Prague night ride.

Tak zima je skoro pryč, ale v lese pořád číhá bahno a v klopkách kusy sněhu. Suchýho asfaltu je ale v Praze spoustu a tak proč nevyrazit večer do ulic, na ten štrýt..

Volám teda Pólovi, že se pojedem večer projet. Sraz dáváme na Butovicích u metra a hned po malym přesunu se dostáváme k hromadě dlažebních kostek, zabetonovanejch do výdechů od metra, kterou neopomenu přeject, když se vracim snad z každý vyjížďky dom. Před pár dny jsem tu navíc fotil nějakýho mladýho štýlaře na dvacítce – tímto zdravim, ale stejně jsem měl pocit, že to ještě musím zopáknout.

Pólovi představuju jeden polet, co mě tu napad, ale radši to zavrhujem – dlažební kostky neodpouštěj a noc je ještě mladá. Nicméně on hned začíná vymejšlet kraviny a tak je mi jasný, že se budu držet foťáku a čekat co z něj vypadne.

Tak po pár tejblech začíná tečovat ocelovou trubku, až mám pocit, že jestli bude takhle pokračovat, vyčerpá veškerou mojí představivost o tomhle místě. Ale co, jsme hned vedle polikliniky, tak ať to lítá.

Já se snažím taky ve vzduchu něco kroutit, ale to BMX vám řeknu, bolí. Stačí trochu přelítnout..

Spot máme splněnej a tak následuje přesun na Strahov. Musim uznat, že příště budu volit trasu uvážlivějc. Strahov je sice velký lákadlo, ale singlspeed a dokopec nejdou dohromady. Naštěstí Pól neni italskej vrchař, tak půlku kopce tlačíme a kecáme. Žlutý lampy bzučej, lidi jsou v černym, aut jezdí pomálu ale o to rychlejc a Praha začíná utichat.

Strahov je boží a místo kam směřujem jsou výfuky od Strahovskýho tunelu. V létě je hrazení kolem občas napuštěný vodou, ale takhle v zimě to tu představuje parádní kvótr a místo na poježdění. Sem tam se sice válí rozbitá flaška, ale v lese číhaj taky kousavý kameny, tak co.

Dáváme společně pár otoček na transferu a pak beru foťák a že zas něco cvaknu. Tak Pól lítá a já se vztekám, protože mi nechce fungovat blesk. Nakonec ale něco cvakáme a kolem 9hod máváme romantickýmu výhledu nad Prahou a mažem jí dolů na Anděl. Dáváme loktovačku s busem, pár protisměrek, ale to k tomu štrýtu přeci patří. Docela spokojený dojíždíme do metra a ještě chvilku kecáme.

Byl to dobrej pojezd a snad příště splašíme víc lidí na Prague night ride.

-a-