4 dny a 4 noci

Inu, je čtvrtek večer a já zamykám krám. V autě je vše. Snowboard, DH kolo, slackline a věci na lezení po skalách. Okej, je 17:3O a já padám pryč. Do pondělí. A příběh "víkendu" je tu.
 
Protože v práci bylo nutno zaplatit nějaký fraktury a ve čtvrtek nešel BYZ, vyrazli jsem na trip s dvěma kiličkama, skývou chleba a hrudkou másla. Jako ostatně obvykle. Protože bylo naprosto náádherně, vyrazil jsem na Velkou na skály, a s tím, že tam přespím, že. Slunce zapadá a chladno nikde. Stejně tak není kolem ani živáčka a jediný co je slyšet, je řev ptáků – dělaj děsnej bordel. Beru si spacák a čelovku a jdu si číst a později koukat na hvězdy, protože je prostě…božsky.

 

Ve 2h ráno volím strategický ústup do dodávky – je lehce pod nulou, vše posypaný jinovatkou, i já. Brrr.

Ráno je tu hned a po krátkým chilloutíku před károu vyhlížím nedočkavě Frantu, kterej dal tomu dneska v práce za uši a odjebal sa odtamaď už v 1Oh. Takže za chvilku je tu a padáme k Vltavě na skály, na Velkou. Po příchodu na místo z nás leje jak kdyby byl červenec, je tu fakt vedro, nefoukne, nic. Na rozlezení volíme 7+ o delce asi 35m, no ideá, ale vysápáváme se tam bez ztráty kytičky. A pak už to tam padá – vyzobábáme všechny dlouhý cestya návdavkem ještě pár krátkejch, u jedný mám dokonce svou vlastní variantu, haha.

Okej, spálený záda a spálený čela, a únava je tu kolem půl pátý. Den strávenej na slunci a skále – ach co dodat.  Loučíme se u káry, já zandavám jídlo (těstoviny) a sprchu a kolem 18h jí valím směrem na Prahé. Jedu čajíček, abych jel za 7l na 100. Daří se a v 18:3O už jsem u Andyho doma.

Andy má dotiž vedlejšík k současnému zaměstnání, a je to můj osobná Delivery-boy, haha, už je mi to trapný, ale když třeba posledních 14dní. Příklad. Odvézt mi ze Všenor DH kolo. Odmontovat představec, vidlici. Vidlici zavézt k Petrovi do RB. Petr zařídit můj repas v Bikelife. Nastupuje na scénu opět Andy. Předat flešku co jsem mu poslal poštou Duchnovi. Vyzvednout vidlici v Bikelife. Ve středu jí nemají, tak znova ve čtvrtek. Smontovat mi kolo. Vyzvednout dva batohy pro Petra Heiníků. Předat je Petrovi. Atd atd.

No ehm, co dodat. Cítím se jak otrokář a dělá mi to dobře. :) Za ty prachy co to dělá, si žije jak král. EHM. Děkovat ti nebudu, protože to by znělo lacině. No prostě…ty víš co, Dejve.

Po flašce Morgana u Andyho a Alice jdu spát příjemně unaven a značně natěšen na zítřejší HF meeting u Klauzule v Rakovinovníku.

Ráno jsem jak leklá rybička a otočen bříškem nahoru přemejšlím, zda nezdechnu. Okej, vymrskávám se z posledních sil kotoulem za volant a beru jí směr Rak. V 8:55 jsem na parkungu u Tesca, který najít není jen tak – tohle město je totiž obchodákama doslova přecpaný. Samej Coop, Lídl pyčo, Spar, Klauz, Billa. Jeden obchodak jak druhej. Každej jinde. Hledej, člověče moderní doby.

A už se to sjíždí. eMTý má zpoždění, protože Punker. Tak valíme k trati a tam už se scházíme všichni. Z HF teamu doráží Schwara, Klauz, Danda a Bracha, EmoTý, a pak jsou tu guests a to je např Máára z Kláánova, CERW, a meny místních. Fotí punker a na video to točím já a Mááří.

Jsme v lese, v korejtku který od mé návštěvy v roce ehm…2007 poněkud vyrostlo a zmonstroznělo. Ok, na rozjezd po zimě a rozskákání prostě ideál. V rámci nekrytí se s reportem, co vyjde v DB tu o tom neuvidíte ani obrázek, ač fotit fakt bylo co, fakt že jo. Jsem solidární s DB, protože kdyby jsme to vydali my, tak už se neprodá ani časák, že. (Pro pitomce – to měla bejt ironie, legrace, nadsázka, doufám že to opět můj hateclub nebude žalovat spřátelenjm médiím..atp.)

Nicméně komba dne bych vystihl. Za několik bludišťáků své kombo, jež ocenila nezávislá porota v čele s Klouzem ("viděl jsem to viděl jsem to"!!)- Nosebonk do hrany ghapu vázající trensfer metr před hranu, s kterým vedu až do odpoledních hodin, kdy přichází na scénu pan Tomek a na strašným pískovým dropu do "prašanu" (měkký dopad) mu vítr tak foukne, že hodí z takový 6tky placáka. Hlava, nohy, hlava, a kolo…blem…blem…blem...čímž naprosto vede.

Máára a dirty u Klouze a jeho 3 hrany – na převodníček – pak uzavírají tento bezesporu krásný den. Myšlenou celého tohoto ježdění bylo setkání v jednoho z team riderů HF teamu, a pojezd tam s partou kámošů a místních kluků a takhle se to fakt vydařilo. Pak ještě u Klouze chill outík na zahradě, kde po celám dni v 3 stp a větru docházely především mě mé síly. Až na mě a Mááru všichni vyměkli a jeli dom – takže jsme se večer sešli v Klouzů v kuchyni jen já, CERW, Klaouz, Máára a mr.Stehlík :)

Poznatek večera. 7procentní pivo dává.

V neděli byl v plánu Beroun, což je městečko v Berounky, hah, kde Ovar a spol poslední dva týdny vytyčují a vyrábí novou trat. Spíš teda vyhrabávají a vyklopenkovávají. Ráno se balíme i s Klauzulí a místníma pepíkama a padáme tam všichni – je to jen 3O km z Raku.

Na místě už je Ovar a Andy a odpoledne doráží ještě pan Deutsch a je nás teda zase mrak, 1O kousků.

Trať.
Trať vznikla hledáním kopce s kvalitním výjezdem pro auto, takže od káry už jedeš z kopce a tak pořád dál až zase přijedeš k autu. Je to výborné – změna oprati tlačenkám a Xc přejezdům. Trať je konečně po dlouhé době tratí, jež je z kopce. A to pořádnýho. Po počátečním mírnějším rozjezdu se to votočí celkem vostře dolů a traverzama a padákama kolem hlavy pokračuje až k poslednímu hodně naklopenýmu úseku, kterej si tak 4o stp bude mít.

 

Prvních pár jízd je vopatrnějších, ale pak už to všichni puští celkem zle a i když celou dobu myslím na hlášky o lidech, co si tu minule zlomili ruce atp, celkem si to užíváme. Andy pak jde fotit a my se snažíme s ním aspon trochu spolupracovat, ale moc nam to nejde, klasika.

Po slušnejch 7 mi jízdách toho mám docela dost, ani ne tak že by to unavilo, ale je to hodně jednotvárkný a chybí li tu nějaký emh…skoky. Trať je to super, fakt něco co u nás není, ale svým až moc skvělým podkladem (pěkně držící měkká hlína je zatím docela easy. Myslím že až se tohle vyjdee, budou některý pasáže v podstatě nejetelný – teda pro mě.
Nicméně, velice dobrá práce pane Ovar a spol a díky za vyvážení !!

 
Dole následuje chilloutík a pak ještě přesun asi 2km na místní bikrosku. a není málo, a jedinej kdo vytahuje kolo aby to zkusil, je Andy. Následujících 1o minut krmí koní, tahá, tlumí, ale především vyplácí místní atrakci.Kolo ochotně půjčuje všem, s vidinou, že mu to třeba zlomí a budou muset zaplatit, což by velice vylepšilo jejich krachující rodinný rozpočet, hahaha.  

Všichni se rozjíždí k domovům, protože maj hlad a sledujíc jak s s Márou vaříme, podléhají nutkání žrát. Každej se rozjíždí za tím svým – tenhle masíčko, tenhle gulášek, Ovar majonézu. A tak tu zůstáváme s Andym zcela sami a další hodinu a půl ještě koukáme na vodu, kecáme a probíráme život, a nemž máme každej diametrálně odlišný představy, hlavně díky situaci, v níž žijem.

Nakonec ale docházíme jako vždy ke konsensu a s tím se i my, v podvečer, rozjíždíme každej tím svým směrem. On na světlech vlevo, já vpravo, kuframa k sobě a každej jinam – on domů a já na Monínec.  
Ač mě ovar Varoval, že to nebude jemný, následující hodinu a půl domrkávám auto na okreskách 5 té třídy v okolí Sedlčan, Dobříše, atp. Je to peklo, ale naštěstí jsem s oběma nápravama v 18h na Monínci.

Na rovinu, Monínec je neskutečnej. Beru si jen civil věci, protože nemám nic na SNb a v bezprsťákách atp padám na lano. Mám to tady zadarmo, tak proč to dneska ještě nedat. Hlavně ale…pánové, je tu místama neskutečně sněhu. Je to fakt ledovec. Na DH trati by se už dávno dalo jezdit, ale tady leží tak…místama… 2,5 metru sněhu – nejmíň 12Ocm všude. Fakt ulet. A nikde nikdo. Takže následuje DH msažba dolů, za hodinu dávám kolem 6-7mi jízd a fakt je to metelice. Jen je trochu zima na ruce.

Večer sraz s panem Krejčím, probrat nějaký kace co letos plánujem udělat a taky dát pivko, na areál, takže 4 free, haha, pro sociála ideál a pak už jen do káry, zatopit a poserfovat na WiFi free areálu. A u Terminátora 4 usnout pod hvězdnou oblohou, na kterou koukám střešním oknem – co je víc ? Nic.

Je pondělí ráno a klucí mě pouštěj na lano už v půl devátý. Mozol svítí víc než 1OOW žárovka a topí taky tak – sníh je přesto zmrzlej a jede to neskutečně. Podřezávám svah v plným módu jednou na switch, podruhý klasika, atd skoro 2 hodiny. Nejlepší ! A jezdit se ještě bude až do 8 nebo tak, takže já bych ještě zajel – a fakt doporučuju. Mužem dát Dh a pak DH v lese. :)

No a v půl jedenáctý skočit do káry a do práce. Za 3o minut už koukám v Táboře na lidi a město a zdá se mi to jako neskutečnej sen, jak tohle zase uběhlo.

Tyhle 4 dny a 4 noci byly opravdu pecka. Zažil jsem toho tolik, že žádný slova nemůžou vykreslit ani desetinu všeho. Lezl jsem, lítal vzduchem, padal z kopce a řezal svah. Ou jé. A teď, díky tomuhle deníčku pana Alzheimera se k tomu budu moct časem vrátit, až další akce svou skvělostí vytěsní z hlavy tenhle interesantní week.

A do té doby se loučí – Čárys.

A za fotky díky – panu Andymu.
Aloha.