Simpleridekemp a ruda železa pro všechny

Železná ruda si prošla svojí otvíračkou a teď už všichni víte, jestli to stálo za to přijet, a kdo tam nebyl, ať si to aspoň přečte a kdo neumí číst ať koukne na fotky…

Je Ruda, je ráno, je slunce, je Ross opět nadrženej…na ježdění? Ano je.

Po včerejší vydařené párty se ranní nával na lano nekoná, což je věc, kterou jsme byli strašeni celou sobotní párty. Nicméně když se i my konečně vykopáváme na lano, není to tak strašné – zpočátku nikdo, později odhadem tak na 15 minut, díky nimž si můžeš vypracovat krásnou rudou frizůru hlavně v oblasti předloktí, krku, držky.

Co je tu ale peklo, je ta lanovka. Já vím, směrnice jsou směrnice, lidi s kolama prostě na jedný sedačce jezdit nesměj, ale jet nahoru 30 minut, je teda fakt porod. Krky červenají čím dál víc, a nadrženost na dobu, kdy se konečně budeš moct spustit z trailu, stoupá v korespondenci s výškovými metry a minutami v přímé úměře.

Tak konečně, jsme tu, a co tu máme. Máme tu pro letošek dvě trati. Jak bych to nazval. Nazval bych to Rychlá klopenková, a Zatočená sjezdová. Prapůvodní superflow track je stále zavřená, neboť tam ekoteroristi prováděj výzkum, jestli brouček č.5 stále žije spokojeným týdenním životem. Nějak jim neodpovídá, ale oni si umí počkat. Lovu zdar.

Sem tam jsme slyšeli ohlasy, že ta Zatočená sjezdová je hroznej trial, že jsou tam zatáčky děsně zavřený atd, ale to možná první jízdu, druhou a každou další už letíš a kdyby jste viděli Petra Heiníků, tak by jste silně přehodnotili co znamená slovo trial. Trať je mnohem těžší než ostatní tady, je s utaženejma točkama, má pár skoků a vysokej bod zábavy. Každýmu to ale nejde že jo.

Na to je tu druhá trať, Rychlá klopenková, což je ofejsliftovaný trail známý už z loňského roku snad všem. Sem tam na ní přibyly nové úseky, které jsou pěkné, mohlo by snad přibejt ještě pár skoků, myslím, a bylo by to parádní. Spodek je pak stejnej, před potokem rubeš, povrch je ale takhle na začátku sezony vyhlazenej, takže už nejsi tak sklepanej jako loni v září, hehe.

Kempeři.

Kempeři a celej Simpleridekemptečkacézet gengbeng tvoří pár učitelů – Gaspi, Maňas Tomek, Lučanboss bros a Tačmud. Každej má na starost zhruba pětici bikerů a bikerek (ano, jsou tu i holky) a s nima brázdí místní traily, ukazuje co a jak, kempeři se ptaj, kluci ukazujou, zřejmě to funguje. Na půjčování jsou tu Kony, který bych díky osazení vidlicema 66 v kombu s neregulovatelnýma tlumičema překřtil spíš na Kóma. Když už ti i Maňas Tomek řekne, že jeho DPdisident s RST je proti tomu hitec zboží, je to na pováženou, i když nevím, jestli to nebyla spíš otázka plnění sponzorské smlouvy – přece jen Sosniče stojí nějaký ten milion ročně udržet Tomka jako DP jezdce. Takhle slavný kluk – ten má nabídek :)

Odběhněmež od Tomka k účastníkům zájezdu. Jeden rozstřel na sanitku, samozřejmě proběhl na lavicích, který jsou tu čtyři, a který jsou takový….divný. První jsem buď a, přestřelil, nebo za b, přestřelil jako kráva, hrozně blbě se na to odhadovala rychlost, další zase kratší, no nebylo to easy, prokombit čtyři lavice aby to fakt sedlo do krásna se mi povedlo snad třikrát. Snad ten člověk bude ready.

Ovar zase něco pomrdal na kole, co on s tím kolem dělá, tomu nerozumím, prek chce 650 pružinu, normálně je tlustej, nebo nevím :) Ross jezdí jak smyslů zbavenej, když mi Maara řekne, že mu nemůže ujet, tak si to představte. Petr je profesor, nevím co k němu dodat. Já se klasicky stále učím nějaký věci, jako třeba elementární průjezd klopenkou. Je tu Kubajsz, Buba (buba je naprostej magor, první lavici skočí tak do půlky, druhou celou, nedostáhne ani na brzdy, ale drží to děsivě, respect) Jouda, Kubajsz(malej), Indoš, Schwara (Kojc si v sobotu vymrdal rameno – zřejmě AC luxace opět na tom samým, operace, get well soon bro!) Pošvi, Líla, Pupák, The Skreth vyčnívající nad hlavy ostatních, lidí opravdu mnoho.

Tahle holka jezdila jak šílená. Druhej den na kole…všichni jsme se zamilovali :) 

Jezdíme s dvěma krátkejma přestávkama celej den, ruce ani nebolí, nohy ani nebolí, což je známka dočasné nerozmrdanosti tratě a naší vysoký fyzičky. Když už ale i my balíme den, stále vidím některý kempery a jednu kemperku jak by stále jezdili. Nadšení začátečníků je úžasný.

Takže takhle to bylo, takhle jsme se měli my v Rudě. Je dobře, že jste nedorazili, neboť by jsme se tam asi nehnuli, a vy co jste dorazili, jste jistě rádi, že jste vyrazili. Huf, to je věta.

Po nezbytném chilloutu na parkingu odjíždíme z lokace opět mezi posledními s Maarou, Perrym, Cerwem Rakovinovníkem – s malou zastávkou v zatopené pískovně – směrem k domovům.

Nádherný 3 dny, teplo, slunce, spousta full speed akce, já osobně dává tohmue víkendu tak 8* z 10ti.

Díky všem !
PS : Pro Peata : 100 km/h je pomalu. :) Za sladění barvy auta s barvou rámu dávám 1 !

Ahoj vy.

A za fotos děkujeme Perry.bloguje.cz a Pošvimu !