No okruh po Evropě se nám blíží zpět do ČR, aby se tam na chvilku ohřál a obnovil jazykový mód češtiny, a kde jinde,než na Lipně se cestou z říše má člověk stavit ? Takže Lipno.
Na lipno dorážím cestou ze Schladmingu sám, protože rossík jak už jsem avizoval mrdá a vyzvedává permice u Schwary. Děkujeme, Papájo ! Nicméně ještě než zaparkuju, vidím ho přijíždět a chvilku se tam naháníme po parkingu, kde nechci bejt, protože tu hraje neskutečná duc duc hudba z místního "Houba" stánku.
Nakonec spíme na vyhlídce nad Lipnem, protože tohle se nedalo, návrat do ČR se vším všude. Hnus.
Druhej den se nikam nespěchá. Vstáváme až kolem 9h a než se vyprdelíme z aut a voblíkneme do hadrů, zatáhne se nebe tak, žetuší průser i největší optimista. Jdem stejně na lano.
Lano je tak pomalý, že cestou nahoru (půl hodiny) stačíme 4x zmoknout. Lanovka neustále vypíná, prej jim do toho uhodil blesk před 1č ti dny a není to stále uplně v pořádku. Nevím co by v jejichslovníku znamenalo "být trochu v pořádku, protože tohle poskakování po 2O ti metrech byl fakt očistec.
Nahoře se spouští totální mordor a tak jedem dolů spíš tak nějak na slepce. Dole dáváme 2 hodinyk pauzu, a protože se vypršelo a už je jen bahýnko, jdem na druhej pokus znova.
Konečně nová lajna ! Slyšel jsem o ní a slintal jsem nad fotkama už kolikrát, takže jí rychle nalítat na vlastní gumy. Bohužel kamenem úrazu je obrovskej nárazovej protivítr, kterej z celé akce dělá opravdovou sázku do loterie. Rubeš na skoky, modlíš se aby nefouklo z boku, jsi rád když foukne proti.
Nicméně pak jednu jízdu nasazuju mortální rubací akci, a i na tom podkladu a větru je to tam. A je to super. Pája jakožto stavitel má prostě talent, na tohleto, fakt že jo.
Dál už tak nějak klasika. Lítáme točky, skáčeme skoky a navštěvujeme Toma Lebku v lanovým centru, a zjiˇštujeme, že je pátek a že vlastně nemusímedom, protože před sebou máme celej víkend. Supééér ! Tak tu ještě zkejsneme do soboty.
jen tak jedna z pátka…
V sobotu přijíždí stará parta kolem Míly, Loulič, kterýho jsem neviděl roky, ROKY, a tak si to tak nějak hecujeme a dáváme dohromady. Jednu jízdu si dávám botou v klopence o kamen, pěkně do palce a to víš, že si ho lámu. (v pondělí mi to pak řekli na rentgenu) Tak jsem šťastnej jako blecha a po dalších asi dvou jízdách to balíme. 2 dny na Lipínku byly fakt super zakončením týhle první "části" tripu…
A pak už jen dom, a přebalit, protože nás čekal Semmering, Maribor, a další a další lokace. Takže zatím takhle. Nekonečná série našeho tripování teda nekončí, jsme teprve v půlce. A nový zážitky vám přinesu třeba zase v pondělí. Bude Semmering.
Zatím aloha všici.
čárys, sobota 17 července, 16h, lipno.
|
+ zlomenej palec. Ty vole to je bilance:D
jojo,nějak se to sešlo – ale stále jsem mohl jezdit, takže gut…