Horsefeathers Fotosession FR trip – 1.den – Ruda

To jsem takhle jednou zvednul telefon, a volám Havrošovi. Co udělat HF trip? Na 3 dny? Dirtbiker to nafotí, bude mít o čem psát, vy zadarmo reklamu, a my si v partě zajezdíme. OK, řekl mocný. A tak jsme vyrazili.

po dlouhém ladění kam a miliónu telefonů, se nakonec podařilo sehnat dohromady fotografa Punkera, Filipa s kamerou, šéfíka Hárvyho s Olboyem Jirkou, a 4 riders : Schwaru, Manase, Klauzíka a mě. Plán byl jasný, Den první Ruda, den druhý Dubné, den třetí – Soběslav.

Ve čtvrtek večer jí tedy valím směrem Ruda, kde máme spicha s Manasem a Klauzem.  Mrskám si jí asi kilíčko, rovinky víc, zatáčky tak to kilo. Tma jak v prdeli. Zatáčka. Horizont. 90 km/h. V kazeťáku se snaží nějaký negři přeřvat vytočený 2,5 dehet. Pohoda.

Míjím horizont v levíčku, a kurva, už jí vidím. Srnka. Jde po mě z levíčka, asi 15m předemnou. Jdu vostře na brzdy. Zjišťuji první poznatek. Auto v odlehčeném stavu hůže brzdí. Lehkej štorcák leč je sucho, a ve zlomcích sekund řeším co dál. Srna v kolizním kurzu. Vezmu jí zleva. To nedáš voe, už takhle jdeš bokem, se zvrhneš. Ok, vezmu jí zprava. To nedáš voe, bereš levou točku, půjdeš ze silnice. Takže zrezignovaně vím, že je moje. Snažím se jí vzít aspon na přední kolo, abych si nerozbil auto, což se asi podaří… A už je tu. MORDA jak prase, ty vole, si dělá prdel? Mizí pod autem, a vzadu něco strašně mlátí, a tak zastavuju, a jdu vočíhnout škody. 

Ty voe, nic. Jasně, mlhovka v píči, nárazník prasklej, a vohnutý dveře, krev a chlupy, ale jinak nic.  Koukám dozadu. A fuj, tady jí máme, no to je hnus. Sem se málem poblil. Co následovalo, nebudu popisovat, ale můžu vydat příručku "jak dostat srnu z podběhu" Kdo viděl film texaský masakr motorovou tak si udělá představu…

V Rudě shledání s klukama, kecy o ženách a zaučování Klauze, jak se na to musí. Ten bude mít super život, připravenej na vše !

Ráno přijíždí celej ten Geng. Lučanovci, kterým patří náš nehynoucí dík, neboť nás tahali nahoru svým mocnám jeepem Návarou. Lubš, Hany, Hrávy… No tak dost kydů a jde se na to. Dáváme si dvě jízdy na rozehřátí, Ruda je fakt boží, trochu to od podzimu protáhli, co jsem tady nebyl, a je to teď skoro až dolů. Skoky se prodloužily, zatáčky zůstaly, dole přibyly mega klopenice, a celý je to naprostá bomba, teda fakt musím říct.

Kluci chrochtaj blahem. No ale jsme tu taky kvůli focení, takže jdem na to. Panker nás honí sem a tam, fotí se zatáčky, skoky, dřevěný klopky všechno aspon 4x, prostě dost. V půlce dne toho máme už dost, takže se jde dolů na jídlo, a odpoledne dofotit ten zbytek. V totální únavě to balíme kolem 18h večer, dost vyjetý. Přijíždí sem Gaspi s Majklem, (ten málem dokonale zaskočil Klauzíka) a my kolem půl osmý s vizí 150km přesunu do Dubného balíme kufry a jedem.

Večer se všichni scházíme v hospodě v Dubném, piváky a utopence, večeře šampiónů a párty pokračuje do brzkých raních hodin, jak je ostatně na jihu zvykem…

Moc děkujeme Lučanům, a omlouvám se, že jsem se s velkým nestihl rozloučit, ale museli jsme letět. Díky za vyvážení, tolik prachu jsem už dlouho nesežral, muhahahááá !

Víc Rudy všem.  

 

za fotky děkujeme dokumentaristovi Havrošovi !