, rozmáchneš se….a….to bys koukal, jak lidi utíkaj. Fakt sem se řezal, až sem se málem utopil.

A nebo co je eště lepší. Lezeš po zdi, směrem dolů, a přilezeš seshora k oknu. Neviděj tě. A najednou jim tam seshora strčíš hlavu. Kvičej tak, že je to slyšet až do vody. Muhahaááá !

Tak takhle jsme tam blbnuli. 8m není velká hloubka, já tam byl většinou tak minutu a půl, nechtěl jsem to nějak přehánět. Klucí většinou tak 5O sekund, ale i s tímhle časem si užiješ dole spoustu zábavy. Co jsem koukal na hodinky, tak nejdýl to bylo 2 :26, to jsem se tam nějak zapomněl, ležel jsem na molu ve čtyřech metrech a koukal na výcvik přístrojovejch potápěčů. Plavali pode mnou, a pouštěli na mě bublinky :) Jo a když strčíš ruku dole do tý díry, tak je to 8,4 metrů. Takže prospekty lžou, hehe.

Takže jak to celkově shrnout. Mě se to líbilo moc. Je to asi jediná šance, dokud mi nepřijde kvalitní neopren, jak si přes zimu zablbnout s ploutvema v trošku hlubší vodě. Cena sice není moc příznivá, ale jednou za měsíc tam asi vyrazím. Oželím jednu večeři v Corleone, a dám si tohle.

Klukům se to taky líbilo, a tak jen doufám, že se příště zase někdo přidá.

Do té doby držte dech.
Páp !

PS: Za fotky děkuji Andymu, jsou super, a zdravím Tomaassovýho Tatínka, našeho věrného čtenáře ! Konečně něco pro vás…