Tuhle se v diskuzi nějak rozjela debata o ježdění v autech a hned se přidali vesnický kluci, kdo kde drtil jakou stodvácu a tak. No já jsem taky kluk z vesnice, teda skoro, ceduli Turnov mám 100m od baráku…
To nic nemění na tom, že jsem s bratry Halamovými chodil do vesnický školy, ve volném čase jsme na bejvalejch ruskejch prostorách hledali granáty a nábojnice, dělali jsme lumpárny, zapálili pole, prali se, stavěli bunkry, jezdili na motorkách a tak. Vesnickej život. Psal se nějakej rok 2003, mě bylo 14, éra vodních pistolí naplněných inkoustem a pogů byla za náma. Doma jsme měli starýho pionýra, kámoš mi ho dal do pucu a já začal bejt velkej gengstr. Kdo měl motorku, byl víc a já ji měl. Druhej kámoš měl pařeza a další pionýra, byli jsme gang. Vyhrál jsem tenkrát i první street závod na Dalmácku, kterej se jel na tři kola s nabitým startovním polem čtyřech závodníků, kromě občasných problémů s policií to bylo fajn.
Jenže výkon jednoho chromýho koně tě brzo omrzí a už sis zvyknul, že ovládáš nějakou sílu a rychlost a chceš víc. No začal jsem se kamarádit se staršíma klukama, co jezdili už dávno autama, protože už jim bylo vole třeba šestnáct a byli fakt dospělí! Prázdniny mezi osmou a devátou třídou, tak byly kromě první zkušenosti s marihuanou ve znamení prvních pokusů s řízením auta.
Ježdění autama a závody a podobný věci by se tenkrát daly rozdělit na dvě skupiny, první byli kluci z města a druhý byli Ohrazeničáci od boudy. Já jsem byl za dobře s obojema, takže jsem si žil jako prase v žitě. Kluci z města parkovali auta kousek ode mě na plácku, kterýmu se tenkrát říkalo čsad a já tady blbnul na trialovym kole. Takže si kě me kluci hodili kola a jelo se na vejlet. Benzín byl tehdy za levno, takže se na něj dalo složit, ale úspěšnější metodu měli kluci vymyšlenou. Když máš 17tku klíč, tryjchtejř, hadici a kanystr, můžeš si ze starý škodovky půjčit benzínu kolik chceš…
Čsad bylo suprový parkoviště, jelikož to bylo na kraji města, vedle je opravna aut, takže nikomu nebylo divný, že tam stojí o dva tři vraky navíc. A hlavně jsme odtud mohli jet nahoru za Vesecko, kde nebyl žádnej provoz a krásný zatáčky, pravidelně se tu jezdí rallye bohemia a oni vědí proč. Takže tam párkrát projet, pak zahnout k pile a tady už jen blbnout na takovým lesním okruhu, kde byly pak po pár letech už všude vraky aut, jezdili se autošťouchy a prostě, tam to bylo naše království. Dál jsme podnikali výlety na písečák, což bylo už trošku o držku to přejet přes dvě vesnice, ale zase jsme mohli dát koupačku, houpačku, pekelný drifty v polích a kluci tam balili místní holky, což mě tenkrát vůbec nezajímalo, protože šestnáctky na mě byly starý a akorát si ze mě dělali srandu :)
Vozovej park byl různorodej nejčastějc škodovky 100, 120, 1000, občas nějakej trabant, dva fiaty, auto šlo koupit za odtah, za 500, luxus byl za litra, kde to kluci tenkrát sháněli to nevím, asi přes inzerát. A i takovýhle prdítka nám stačily, škodovky driftovaly jedna báseň. Občas byl teda problém, že se ti třeba v půlce driftu zaseknul volant, protože byl jenom přetrhlej zámek a startovalo se šroubovákem, takže když jsi dával zrovna kontra, bylo to dost nepříjemný, jo přesně si teď vybavuju ten uraženej roh tý garáže u šroubáren v Turnově.
Když se auto rozesralo, buď jsme ho nechali někde stát a nebo ho kluci ještě někam odvezli. Nějaký opravy nepřipadaly moc v úvahu, káry většinou držely a skončily, tak že jsme z toho něco vorvali. Pamatuju jednou na zavzdušněný topení, kdy nám 1000mb pořád vařila a chcali jsme do chladiče a tak.
No a kromě ježdění s klukama z města, jsem se kamarádil s vesnickejma klukama od boudy v Ohrazenicích a to byl jinej level, vesnickej level. Bouda byla dvoupatrová dřevěná stavba, okolo níž byly všude vraky aut a motorek a tady se prostě chlastalo, kouřilo, hulilo, souložilo, unášeli sem holky a hráli s něma ošato, na to já jsem byl samozřejmě malej a musel jsem bejt brzo doma, ale jezdilo se tu autama, to jo.
No a jednou takhle přijdu, v boudě skoro pořád stejná směs lidí, sedíme, kecáme a kluci, “viděls toho civica venku?“,´ říkám, „jo“ a oni „za pět tisíc je tvůj“. Krátká historie: civic to byl od kluků z města, dementi s tim jezdili po Turnově i po okolí, honili je v tom policajti, prodali to druhejm dementům, který se s tim báli někam vyjet, protože se civic hledal a teď mi to za tu samou cenu chtěli střelit, no úplně blbej jsem už tenkrát nebyl. Ale auto jsem chtěl a to moc, s klukama jsem sice jezdil, ale půjčil si to jen občas, všichni to měli v ruce, závodili a tak, já se bál a chtěl si to na něčem osahat pořádně a nejlíp na svým! Takže jsem to probral s dvouma svejma kamarádama z našetřenejch peňez od babiček k narozeninám jsme dali dohromady 1000kc a kára byla naše.
A bylo to to nejlibovější, Honda Civic 1.3, rok 93 nebo tak nějak, žádný okýnko ani to čelní, bez víka od motoru a bez vejfuku. Zvuk jak traktor a ten výkon, kam se hrabala nějaká škodovka, kluci se báli řídit, jezdil jsem s tim já. Parkovali jsme to na tratičce u pily, startování šroubovákem, bezpečnostní systém: baterka schovaná za třetím smrkem vpravo a kára v pangejtě, takže k ježdění museli bejt tři.
uměli jsme to naložit…
Tenkrát naše obyčejný odpoledne teda vypadalo tak, že jsme na motorkách dojeli za pilu, došli pro baterku, já to nakopnul, kluci mě vytáhli z pangejta, nasedli a už jsme tam lítali. Byla tenkrát nějaká mrtvá doba, takže jsme tam jezdili sami a občas jsem někoho svezl, teda spíš kluci někoho vždycky přivedli a řekli, svez ho, sami se báli řídit a jezdili si tak za dvojčičku pomalu dokola. Jo zapomněl jsem říct, že honda nebrzdila skoro, takže se brzdilo motorem a pak už jsi to nějak dobrzdil, rychlostní rekord na rovince u pily 125km/h, funny times.
Takhle to bylo 14dní a bylo to tenkrát nejlepších 14 dní z celejch prázdnin, kam se hrabou ty vaše posraný první lásky a podobný píčoviny, já měl motorku a auto! No a jeden den, zrovna když jsme vzali foťák a jela s náma ségra, že něco natočíme, přestal civic, při mým vrcholným čísle, kdy jsem zařadil zpátečku, vytočil kola co nejvíc a točil se na místě, jet, baterka v píči, nechali jsme ho stát za esíčkem v prvním stoupání na tratičce a do tejdne byl fuč. Překážel tam lesákům, odvezli ho ještěrkou a vzali z něj kola, když jsem tam v noci s baterkou přeměřoval rozteč šroubů na kola, málem mě sežral hlídací pes a tlustej security boj na mě chtěl volat policii, než jsem se mu teda vytrhnul, odběh do lesa, nakopnul fichtla a ujel. Bylo teda po autě, ale těch pár stovek nám za to tenkrát stálo.
No tak jsem nějak trochu přičichnul tehdá k tomu kolu a měl jsem trialový monty, jezdil jsem teda na tom. Motorka mě ale bavit nepřestala, jenže jsme se báli čim dál tim míň, jednou jsem jim ujel lesem a pak si takhle ráno vstanu, jsou prázdniny, sami se ségrou doma, že si nakoupíme něco k obědu, sednu na fichtla, nastartuju, projedu ho, ségra nasedá a najednou: „Silniční kontrola, můžete nám ukázat, bla bla bla“. Vypadá snad čtrnáctiletej kluk na polepenym fichtlu bez blatníku, spztek a koncovky u vejfuku(upadla včera v lese), že by měl papíry, pojištění, technickou a občanský průkaz?
Mrdky to byli! Soused mě udal, vzali si na mě dvě policejní auta, jedno normálně polepený, jedno bez nápisů, zablokovali ulici, jak kdybych byl nějakej terorista. Táta to u výslechu zahrál, že nic nevěděl, že něvěděl, že to jezdí a jelikož mi bylo 14, tak se to někam založilo a nic mi nikdo neudělal. Pionýr musel ale z domu, za což si nadávám do teď, ale co začal jsem pak tenkrát jezdit na kole..
(historie boudy pak byla taková, že nově nainstalovaný systém kamen zapálil celou boudu a polovinů vraků aut a už ji nikdo nikdy nepostavil, jestli ale pojedete někdy z Liberce do Turnova, tak v takový tý vracečce nad kopcem zahlédnete zbytky pokusu o rekonstrukci, jména kluků jsem nezmiňoval schválně, protože někdo se v autě zabil, někdo sedí ve vězení, pár se jich dalo k náckům a potkáte je ve škorpiónu a ostatní pracují a třeba i vedou normální život, šest let je sice chvilka ale změní se hrozně věcí)
Toliko trocha historie, ode mne.
Tomaassoj
A vy, pokud by jste se chtěli podělit o své mládí, klidně napište čárysovi na maila. Neboť historie je boží…
|
no tak to je aprosto boží…super počtení po ránu:) díky thomaass
super, hold lidi z vesnice maj mnohem krásnější zážitky z mládí než měšťáci
Paráda :-)
super, taky bydlim na vesnici a cast se odehrala i u nas :)
Ty vole to je clanecek-mnam!!Tomaass,zacinas to psani mit fakt v ruce!1*
Tomass boží report, asi taky něco písnu. pic buřt
Velmi pěkné počteníčko, jsem také z vesnice, tudiž vím o čem je řeč!!:-) Brácha mě chtěl taky naučit jezdit na fichtlu, akorát toho nechal po první a zároveň poslední jízdě! Nějak mi to prostě nešlo, tak neumim na na motorce do dnes, ale traktor řídit umim!!!:-)
jo hodně povedenej článek !a hodně mi připoměl i moje mladý léta..bydlel jsem na vesnici mezi lesama..a dole pod lesem chatová oblast..tam jsem chodili dělat pražskejm chatařum bordel..házet po nich sádrový granáty a tak podobně:-D bunkry taky..to bylo u nás podobný..a všechno to zkončilo tim kdžy nám někdo bunkr zapálil a chyt i les..a to byl průser jak hovado..od tý doby už sem začal jezdit právě radši na kole:-D
Teda co z tebe mohlo vyrust za grazla, tos nekonec dopad jeste docela dobre :-D
hýbň◊š: nerekl bych, na vyse popisovane radovanky stacilo zajet na letni prazdniny na chalupu, clovek zazil +/- to same, navic jakozto clovek z Prahy velice snadno prebiral mistnim vidlim holky, za to pak ve finale dostal od frustrovanych vidli na budku, no a ke konci srpna zase rychle zpet do civilizace :)
jó, zlatý časy. taky to znám. lítal sem starýho mustanga, sundal z toho blatníky a všechny plechy aby to bylo lehčí, místo nádrže petku, místo sedla kus molitanu a “krosit” po lese. občas i nějakej ten štrýtek dole po sezimáku.
a ten policajt taky po mě chtěl spoustu dokladů, místo aby mě pochválil že jsem (bylo mi čtrnáct) ještě jezdil střízlivej…
Grifter: Svatá pravda…co já jsem se namlátil Pražáků… a nakonec jsem si Pražandu vzal.. no a teď je ze mě Pražák co jezdí na víkend do vidlákova…jó to byly časy….mládí….
Mimochodem doma ve vidlákově mi stojí jeden fichtl kousek….tak ho asi potuním a hurá na fichtlkap!!
Grifter: neřekla bych, že se dá městské dětství a dětství na pořádnym vidlákově srovnávat! Do svých 4,5 let jsem taky bydlela ve městě. Průšvihy co jsme s bráchou měli tam, vždy končili pěknym nářezem od rodičů. Na vesnici se to dalo svést na někoho jiného. No a ještě jsem se naučila dojit a kydat hnůj!!:-D
No a pražáky brácha mlátil i ve městě!!!:-)
Tchaghír Baghír [čagír bagír]: to je fakt no, kdyz sem vykropenej s autem vezoucim sedm lidi po nekolika driftech zaparkoval do skarpy, tak sme se rozprchly do lesu a nehoda se svedla na strycka prihodu :)
Přidám příběh, co jsem psal přednedávnem do fóra. Kdo to už četl, tak sorry. Ale k tomuhle článku je to aktuální. Neboť i ve městě se dá užít spousta vesnické srandy…
—————————————————————————————
"Takže, otevřel jsem si shop, píše se rok 97, a já ho mám v Klokotský ulici, na krámě 8 desek, 5 trucků, 5 koleček, ložiska, grip a jedny boty. Trika žádný, kalhoty se ještě nevyráběly.
Sedím si na zápraží, kouřím gigantku bez filtru. A najednou ho slyším. Heeeeeen, hen hen hen, tudam tam tudam tamm heen hen, krrrrch, tudam tam tudam tam… Kámoš přijel s trabukem na pokec !
Zastaví, zaplynuje, vydechne. Trabuk ještě asi půl minuty poblafává, samozápaly – nechce zdechnout. Pak utichne. Rozhostí se klid nad starým městem, a jen bílý kouř rozptylující se líně ve vzduchu mapuje směr příjezdu.
Vyleze se šťastným úměvem, řka : "já ho poladil!"
Zapálí si taky jednu, a ze trů mu ukápne ta perla.
"Nalil jsem tam ředidlo !"
Nutno podotknout, že toto jsem netušil, i když jsem samozřejmě ředidlo cítil, neboť Karel (onen kamarád) pracoval v mixárně barev – smrděl ředidlem permanentně a byl permanentně zmaštěnej takovým stylem, že třeba během hovoru náhle usnul.
S líčením obrovského výkonu a hrabaček na dvojku dokouřil žvoro, típnul, vstal, lehce se zamotal, zaostřil na mě krvavou bulvu dolů, a pronesl.
"Předvedu."
Vsápal se do trabuka, hidihidihidi skyt prd, HÉÉÉÉÉÉN a bílej kouř a strašnej řev. Sedí v tom, tůruje, STRAŠNEJ ŘEV, jak potočená dvě pade, a dýmovnice vzadu a i zpod auta se opravdu činí. Nicméně je libým zvukem kvičícího dvoutaktu tak okouzlen, že nikam neodjíždí, a pořád stojí, a tůruje.
Sedím na zápraží, nechápu.
Po cca 2min dýmání, se z mlhy klesající dolů ulicí vynoří postava nejobávanějšího, nejtlustšího, nejhnusnějšího, dýchavičného konstábla Boba, což je ikona Táborského sboru, která nikdy, ale NIKDY nevylejzá z auta, neboť nemůže. Je strašně tlustej. Pomalu se blíží k trabuku ředidlovou mlhou.
vidím ho, vím že přijde šou. Karel na mě kouká, jestli na něj koukám, jak ho trápí. Koukám na něj, a ukazuju mu "dej mu, dej mu !" a Karla to vydráždí k nepříčetnosti a podrží plnej skoro na 10 sekund ! To zase vydráždí Boba k nepříčetnosti tak velmi že se stane nevídaná věc – Bob popoběhne !!!
Je u dvěří, infarkt je jen otázkou času, zaboří ruku otevřeným okénkem do dveří, hrábne po Karlovi, Karel uhne, lekne se, jak se natáhne vedle, zmáčkne spojku, Bob ho mine, prohmátne, zatáhne, chytne řadičku u volantu, škubne rukou ven, tím tam vrazí rychlost, Karel se snažíc uniknout bočními dveřmi ven konečně uvolní spojku, Trabuk natěšen a patřičně rozdrážděn několikaminutovým přehříváním vystřelí pryč, policista Bob je roztočen a upadne na zem, Trabuk s Karlem mizí pryč a na zemi se válí utržená řadička.
Vstávám, otřesen bleskovým vývojem událostí, sekundu přemýšlím co dělat.
Zamykám obchod, a mizím pryč, než se ta převalující hrouda špeku, ležící na zemi a držící pohromadě jen tou modrou uniformou, dokáže převalit na bok a vstát.
Karla jsem pak několik měsíců neviděl.
Do krámu jsem již ten den nešel.
Sladká devadesátá léta…"
U nas zadne skodovky, zadny kozi dech, ale stavba rogala. Po poli rolovalo pekne, ale nikdy neletelo – asi kratka ranvej nebo co. (:
Grifter: no to máš pravdu, co já nadělal na venkově o prázdninách průserů, dostal na tlamu a pak rychle zmizel do prahy, ale stejně to nejde srovnávat. Jinak na chalupu sem jezdíval do vesnice Roudný což je asi 10km od Turnova:)
:-D pecka !
Tak, dneska jsem kvůli tobě nestihla tramvajku do školy. Ale bylo to super počteníčko, to jako jo :)
Pripomina mi to zubersky styl… hehee kdo nevyrostl na vesnici nevi heheeeee
Uplne sme si vzpomel na jezdeni na karach ulici dolu po nakresleny trati na cas ale to ste vy tam na protejsim kopci asi nemeli:) V jaky dobe byli prvni dirty u plusu? Jo jinak stravil ste taky nekdo carodejnice na policejni stanici? nerikejte mi ze sprejovani vam nic nerikalo:-D
Jinak naky tvare jsou docela znamy
Jak ja v mich mladych letech, tise zavidel klukum z vesnice jejich auta a nadaval proc musim bejt prazak… Supr pocteni :)
njn je mi teprv devatenact, ale uz ted mi chybi ty casy Jackass, byly sme experti na kaskaderstvi jizda v nakupnim kosiku atd. zrani cervu nas nebralo, mely sme BMX gang, a pul metru vysokej skok na kterym si kamos na XC kole zlomil klicni kost, prvni graffity, jointa v hube uz v sesty tride, to sem jeste chtel bejt raper, ty texty staly za to, skretchovani na starym gramofonu ve sklepe, na novej sem si dosud nenasetril, to kolo je fakt zaber.
Spon:Odkud ty ses? Prislo mi to jak u nas:) Jinak jako moje texty byli taky husty hehe by to nekdy chtelo vydat:D clovek pak poridi kolo a vse ostatni jde kolem ono uz jen kdyz si vzpomenu jak sem horko tezko cely leto vydelaval na sve prvni kolo na jezdeni z kopce pevnak velikost 18:-D s to bylo neco melo to kotoucovky a marzocchi vidli (cti legendarni kopajici MZ comp)
Luck-Ass: z Chebu sem. Tjn kolo veme dost a jeste vic da. Ale na ten novej gramec si snad nasetrim, makam na tom.
hýbň◊š: tak to je hustý, já bydlim v Karlovicích, což je asi 2 Km od Roudného!!!:-)
To Čáras: Good strory – ještě teď se řežu smíchy… :-)
Tchaghír Baghír [čagír bagír] :to je bohužel jinej Roudný já jezdil na sever od Turnova směrem na Malou skálu do Rodného u Frydštejna
hýbň◊š :aha:-( :-), já jezdila k babičce do Jenišovic, to je taky nedaleko Frydštejna!!:-)
Tchaghír Baghír [čagír bagír]: jojo to je vesnice hned vedle :) tak to se skoro známe :D
hýbň◊š: to skoro jo!!!:-) já porát řikám, že svět je malej!!!:-)
Moooooooooooooore to byly doby tam !! !!
Škoda, že sem tam stebou zvládnul zapálit jen to pole a pak se odstěhoval do města – co se začali jet větší mrdy :-D Pěkný článek to, výstižnej a přesněj
Nóó taky jsem z vesnice a prožili/prožíváme uplně to samí, jenom už jsou fichtlové v garáži nepojízdný a nastoupili stroje typu Honda XR600, různý 125ky atd. :○) letos sme tu u nás učili jezdit jednu pražačku na 4kolce, ale jako fakt už se toho nebojí a docela někdy na svý 125cce nestíham :○)
hýbň◊š: Tak koukam engram se odstehoval do prahy hromadne to ste meli nejaky mnozstevni vyhody?:-D
Luck-ass: to si špatně pochopil já sem rozenej Pražák a ještě k tomu z Karlína, na venkov sem jen jezdil na prázdniny.
luksusní report . taky jsem si zavspomínal
ty voe, takovi sigri
Jo jo jízdy na mašinách… Kámoš měl pařeza, další kámoš Korádo na který si po vzoru rychle a zběsile přidělal někam u motoru žárovku pomalovanou modrou fixou, to byl tuning když jste to takhle v létě na večer si hasily na tomhle stroji, všichni si říkali co to je za idiota, ale nám to přišlo cool :-D To byli časy … Zároven jsem rád že jsem to období přežil ve zdraví :-D
Prosě boží, když to tak slyšim hned bych se stěhoval ven z Prahy, v Praze sou poliši snad ještě větší zmrdi, buzeruj i když jedeš na kole. Ten soused byl hajzl, nejhorší když tě ňáká stará babá nebo dědek udá. Navíc dneska je všechno ještě posranější, všichni si hrajou na hrozně vzorný občany. Taky mám mašinu, ale v Praze je hovno poježdění. Máš u mě obdiv.
Taky sem z města.. Ale to neznamená že tohle nejde zažít, měl sem garáž uprostřed města, a hrozně zaviděl těm, co jí měli někde blíž k lesu..Ale i tak sem se nebál,vytáhnout fichtla :D a jet kousek městem a potom vesnicema :D bylo to víc o hubu, ale když dneska, na vás každej starej zmrd zavolá cajty, už i na vesnici, nedivím se že dnešní generace jw přpoutaná k počítači :D
Jinak, mohl by mi někdo poslat lokalitu tý boudy ? :D rád bych se na to podíval na google mapách :D