Potápění pod ledem – video !

Takže jsem vyrazil, pro velkej úspěch znovu, na potápění pod ledem. Neboť jsem byl zahlcen dotazy na F.I.I . kdfy že to uděláme znovu. Tak jsme to udělali. A výsledek je tady.

Tak mám to zase psát ? Mám ? Asi jo, neboť to bylo zasejc trošku jiný. Tentokrát se nám parta rozrostla na 3 lidi – fakt mazec – zřejmě je tahle zábava jen pro otrlé, nebo všichni nakonec vyměkli, či co :) 

Na místo přijíždím kolem 12h, František už se činil, a teď sedí spokojeně v autě se zmrzlejma nohama a mokrejma botama. Vyřezali jsme tři díry, do trojúhelníka a když kolem 13h dorazil i pan Petrmara, od něhož je sestříhané video, nic nebránilo začít akci. 

S Františkem měl dorazit ještě jeden Scubák, ale vzdal to, a to hlavně z toho důvodu, že k vodě se nedá dojet – musí se tam dojít – je tam příliš mnoho sněhu. Jenže to není jen tak – neboť Frantovo cajky na záda vážej 65 kilo, voe.  Víc zničenýho sem ho snad ještě neviděl, ono jít v tom půl kiláku po kolena v mokrým sněhu není nic moc. Jedině freediving !

Takže se převlíkáme do pryže a jdem si to k vodě. Počasí je o poznání lepší než minule – cca o 2O stp víc teplo, hehe. Petrmara mi půjčuje ponožky, který navlíkám na svoje prochozený, čehož bude ještě později litovat – neboť tady to fakt bolí. Úplně kouše.

Vyvazujeme jištěním dvě strany trojúhelníka jistícím lanem, jež nám opticky slouží jako vodítko – v ideálním případě pro naprosté zmatkaže se je možno na něj uvázat ouvazkem. Skáčeme do vody, díra na prdeli mi opět pouští trochu vody do neoprenu, abych nezapoměl, že nejsem v moři, neboť viditelnost je superiozní. 

 

Tak si dáváme lajnu tam, PetrMára je zpočátku lehce roztřesen, neboť poprvé je to dycky poprvé, holky ví. Nicméně nadšení je na nás jasně patrný, já už to nějak  neřeším a rejdím ve vodě jak ryba, dolu, nahoru, sem a tam, sem a tam. Je načase se podívat i na další strany trojúhelníka,takže dávám tu delší stranu, poctivě kontroluju lano, a výýýdech, jsem tam. 

A zpátky. 

Pak jdu párkrát na dno, jen se tam tak porozhlédnout a nacházím flašku šampaňskýho, už dole se chechtám, jak se bude nahoře čekající Petrmara divit, až mi nateče do brejlí. Tak to vykuckávám na hladinu a vyndavám flašku šáňa. Komedie.

 

Takhle tu blbneme fakt dlouho. Jednou potkávám pod ledem Františka, kterej se tu někam ztratil, a my se tak hlídáme sami – stačí to v pohodě. Dávám mu do ruky kameru, gestikuluju, jako že bude filmovat, nějak to nechápe, mě dochází, tak mu to prostě vrážím do ruky, a mažu jí pryč. Zdokumentováno na videu, hehe : )

Nu, nebudete tomu věřit, ale byli jsme tu skoro 5O minut. To jsem fakt nečekal – děsně to uteklo. Petrmara si ještě chce zkusit chození po ledě hlavou dolů, a zjišťuje, že to klouže uplně stejně, možná ještě víc, než nahoře :) 

 

A pak už to balíme. Flašku hážu zpátky na dno, vylovím si jí příště, ostatně asi si tu po zimě upět udělám brigádku ve vyklízení bordelu z lomu. Je to dobrej čelendž, a taky tréning – ostatně to tu pak i vypadá líp. To zase bude skla od piváků, jojo.

 

Balíme lano, odšroubováváme jištění, pomáhám s tím Františkovi k autu, a ukončujeme akci. Sluníčko stále svítí, dělám v káře kávu pro pana Scubu a kecáme co a jak. Opět to nezklamalo, vůbec ne ! A když pánbůh dá, a za 14 dní stále bude zima, uděláme to znova.

Je to velice návykové. 

A co vy? Nechtěli by jste to zkusit taky ? 

Andy? Carlosi ? Pavlíku ? PePeku? Romane1720 ? Natali ? ATD ?

:)

a slibované vídeo z Miličína je tady :

a jedno z moravy od VTCH je tu :

Děkuji za materiál foto, video, panu Petrovimarovi , dále mistru bublináři Františkovi za safety, a v neposlední řadě panu VTCH za jeho video z potápění na Moravě s moravákama…