HVAR – roadtrip z léta

Takže kdo ví, ví, kdo neví, teď se dozví. Byl jsem v létě na dovolený, jo, a to na HVARu, ostrově v jižní dalmácii na pobřeží Chorvatska. A protože to byla myslím zajímavá akce, co stojí za zmínku, tak tady je. S milionem fotek, z nichž je to léto i cítit, stačí natáhnout ruku k monitoru…

Ten vejlet vůbec začal slušně. Sedíme si tu takhle s mým lezeckým přítelem Tetou v Jámě a povídáme o tom, co je třeba udělat. Žanett nám do toho skočí, že jezdí každej rok na podzim na Hvar. My se na sebe s Tetou podíváme, a povídáme – tak jo, my jedem taky. A když my něco řeknem, tak to platí.

Takže jsem to nakonci léta sdělil pár lidem, co znám – a že jich znám. Hvar totiž poskytuje opravdu mnoho lákadel pro lidi, jako jsme my – co akcí žijí. Je tam opravdu slušnej masív na lezení, kde je připravenejch a odjištěnejch cca 100 cest až do 5O m dýlky, přímo nad mořem, některý dokonce přímo s nástupem z moře. A taky, já se chtěl letos aspoň jednou potopit v moři. 

A tak jsem tak utrousil slovo tady a támhle, a najednou…že jede Andy, že jede Alice, pak Maňas, Pak Šárka, a hele, Ross, a taky Terry, Karlos, kurva najednou se ozval pan VTCH s Axi, a najednou i Krotitel, Linda, a najednou nás bylo 12 nebo kolik. Tak to je už geng ! 

 

Andy vzal káru, já taky, a už jí mrskáme směr Split, trajekt. Pěkně přes noc, v 6h ráno nám to jede, tak kupujem převoz a pěkné 2 hodinky jsem za probouzejícího dne nad Hvarem. Pak už jen kousek serpentinama a jsme ve vesnici Starý hrad, kde budem ubytovaný. Máme celej dům hned na pláži jen pro sebe, takže víc než gut. Teráska a párty každej den, uplně to vidím.

Už ten den jdeme omrknout místní skály. I na to, že je už konec září, je tu počasí víc než horký. Skály nemaj chybu, a tak se hned testují, Andy je tak unavenej z cesty, že jde na půl dnes spát (to já jsem zocelenej) a my se realizujeme, jak se to dá. Moře má 21, takže na zchlazení akorát. 

 

Další den se jde lézt, a my s freedive partičkou jdeme objevovat podvodní život. Na čem si tu začínáme opravdu ujíždět, je objevování různejch jeskyní a průplavů. Po počátečních rozpacích si začínáme věřit, a jdeme to všeho co je aspoň trochu černý a kde aspoň torchu tušíš že by to mohlo mít i východ. Jeskynní freediving je droga ! 

 

Lezecká část je silně znavená, večer se teda společně realizujeme na pláži a popíjíme fakt hnusný vínko v družné zábavě. Když pak kolem půlnoci s tetou vyndáme i ohnivý POIky, a za provolávání místních vesnických staříků "Cirkus, cirkus !!"se kvalitně zapálíme, je mi jasný, že lepší dovču sem si nemohl vymyslet. 

 

Další den jdem na hloubky. Karlos vyrobil bojku z duše do auta a sítě, je to kluk fakt šikovnej, jako závaží máme plastovej kanystr s pískem a cca 25 metrů lano. Víc se nám sebo nechtělo tahat. Hloubek nakonec dostahuje skoro každej, samo pan VTCH i AXi, Carlosovi praská nějakáá žilka v dutinkách v hlavě a krásně krvácí, a já dělám ve 2O m kotrmelce abych vyrovnal. Rýma odchází, olynth jsem nechal doma, co se dá dělat. 

 

Opět odpoledne lezeme na skalách. Velkým objevem je pro mě, nutnost se převázat nahoře na štandu. Pocit že se odvážu, sedíce na odsedce v 35 metrech, od lana co mě jistí, protáhnu ho kruhem, a zase se přivážu, je fakt děsivej. Nakonec svou bitvu vyhrávám, a přežívám :) vše je jednou poprvé…

 

Ten večer jdeme na Freediving pod přístavem. Objevili jsme, že se dá z vnějšku přístavu pod budovama a molem podplavat na vnitřek, přímo mezi kotvící lodě. To je zábava hodná nás, hledačů nových výzev ! Takže to co následuje, je opravdová šou. Není nad to, když v přístavu hned u stolků restaurace, kde večeří poklidně něměcká rodinka, vykoukne hlava potápěče, s hlasitým výdechem, a hned hop, druhá, třetí, čtvrtá…

Plavat pod budovama je prostě něco. 

 

Bohužel tenhle večer se Ross, v záchvatu svého DH řádění rozstříkne na XC kole na vyjíždce. Je dobitej jak cikánská hračka, krvavej, sedřenej, a heká jak Rocco v béčkovým pornu.  Sadisticky ho ošetřujeme, fuj je to hnus, a tím jeho návštěvy moře končí – slaná voda a krvavé maso není to pravé labužnické a všichni chtějí být u toho  ! 

 

Další den, po obvyklé dávce lezení a potápění, jedeme večer přespat na jiné místo, s nádherným výhledem na slunce západ. Parkujeme na útesu nad mořem, děláme si baštu a popíjíme s Márou, Tetou, Axi a panem VTCH laciné hnusné hrvatské víno. Spát jdeme opravdu pozdě…

 

Ráno sbíhám dolů k moři, asi kilometr, a objevuju v týhle divočině naprosto úžasnou zapadlou zátoku se starou opuštěnou usedlostí. Jdu se tu asi hodinku koupat, pak přichází Teta, a hledáme suvenýry a pozorujeme vyjížďku historickejch lodí, který defilují před vjezdem do zátoky, z leva do prava…

 

Odchod na klasickou zábavu lezení a potápění, a poslední večer tady oslavujeme velkou pitkou a noční koupačkou a vyzýváním Harryho potera. Noční malování dle Baricova vzoru moře mořem na plátno již jen umocňuje magičnost tohoto místa…a posledního noci skvělýho vejletu…

Last day. Jedeme ještě lézt, a potápět se, a půlka lidí odjíždí na trajekt už ve 2 hodiny. To my ne, johohó, my si to s Karlosem a tetou (naši účastníci zájezdu v T5) dáváme trajekt až v 18h – čímž stíháme nádherný západ slunce na cestě zpátky přes moře. Teta si dělá vzadu v autě ležení, Carlos a já nasazujeme dlouhou konverzaci, a já držím plnej plyn. 

1000 km v kuse uteče jako voda, jako tenhle vejlet celej. 

Brzy ráno přijíždíme do čech.

Tak tohle byla naše dovolená. Byla super – odpočinul jsem si po těch všech kolech u činností, co jsou mi fakt blízký – lezení a potápění, zkusil nové věci jako freediving v prolejzačkách a fakt sem si to užil. Takže, snad jen dodat závěrem – příští rok jedem znova, ale na dýl, a už bez ubytování – na punkáče. 

Léto všem !  a vídeo od VTCH

galerie od Andyho

a galerie od slečny AXI