PEC – Mistrák

Mistrovství české republiky. Nejvyšší a nejdůležitější ze závodů na uplně nový trati v novým středisku….vy nechcete vědět jak to dopadlo ? Já to viděl asi takhle Roadtrip na MČR…

Já to závodění teda letos trošku flákám, jak jste si už asi mohli všimnout, a je to z mnoha důvodů, jež nikoho moc nezajímají. Leč když mi přišla od PH zpráva : „Co řešíš, pojeď si zajezdit na nový trati, potkat se s kámošema, a nechat si to v neděli změřit..", došlo mi, že vlastně jet chci. Očekávání nového je taky dycky lákavé…takže ano.

Pec dorážím ve čtvrtek v noci, a nacházím tu jen pár lidí a Joudu, a Rakovník. Moc tu není kde zaparkovat, ale nakonec nacházíme plácek a sázíme to tam. Jelikož unava je a zima taky a veliká, padáme brzy do peřin. Samozřejmě, jak už je tuto sezonu pravidlem, chčije.

Ráno se budíme celkem pozdě, ono totiž ani není kam chvátat a jdeme na lano. Lanovka je opět strašně pomalá, dáváme si 5 jízd za 300, nebo 10 za 500 a jdeme na to. Z lana koukáme na trať, jak se vine a padá na různejch místech směrem dolů. Vypadá to velice zajímavě, Adam a spol jakožto stavitelé trati se evidentně činili. Spouští se liják.

Nahoře jsme za krásných 20 minut, což je peklo, a jdem si to sklouznout.

A to doslova. Jen co totiž skočíš do lesa, následuje celkem pekelná bahenní lázeň, vzniknuvší podmáčenou lesní směsí a hrabankou rozrytou gumama účastníků, sem tam prolitou deštíčkem a do tratě ústícím potůčkem. 3 týdenní liják dělá z týhle trati celkem hodně zajímavou záležitost. Po prvních asi 400 metrech se trať přes pár dřevěnejch mostíků nakloní více dolů, a začne to jet, v těhle místech je to fakt parádní, hravý, samá boule, dá se i proskočit, super. Pak tě to vymrská na traverz, kterej je silně morálovitá záležitost – prostě ho drž a nepust. Vletíš do kratičkého technického lesíka, a palba dolů přes pár skoků z palet až ke „skalka sekci“ – sekce s hodně těžkým nájezdem a skalkou s rozbitým koncem. Bahenní vložka a pak už jen paleťák, kterej aby nebolel, tě nutí poletět tak 12m a víc, a točky v hodně palbě do cíle.

Je to PECKA ! Velká rychlost, nahoře technika, v půlce morál, pak technika, dole palba. Trať je fakt pěkná a těžká – jen škoda toho bahna nahoře, moc to tam nejede.

To je ovšem prd, neboť s přibývajícíma lidma se vyjíždí a vyjíždí, a občasné slejváky jí fakt měněj v slušnou bažinu. Začíná to bejt boj.

Večer máme párty na penzionu kde je ubytovanej PH a Srbík. Párty začíná nevinně, leč se posléze rozjíždí v největší parádu co jsem letos zažil. Neuvěřitelný džouky, rumy, beefetery, vína, a hrozný hlášky. Ve 2h ráno máme dost, a za motox pokřiku Srrrrr – báááááá ve stylu „přeřazení fekála z dvojky na trojku“ driftujem s Andym svahem do dodávek spát.

ani martin nebyl druhý den uplně v koncidi…

Ráno nejsme vůbec freš. Na trať jdeme až odpoledne, ale stejně nejsem schopen dát víc než 3 jízdy – dílem mi není ouplně dobře, a dílem kvůli frontě jako svině – Karlos to změřil na 52 minut. To byl děs. Trať se nahoře mění v bahenní lázeň, kterou projet bez šlápnutí není jen tak – jsem zvědavej, co na to řekne KRNAP po závodech. Objevujou se kořeny, bahno stoupá a dává rčení „byla bahna po náby“ opravdu exaktní rozměr. Trať si i vybírá svou daň, včera to zahodil Mave a natrhal si ručičky, a dneska Kybic a ještě někoho snad dokonce odnášeli z tratě, no je to něco.

Já to tak nějak mrskám. Vršek mi moc nejede, pak už je to gut, a před skalkou jsem marnej – nevím fakt vůbec kudy to jet. Jak důchodce. Ale jinak je to super, a nebejt tý děsný fronty, jel bych to víckrát.

Večer moc nezlobíme, jen decentně čajujeme a jdem brzy spát. Zítra je přece ten den M, tak aby jsme byli freš. Taky doběh po včerejší kalbě je velice znát…

A je tu dopoledne. Vstáváme hodně brzy, neboť si chceme dát ráno 2 jízdy, což se daří, a s PH jsme v 8h na laně. V noci opět zapršelo, a vršek mě moc mrzí – tohle se prostě skoro nedá "jet" je to spíš dílem koloběžka, dílem náhoda, jestli ta kolje jede nebo ne. Rozrytý je to mocně. štve mě to, protože jinak by to byla pecka. První kolo tak nějak naznačuje, kdo je na tom, kdo letí, a kdo se válí. Nicméně trať postupem času vysychá a na finále je to už celkem střelba – podotýkám opět až na ten vršek – bahno jen zhutnělo, a tahá za gumy :)

 

Fajn. Co je děsnej nákrm, je Martin Srrrr – bááá. Ty kamaráde, ty si prostě moc. 3 : 11 je čas, kterej sejmul kompletně všechny juniory. Děs. Gratuluju. MX tě vyškolil velice dobře a léta jaksi nejsou znát. Juniory tentokrát nevyhrává Hany, kterej nahoře točí beka do bažin, a i ostatní střelci se zváleli… V ženskejch, když odpočítáme Annu Sojku, která není češka, zalítla jasně Helena Kurandová, druhá Tereza Votavová, a Katarina s ne zcela doléčeným zraněním ramene třetí. Hobíky vyhrál Luďánek, kterej je prostě moc, a to že ho nevzali na antidopingovkuje jeho druhý vítězství dne. Gratuluju. HT – co jste čekali ? Ano, Mr. Červenka. A pak je tu Elita. Tady se to řezalo fakt vostře. Hned první kdo proletěl cílem byl na dlouho vedoucí – FILIPMatuš. Nakonec skončil třetí, o kosek za Adamem, a kdo je borec největší a titul je koho – Je to Michal Maroši, povrch jak před lety v Kaprunu, bahno, a kalba do rána – to vše mu sedlo na první flek s časem těsně přes 3 min.. 

Respect největší. 

A to je vše. Stručně, rychle, a jdem spát, co.Shrnutí dneska nechám na Vás, ujel jsem 300km, a jsem grogy. Vypínám komp, a dobrou.

Stupně vátězů jsou k vidění tady

Gratuluju všem, co zalětěli a přežili a na Božáku na viděnou !