JČR – jasně, je tu hnusně

No JČR, víkend, co dodat. Los Tomanos a spol tak dlouho váhali, až se na to vysrali, a my si ten luksus museli užít sami. Ach jo…

Tak pátek, ne, vzal jsem si dovolenou, a co myslíte. Klucí nikde. Že prej v Praze chčije, a to je přeci každýmu jasný, že když v Praze je hnusně, tak se nikde jinde jezdit taky nebude dát. Tak zůstali doma. 

Já ten den výborně pojezdil, a ještě se šel potápět, ale koho to zajímá, dyť v Praze bylo hnusně. No nic. :)

Takže jsem to přehodil na sobotu. V sobotu pro jistotu Los Tomanos nedorazil opět, neboť v Praze asi bylo hnusně, hehe…

Tím bych skončil strefování se do Lose, a jedem to, co se tu dělo. V pátek dorazil Andy, takže jsme si dali večerní pizzing v Jámě, koláček a kafíčko a kolem 23h jsme se přesunuli na Harašku, pod naše lokál tratě všeobecně známé pod označením TANX. 

 

Ráno se budíme do azure oblohy a neboť tu mám protekci, jdeme na snídani, kterou jsem objednal v mísní osvěžovně. Během ní doráží další část výpravy, která není až tak praEGOcentrická a věří že na jihu je líp. Jmenovitě Mára, Tlustej Maňas, a Zdena. Se mnou a Andym nás bylo 5.

Vyrážíme nahoru na Tankáč, kde jsme si napřírodno postavili nějaký ty tratičkové a jdem to najezdit. Zpočátku lehce klouzavý povrch dělá v jedné zatáčce návštěvníkům lehké problémy, aby se stoupající teplotou změnil konzistenci v luksusní tvrdku.

První část tratě s centrifugou nedělá větší problémy nikomu. Přesouváme se tedy na dvojku, což je trať začínající takovým menším dirtem (se zatáčkovatým odrazem) a klopkama a zasekávačkama. Tady především tlustej Maňas chvíli váhá, než nasadí, zatím co takový Andy si u mě šplhá hláškou – "nechci to ani vidět" a aniž by se na to jen koukl, zaskakuje to. 

Doráží partička vymládlejch killerů a taky Pospi, kterýho jsem fakt dlouho neviděl jezdit. A je to pořád stejnej blázen a teď mu dokonce roste obstojný nástupce v podobě dalšího mlaďase. Je vidět že jezděj spolu…

Nakonec jedem třetí kombo – tu s přescesťákem. Ta je asi nejrychlejší, a novej skok za klopenkou je teď mnohm lepší, skoro bych napsal až uplně nejlepší. Doráží Péro s MX a tak děláme nějaký ilustrační fotos a jedem pak celou trať až dolů, aby si to tu klucí dostatečně užili. 

Celá v kuse je celkem zážitek. 

 

Nu a jelikož tu blbneme už asi 3 hodiny, tak velím ústup k hospodě. To jedem prasečím freeridem, který především díky odkloněnému svahu slušně školí nemístní neznalé. Dole se převlíkáme, dáváme jídlo, kofolu a v šíleným vedru (na teplotoměru je 19,5 stp) se válíme u hospody. 

No nic, je třeba se pohnout. Nakopáváme se do aut a směřujeme směrem Milevská Bikroska. I když jsem slyšel nějaký hlášky, jako že je to tam měkký a překopaný, tak jedem – uvidíme. Milevská bikroska je fakt překopaná, zvětšená a dle mě už skoro přehnaná. Kolmý odrazy, macatý polety. A bahno. Moc se teda nezdržujeme, a jedem směrem Bechyně, je to odsud kousek. 

 

V Bechyni je…skoro sucho ! Každopádně lávky jsou prosušený, takže je mě jasné, že půjde dneska VŠE. Jako skoro místní to otvírám, i Andy přes počáteční nechuť na naše motivační povzbudivá slova : "Neser mě a jeď !" odpovídá naskákáním všeho, stejně tak i Mára. Tlusťochovi se nechce na step up a Zdena se radší drží trochu při zemi. Krotíme koně a nasazujeme bočáky, kde to jen jde. 

 

Nakonec tam padá všechno včetně celé lajny, která nás tak baví, že to jedem snad 5x. Davídek pak zaskakuje velice pěkně takový jeden kvótr, který já osobně mám problémy doletět a ani Mára se nenechá zahambit a je tu ve štýlu. Pro srovnání tu máme všechny tři průjezdy, hehe. 

 

A večer se chýlí, takže je načase dát pár posledních koní a křivulí a pomalu si jít pro mikinky – začíná teplota klesat. S klesající teplotou nás opouští Zdena a Tlusťoch, mizí zpátky do Prahy, neboť musí v neděli úderničit a my se jedeme umýt do bazénu. 

Vstupné 30kč, 8 řad po 25m, pára v ceně, a kundičky. Viď Máro. Nejvíc nejlepší zakončení dne je večerní projížďka po nábřeží, kde se fotí koťátka a následně na pizzu do Jámy k spoře odděné obsluze. Večerním filmem a přenocováním na Harachovce, s promítáním staré české klasiky Adéla ještě nevečeřela, bych tímto report o sobotním pojezdu v JČR ukončil.

 

Bylo krásně, pojezdy, polety a snad zase někdy. Všem co nedorazili, posílám pravé jihočeské MUHAHAHÁÁÁ !

a manasovo tanx a bechyne