Deníček bulvíček, aneb Prasečí DH a none slopestyle Schpindel opening

 Přidány fotky, které fotil SCHWED!  Tak koukněte na bahení držky inside…

Milý deníčku, jak je ti asi známo, tak tenhle víkend se měl ve
Špindlmlýně konat opening se závodem ve sloupstajlu a déháčku, pořádán
unlimited Marosanou. A byla to taky jediná akce, kterou jsem si zařadil
do svojeho deníčku v čase příprav na státnice. A tak i přes nepříznivou
předpověď počasí jsme se ve složení já, Nika a kamarád Fanda vydali
vstříc výletu do kopců.

Den první: Fanda, od konce minulý sezóny nesedíce na dh kole, byl natěšenej jak malej fanda, takže odjezd směr krkonoše vyhlásil na desátou hodinu pátečního dopoledne. Mě v pátek probudilo už v 6 hodin sluníčko na úplně modrý obloze a říkal jsem si, co to ty rosničky hlásili za blbosti, prej že má bejt hnusně, haha… Je 9 hodin a já s Nikou se necháváme dopravit k Fandoj do Krsovic. Po cestě se ale ta modroha nějak ztrácí a celkem svižně přechází v pěknej šedivej povlak. Dorážíme do Krsovic a už pěkně za deště úspěšně po chvíli koumání přehazujeme věci k němu do auta a těsně před desátou odjíždíme směr špindl.

Cesta ubíhá docela rychle, semtam mráček, semtam slunko, až teda někam na novopacko, odkud už je pěkně vidět do hor, kam vlastně vůbec vidět neni, protože tam jsou jen hnusný šedivý mraky. Kolem 12 vjíždíme do mlejna a nadšeni z obklopení velkou šedou nasáknutou houbou jdeme shánět domluvenej nocleh. Po jednom telefonu je naším cílem music club Mlejnice, kam po chvíli zmateného popojíždění po tom, co jsme projeli kolem toho neviditelně označeného podniku, naštěstí zpětně trefujeme. Nu jdeme tedy dovnitř a po mojí blbé otázce: "Tak jak to vypadá" se nám dostává vřelého přivítání v podobě radostného potřesení si rukou s každým z naší výpravy a zajímavého osvětlení celé situace asi takhle: "No támhle je pódium, teď to připravujeme, co ty provazy? Chcete je sundat, budete skát z pódia? Tady budou repráky, museli jsme odnosit gauče…" a tak podobně, až do chvíle než si chudák Tom uvědomil, že na něj vlastně mluvíme česky, a že vóbec nejsme ta banda Problem zo slovenska, čo by tam mala ten večer hrať, ale zase jen další tři smrtelníci, co by rádi dvoudenní nocleh. Takže jestli to způsobila fakt ta moje hloupá otázka, tak se mu omlouvám :-)

 

Mezitím než přišli vlastníci klíčů od našeho budoucího azylu jsme se koukli k lanovce, kde skoro vůbec nikdo nebyl, natož aby někdo jezdil a když se ta houba nad náma začala vytrvale vyždímávat, tak jsme radši zase zalezli do auta a jeli se zabydlet. Ale debilové ani chudáci nejsme, protože ty to měli jenom za sto, podle toho co psal márošák a dk, a my na rozdíl od nich platili sta dvě. Majitelé fajnoví a vyspal jsem se 2x taky skoro do růžova, takže spokojenost byla. A vyspal bych se do růžova úplně, kdyby to ale nebyly závody pořádaný marosanou.

V sobotu, ale i v pátek totiž byla na programu večera slušná párty. No a jeliož zhruba od 1 hodiny odpolední tam padala voda vytrvale, tak párty naší party začala kolem 4-5 hodiny, co jsme se přesunuly do podniku hned vedle mlejnice. Odměnou za naší dlohou návštěvu strávenou u několika jedenáctistupňových mušketýrů za devatenáct (dost slušná cena na pivo ve špindlu ne?) nám byla pozornost podniku v podobě mističky asi dvaceti bramborových lupínků s příchutí paprikovou. Ó Dío, děkujeme…Kolem 9 jsme provedli přesun o 15 metrů a dvoje dveře dále, kde už rozehřívala svoje nástroje HC grupa Ganka. I když lidí nebylo moc, postupně přeci někdo přibyl, párty proběhla, snad všichni přítomní se bavili a nakonec co jsme se doslechli to skončilo dokonce pornem, takže je mi líto že nemůžu poskytnout žádný fotas, protože jsme prostě odešli dřív. Ale i tak to byl hodně dlouhej pátek.

 

Den druhý: V sobotu jsme se probrali asi v 10 s nadějí, že když celý odpoledne a večer pršelo, že by to mohlo snad ráno býti rozehnáno. No jo, jenže programátoři matrixu měli asi zrovna nějakou blbou náladu, když vymejšleli tenhle víkend, takže byl venku ještě víc hnus než v pátek. Takže co dělat? No, došli jsme si koupit snídani, v půl 12 se nasnídali a jeli se pak kouknout zase k lanovce. Tentokrát už tam bylo plno aut, lidí i kol a dost těch lidí už testovalo onu nově upravenou trať.

Mimochodem, superMef nebo kdo to byl, když říkal že ty lidi maji všichni samý luxusní kola, měl úplnou pravdu, a netýká se to lidí jen na ČP, ale i tady jich bylo požehnaně, to je pořád samej trek, lapiere a jim podobný. Taky nechápu kde to všichni berou..

Tak zpátky k trati. Co je jí týká, tak já jsem jí v sobotu nepoznal. Jelikož jsem měl s sebou jenom jedny věci na převlečení a viděl jsem jak vypadaj všichni co dojeli dolů, a to všechno ještě za neustávajícího dost nepříjemného deštíku, tak jsme se se sluncem v duši rozhodli, přenechat to až na neděli. Jelikož měla bejt ale povinná jízda, tak jsme se šli aspoň zapsat do závodu a přitom že se zeptáme jak to všechno vůbec bude. Když jsme přišli do riders office, narazili jsme tam na Návyho, kterej byl čerstvě nadšenej, protože zrovna zjistil, že tam má dokonce internet. No ale v porovnání s organizací ČP, aspoň co si pamatuju z dob pravěkých kdy jsem to ještě jezdil a měli tam 3 kompy a staralo se o to 5 a více lidí a měli tam fronty rajdrů a Návy tam měl jeden noťas do tý doby ještě bez netu a fronta riders nulová, tak by se mohli organizátoři ČP něco přiučit :-) (já vim, je to přece něco jinýho, tak mě nekamenujte…)

Využili jsme situace a zeptali se jaký by mělo počasí, ale jelikož nám zrovna mrdat-online tvrdil, že tam jako neprší, i když tam už den v kuse chcalo, tak nemělo cenu to dál řešit. A mimochodem, Mave říkal, že jel i v pátek a nahoře bylo tak krásně, že měl na na sobě skoro cenťák sněhu (to jen pro představu toho počasí)  No a jelikož se zrušila povinná jízda a slopestyle se přesunul k dháčku na neděli, tak my se jen zapsali a vrátili se na svojí cimru. V 5 hod koukám, vykukuje normálně mozol, tak si říkám hurá, chyba matrixu odstraněna. Jenže bylo to asi jen na hoďku a pak se zase zatáhlo, i když nechcalo.

Je po 6 hodině a my se objevujem zase ve stejný hospodě jako včera a opět dáváme 11ky za 19 plus nějakej dlabanec. Vedle nás tlupa asi 15 riders společně s marosanou. Kolem 8 přesun o5 o15 m a 2dveře vedle. Tam se připravovala kapelka Problem zo Slovenska a začínala se tam kvalitne rozjíždět jägerparty. Populace bylo přítomno už daleko větší množství než v pátek a všichni se viditelně dobře bavili. Z mně známejch lidi (neznamená to že by museli znát i oni mě) bych zmínil třeba Návyho, Netra, Zvolouše, Kubajsze, Hubajze…no a velká spousta dalších, který já už ale většinou neznám… Po Problemu nastoupilo Skapollo, při kterým se děly pekelný věci. Samej polonahej, někdy i skoronahej, všichni skákali a chlastali a byla to prostě super párty, která je vždycky, když je u toho mr.Marosana. Ještě co bych zmínil, že Netro je silnější než Zvolouš, teda aspoň když nemá peníze ale má chuť na pivo :) …Jak to dopadlo, opět nevím, my jsme to ukončili asi v půl 2 a co se dělo dalšího já už vám nesdělím…

 

Den třetí: Když jsme šli z párty, tak nepršelo a já s nadějí čekali probuzení do dne s oblouhou aspoň lehce konečně prosvítající sluncem, ale opak byl opět pravdou. Zase zkur.enej matrix. Koukám v půl 8 z okna a zase chčije, ach jo, to je víkend. Nedá se nic dělat, přece jen jedny věci navíc jsou, chuť se trochu zaprasit taky a 5 lupenů na lano též. Takže v půl 10 mizíme směr Svatý Petr. No co vám budu povídat, lidí zatím dost po málu, ale aspoň chytáme výhodnej parking hned u lanovky. Semtam to vypadá, že i prokoukne slunko skrz mrak, aby po 20 vteřinách zase zakouklo, ale i tak je chuť hned větší. Tak se teda oblíkáme, já mohutně izoluju celý boty izolačkou (což se pak ukázalo jako pro mě velice šťastnej tah, jelikož mi tam nenateklo ani když jsem se ostřikoval hadicí) a jdeme poprvně na lano.

Sedáme na už pěkně zabahněnou sedačku a jedeme směr hore mrakom. Vyjedeme teda nahoru, kde je vidět tak na 2 až 3 sedačky před sebe, a jelikož tam něni moc vlídně, tak moc neotálíme a jedem poznávací. Já první, Fanda za mnou. Úplnej začátek(asi 100m) k prvnímu přejezdu cesty klasickej a pak následuje změna. Místo přejezdu cesty se jede kousek doleva po cestě aby se najelo na modrou(aspoň myslim), kde je to teda úplně nový. Jsou tam za sebou klopky, střídavě pravá levá(kolik jich je nevim, spočítat je jsem si nevzpomněl, odhadem tak asi 6,7). Dle mně je tohle změna o hodně procent k lepšímu, mě totiž fakt bavily, i když to byly hned od začátku dost slušný bahení lázně. A kdybych to uměl, bylo by to ještě o moc lepší. Po těhle klopkách následuje takovej posílák (nechá se objet zprava) a po něm táhlá levá říční točka a rider je zpátky na starý trati v místě přejezdu sjezdovek. Pokračuje se klasicky výjezdem na cestičku mezi borůvkama až ke skoku u horní stanice Hromovky. Pod nim je udělaná levá klopka a za ní krátká roleta, za kterou zajedeš do jednoho z nehlubších baheních jezer v Krkonoších (pokud se teda nevyhneš). Pak rubačka abys dal výjezdovou pasáž a hned zase sjedeš dolů a míříš na tráňo do borůvek. Pak levá to technickýho lesejku, kde jsou další novoty v podobě takovejch dřevěnejch přejezdů, aby ses tam nezasekával tolik jako dřív, když chybuješ. Ale podle mě se tam určitě i teď dá chybovat tak, že tě to dost slušně může rozmasírovat. Byl jsem na ty změny zvědavej, a po dnešku názor třeba takovej, že to bude o ničem nebo podobný, já určitě nesdílím. Myslím si, že je to pěkný oživení na x let stejný trati, a že je to prostě zase o něco lepčejší. Stejně tak hned následující druhej lesík dostal několik dřevěných novinek a je, řekl bych, zase zajímavěšjí, zábavnější.(i když je to samozřejmě zase věc názoru) No a zbytek trati už je myslim si stejnej.

 

Takže to byla poznávací jízda, kterou jsme dali asi na 6 zastávek, já teda absolutně vytlemenej z toho, jaká je to prasečina, protože ať jedeš kde jedeš, tak je to furt jen samá louže, bahno, bahno v louži, louže v bahně, bahení řeka a tak podobně, všelijaký kombinace, no prostě M.O.R.D.O.R., muhahaáá…. No, takže to byla poznávací, po který jsem byl asi tak, nebudu přehánět,odhadem o 2 kila bahna s louží těžší (myslim že to možný je). Jinak počasí se tak pořád střídalo, chvíli deštík, na pár vteřin slunko, chvíli bezdeštík, chvíli deštík, a tak dokola. Ale v podstatě furt nic extra.

Ale trochu se oschnout přeci jen dalo, takže když nám Netro oznámil, že slopestyle je nakonec zrušen, tak jsme před závodem šli dát ještě jednu jízdu, poznat trať trochu lepčejc. A stejně byl člověk po jedný jízdě tak zasranej, že už je to pak jedno, kolikrát jedeš. Tu už jsme zvládli teda jen se 2 zastávkama. A jak byly ruce sťastný za ten odpočinek. No nějak jsme to teda spluli dolů a tam vyhlašovali že se pojede jen jedna závodní jízda. Takže asi bylo teda fakt hnusně. Fanda se teda v pátek tak těšil, až v neděli nakonec vyměknul, a s tim že ho to nebaví když by si nemoh zastavit, závod sabotoval.

Nu startovalo se v půl 1, já měl číslo 60 takže na mě byla řada v půl 2. Chvíli jsem teda čekal dole pod střechou, jelikož v tu dobu opět a zase pršelo a před 1 hodinou se vydal nahoru. Nahoře na startu č.35, říkám si a kurva, to je skoro půl hodiny, proč já nezůstal ještě dole. Nahoře totiž byl docela velkej hnus a dost zima, takže sem se tam musel půl hodiny klepat, abych tam nezamrz, no fuj. Konečně sem pak teda přišel na řadu. Někdo startoval z rampy někdo zpod ní, buňka byla na jejim konci, takže od shora byla výhoda letmého startu, a tu jsem i já využil, abych se hned na začátku nemusel zadejchávat. Tak jsem nějak jel, projel ty klopenky, hupsnul posílák a na výjezdu do borůvek už jsem byl docela hotovej. Říkám si to bude krutej boj. Občas bych si rád přišlápnul, ale fakt mi to moje fyzička nedovolila, protože kdybych se přemáhal šlapat nahoře tak dolu nedojedu. Takže jsem prostě tak nějak drncal dolů a na výjezdu z druhýho lesejka byl totálně vyšťavenej a už jsem si jen řikal, že musim hlavně jen držet se řidítek, aby mě to nevyhodilo ruku pryč a nerozemlelo mě to. Bylo to pro mě krutý ale nakonec jsem vyhrál, protože jsem dojel až dolů a nerozsekal se. A jak jsem byl šťastnej…

Takže co se týče závodu, jeli se 2 kategorie, open a (j)elita. Začátek v půl 1, konec v cca 14:46. Posledních asi 5 riderů jelo v ukrutnym chcanci. No a jestli si to dobře pamatuju, tak nejvíc to otevřel Petr Třešňák(čas asi 5:13 a nějaký drobný), za ním byli odstupy asi 4 a 12 vteřin(jen už si nepamatuju jména), a největší (j)elito byl Erik (možná Irmisch),kterej měl čas snad možná i pod 5 minut, nebo kousíček nad 5, už nevim sory, druhej pak za nim nějakej další němec a nejlepší z našich Hofer (možná 5:06 ??). Kluci si rozebrali ceny pod red bull stanem a zazvonil zvonec a pohádky byl…schluss, ende, auf wiedersehen… 

A celkové zhodnocení z mojeho pohledu? Počasí hnus, nebrat, povrch tratě nejvíc největší M.O.R.D.O.R., změny tratě dle mně fajn, párty mnoho, kola maji všichni krásný, jeden kluk rozlomil boxxera, dva kluci to dávali na jednokolkách, piráti vozej tomaca se supermonstrem a já na tom sedim jak mormoň a nemám absolutně žádnou fyzičku abych něco jezdil v kuse…  No jinak fotek moc neni protože bylo hnusně a Nikol byla zima a většinu času seděla chudák zavřená v autě, aby nějak přežila. Holt je to jak to je. Nejspíš najdete ale spoustu fotek jinde, takže je to jedno.
 

Jo ještě tohle, jestli něco bylo jinak a já to napsal blbě, tak se na mě nezlobte, já to totiž myslim upřímně…

Případné náměty a připomínky zasílejte na adresu František Nešpor, Krsovice, pošta Uhlířské Janovice  Toť ode mne všechno, je podněli půl 3 ráno a já si jdu konečně lehnout, jelikož za 2 a půl hodiny vstávám a jdu na autobus a jedu směr prahue do skůl… 

Takže do viděnija přítelé, loučím se, Pól

jo a umřel Matuška

A galerie od Schweda…