Takže jsme vyrazili, jak jsme dlouho dobpředu avizovali, na náš velkej trip…6 tejdnů je 6 tejdnů. Právě jsem se vrátil a retrospektivně se dočáíst o tom, jaké to bylo, takovou dobu na vejletě, se mužete v následujících tejdnech.Začátek je tu, děcka !
Takže složení tripu – co se tejká lidí, bylo takový nedefinovatelný. To hlavě proto, že se různě připojovali a odpojovali další a další lidi – hodně cestovatelů vyrazilo tohle léto někam, jen my jsme byli všude :) Z Tábora jsme odjeli v pátek 1.července v 18h, přičemž z Prahé přilítl Máára s Lindou ve Scudu, Dr.Zack v prassatu a v Budějkách jsme naložili Rosse s ochcávkou v dehtu. Cestou do Itálie, kde jsme měli spicha s partičkou z budějíc, se zastavujeme na půlce cesty ve Wagrainu, neboť loni jsme tu byli, máme to na půl cesty a platí nám tady Gravity card. Okej.
Jedeme vlažnejch 11O kmh a za 4 hodinky jsme ne místě. První noc tripu nám poněkud pochcává, ale ne dramaticky a hlavně Wagrain je skoro celej na takový tý kamenitý prosívce, takže to klouzat nebude. Jasně.
Takže nechápu, proč se musím složit hned první jízdu, fakt nechápu. Samozřejmě si vyzobávám uplně nesmyslně naslizlý wolo, s gumama od vody a hlavně pod uplně blbým úhlem. Jak kretíno. Strkám si malíček mezi plaňky a škub…bolest jak kráva…a už se vezu bokem po wollu a projistotu mě pod ním ještě Máára dodělává, přejíždí mě. :) Kompletní moje demence. Jsem fakt štastnej. Malík otejká skoro hned a ježdění je tak velikou laskominou. (aktualizace z 25.července – RTG – zlomený kloubní pouzdro malíčku)
Nicméně tejpuju prsty k sobě emerickou páskou a jezdíme furt dokola. Jak nás to loni bavilo, tak letos jsme z toho spíš zklamaný. Na dopadech od lavic jsou jámy jak prase, lávky trochu chatrný a nic nového zde nepřibylo. Nějak mi přijde, že tu poněkud klukům došel drive, bo co… Plány o rozšíření nahoru na kopec se nějak nekonají, kluci nedostali povolení, no prostě je to tu nějaký takový….jednoodpolední. Cihlovič zmizel do Kanady, a Toniho nějak nenacházíme…
No nic. Neva.
Okej, z původního plánu zůstat tu operativně víkend je zpět prapůvodní plán jet už dnes dál. Což tedy děláme, a po napapkání a jedné lehké přepršce mizíme dál, směrem Livigno.
Cestou využívám slipstream módu vození se ve vzduchovém pytli za kamionama nebo velkejma dodávkama, a tak mi to žere jak osobák, pohoda…a za celkem pěkného rally posledních 5O km dorážíme kolem 23h konečně na spodní stanici lanovky v Motolinu. Děláme kemping jak Mad Max a za slušné zimy (parkujeme v 1850mnm) jdeme spát.
Okej, tak takhle začal náš trip – a o tom, jak to bylo dál, se dočtete zase někdy příště…
ALOHA
čárys, 2.července 23:50
Wagrain je bohuzel letos v upadku :-(
Hele, tenhle report je 2 mesíce v podstate starej. Toni je zpět a dře jak kůň, aby se to dostalo zase o kosek dál. ale bohužel je na to prostě sám…
Cihlovič dře za těžký love ve Whistleru.
Takže náše druhá návštěva už byla lepší. Ale jinak s tím, co jsem napsal, k tomu datu – souhlasím…
No ja tam byl naposled tak mesic a kus zpet…Me by stacilo aby se to dostalo zpet na lonskou uroven. Postavit novej skok stylem ze material vemu ze dvou starejch skoku mi neprijde uplne gut :-(
Ve Wagrainu se mi povedlo druhou jízdu lehce zničit vidli na sjezďáku,tak jsem vzal AM kolo a XC helmu což se ukázalo jako výhra,protožé nás jako turisty pustili s kolama až nahoru.Hikerská červená je ze shora nářezovej singl a s napojením na nějakej trail v parku to bylo super enduro kombo…ani tam naštestí necouralo moc lidí(turisti asi jezděj dolu lanem) a ty co tam byli nás s úsměvem a klepáním na čelo pouštěli,holt jiná mentalita.
Kdysi, nevim jak ted, bejvalo vzdy jednou za rok na ukonceni sezony jezdeni ofiko az zhora, jinak se tam nesmelo a bozi to bylo dost
letos jsem se tam dostal poprvé a bylo to pro mně velkým zklamáním :( i českej špičák je o mnoho levlů jinde
jak se menuje song prosim ?