Jáma v Průhonicích podruhé

Nuž, tak vám podruhé napíšu, jak jsme se potápěli v Průhonicích, neboť mám další fotky, a ještě trochu víc zábavy než minule. Takže příběh a modrý fotky jsou vevnitř.

Jak už jsem psal minule, v Průhonicích je Aquapark, a v něm jáma na potápění. Kdo to nečetl, tak si to může přečíst tady. 

V sobotu jsem musel do práce, po dlouhé době, ale odpoledne byl plán naprosto jasný – vyrazit do Prahy, průhonic, a pak dál na stěnu, a tak dál a dál. Cestou do Prahy, jsem se zastavil v Miličíně. Lom je nádherně čistej, no vidět je tak do 5 ti metrů, akorát tam žije nějaký strašně velký podvodní zvíře. Pouštělo veliký bubliny. Co to asi bylo ? Jo a vzadu to srovnali, teda fest. 

 

Plán se začal uskutečňovat v 13 : 45, srazem u Andyho.

Andy je zase v práci, ale na celej den, ale protože je to démon, tak v polední pauze, místo aby šel na oběd, jde s náma plavat a potápět se do jámy. Dál přijíždí z dalekých Karlových Varů Karlos z Nejdku, se kterým jsme si slíbili, že se vždy jednou za měsíc sejdeme zůročit bazénové a statické tréningy. A jelikož se Petr Heiníků nemohl s klidným svědomím nadále přihlížet, jaký jsme homoteam, přijel i se Zuzankou. Prostě :  bylo nás pět. 

 

U vstupu jsme teď prošli už fakt do pohody, zaplatili jsme 400 kila, a hup do oddělení jáma. Mě už je klasicky zima hned ve sprchách, možná bych se měl obalit trochu tukem, aspoň jako Kája, a nebo už abych měl neopréňáka. Navlíknul jsem se do trojky, a trochu jsme se rozcvičili, na což Petr dost nevěřícně koukal. Proč se rozcvičovat do vody :)

Trošku laškujeme nahoře, Zuzanka se mi vysmeká zrovna když jí chci stáhnout do hlubin, kruci ta je rychlá..

 

Jdeme na to. Dneska jsme tu čtyři, a tak je třeba vymyslet nějakou větší zábavu. Zábava toho dne se line ve znamení stavění pyramidy dole. Zanoříš se dolů, vylovíš si ty kameny, co tam jsou, sedneš si s jedním v klíně na dno, a začneš si stavět věž. Vež není jen tak, kameny nemaj takovou váhu, neboť jsou co…? No ? No nadlehčovány silou, rovnající se váze kapaliny jimi vytlačené…atd..přece. Takže postavit víc jak dva na sebe, je umění. Kdo to shodí, musí to postavit. Jinak zemřeš. Hehe.

Karloss si užívá naší minulou zábavu – strašení lidí. Teda, ale musím říct, že s jeho maskou straší mnohem efektivněji, než já. No však pohleďte na ten texaský masakr motorovou pilou. Fešák.

 

Jdem se spolu nechat vyfotit, Andy stojí za sklem. Jsem záškodník, a zrovna, když tak hezky poulí očička, mu strhávám masku z hlavy. Muhahahááá ! Ale byla to jen malá pomsta, on si začal :)

 

Pak se chvíli potápím bez ploutví. Neboť si tak sedím dole, A pošoupnul sem si ten velkej kamen na ploutev, v klidu si stavěl pyramidu a zjistil to až když jsem chtěl jít nahoru, když mě to zatahalo za nožku. Takže pak už jsem tu blbnul bez ploutví – na hraní mi to stejně přišlo lepčejší.

Další hrátky jsme vymysleli s flaškou. Že se nedá pod vodou pít ? Ale dá, ale dá ! Jen si to musíš fakt srovnat v hlavě, hehe, co dělat. Ale jde to. I když z flašky s jiným uzávěrem by to asi šlo líp. Takhle jsem si trošku loknul Průhonický vody – maj dobrou. 

 

A nakonec, to nejlepší. Podvodní fotbal, nebo spíš tenis. Naplníš si láhev vodou, a hodíš jí druhýmu – moc se jí nechce, tak to musíš proudama popohnat. Fakt super zábava. Nakonec jí trochu napustíš vzduchem z pusy, a vypustíš jí nahoru…atd – variací je prostě milión. 

Takže takhle jsme tu blbnuli celý ty dvě hodiny, který zase utekly, jako….voda. 

Opět to nemělo chybu, a já se sem zase brzy vydám. Velká škoda jen, že to není poněkud rozlehlejší, aby jsi si tu zaplaval někam dál. I když na to mám zase bazén u nás, kam mě každej den večer s ploutvema pouštěj…občas ke konci i zhasnou, a ty jí vlníš pod vodou skoro potmě…

Mnoho.

Tak zase někdy. 

Teď vám s tím dám na chvíli pokoj. Ale když ono je to tak super :)