Tak za sebou máme první 3DHčko v Meziboří. Dobrá trať, kontroverzní spíkr, příšerná muzika…tak se mi to vybaví… Ale dneska je vše jinak – report od Tomaase a fotos od Luckaasse jsou vevnitř – já byl doma.

Tak rychle do toho a půl práce je hotovo, jdu vám popsat, jak to první 3DH letos vypadalo, aspoň z mého pohledu. V první řadě bych chtěl teda poděkovat Maňasovi Tomkovi (vím, že se mu už pár let říká eMTý, ale pro mě je to stále Maňas Tomek), protože jsem si u něj před chvílí na Čerňáku nechal v autě telefon a než jsem stihnul dojet metrem a busem na Strahov, už tu na mě čekal, jako ten telefon, já toho kluka nemít, kde já bych byl.. Díky Tome.

No a teď už teda to 3DH, ve škole mě prudili celej tejden, posralo se, co mohlo, jo čím horší to bude, tím víc vysvobozující víkend se ti bude zdát Tome, říkal jsem si. Ve čtvrtek večer rychle zabalit, teda spíš jsem vybalil tašku z posledního výletu do Všenor, naházet to do jiný tašky, přidat pár čistejch trenek o kterejch jsem už dopředu veděl, že je takhle čistý přivezu zpátky a doufat, že to kolo, co jsem do garáže před pár tejdnama opřel, tam ještě je..

A už je pátek, já měl nějaký pobíhání ve městě, vyloďujem se teda později, ale nakonec ve složení já, Luďan, Jiřina, Tom, basa sponzorskejch Rohožek od našeho novýho sponzora Pivovar Rohozec a Lůďova T4 opouštíme okolo 11 Turnov. Lukas na nás čeká v Bolce, čeká docela dlouho, čemuž doteď nerozumím, protože hned po nákupu, jedem chvíli za sebou, von mu drží plnej, až se z toho čoudí, jede, jak kdyby to ukradnul a hned za první vesnicí směr Mělník se nám ztrácí, já si jedu pohodu, kluci degustujou sponzorský dary a dojíždíme na místo půl hodiny po Lukasovi, bez toho že jsem riskoval smrt 4 lidí a 20ti piv. Na místě nám dochází nafta, děkujeme Kaštanovi za pomoc, ale to už je jinej příběh, jdem okouknout trať.

Takže trať začíná nahoře na kopci jo a končí dole. Nahoře jsou na ní takový různý bouličky a zatáčičky, pak je tam takovej ten traverz a taková ta zatáčka, jak u ní vždycky stojí hodně lidí a ty je můžeš kamenama od zadního kola zastřelit i sjezd s kamínkama, kde nasadíš mód sáňky, tam je, skok s klackem, kterej nikdy neupadne, skokneskok, zmijí kořeny, výskok se šutrem na sjezdovku, no trať je pořád stejná, co vám mam povídat. Každej druhej závoďák by vám to popsal líp, protože tam neřešili nic jinýho, dokonce jsme zaslechli rozhovor o nějakým vertikálním zatížení gumy v radiálním směru, kdy 2.35 se může chovat za určitýho tlaku stejně jako 2.5, no začíná to být veliká chemie to ježdění na kole, do příště si také něco nastuduji.

Tož Luďan navlíknul bahňáky, já jsem navlíknul hovno, jelikož bikestuff mi věci nedoručil, tak jsem aspoň nafouknul přední kolo, který bylo prázdný, ale tak vyfukovalo se tři měsíce v garáži, tak snad nebudu muset měnit duši. Tom si přeleštil Šerwooda a šli jsme si to sklouznout. Lidí na pátek odpoledne celkem málo, takže se dalo docela jezdit. Věřit Luďanovi, že si to jen tak sjedem a okouknem, nemá cenu, to už vím dávno, takže nám zmizel z dohledu hned na začátku a my s Tomem jsme si to teda nějak jezdili spolu. On mě pořád přesvědčoval, jak hrozně mu ujíždím a že mi nestačí, opravdu na takový kecy zas naletím, jen čekám na výsledky, kolik mi naložil. Lidí známých přibylo, takže jsme různě kecali a jezdili, třeba jízda za Radkem Brozem a Lukassem, kdy jsem celou cestu řval: „Klucí počkejte, tak tohle není žádná pohodička, proč to berete takhle zhurta a nedáme pauzu..“ vůbec nebyla špatná, málem jsme Radka přejeli, omlouvám se.

Ale tak jak mi řekla moje máma, prej na ty závody vůbec nejezdíme jezdit, ale jen se tam jezdíme ožírat, museli jsme to dodržet a včas jsme to zabalili. Vzdávám holt klukům, který ještě v šeru šli okolo našeho dePička a za tmy se vraceli zpátky nebo Růžovákovi, kterej tam ještě do tmy lítal v hrozným štýlu. To my jsme to letošní závodění poladili, za prvé teda náš nový sponzor Pivovar Rohozec, který nám poskytl kompletní sortiment: desítku na osvěžení před jízdou, jedenáctku k jídlu, dvanáctku na párty, řezaný který je tak dobrý, že se dá pít pořád a třináctku, která má takový grády, že z ní cejtíš lihovej vocas. Za druhé máme stánek, zakoupil nám ho bikestuff.cz, za což moc děkujeme, jsme depičkaři jak hovado. Jediný co nám zbývá je mlíko, abychom si zvládli zamlíkovat ještě půl parkoviště a budem opravdový kokoti, jo a ještě stojan na kola.

Dali jsme nějakej grill, Lukass si vysloužil kokota týdne za uhlí, ještě před setměním, Jířa mi čuchla k zadku a vyhodnotila to jako ok, takže mytí se nekonalo a dál samozřejmě klasická zábava, alkohol, kurvy, chlebíčky, no znáte to. Akorát už jsme asi vyrostli z toho, abychom se u toho pořád fotili a žádnej plešatej s foťákem tu nebyl (jaj to byla drsná narážka ). Vzdávám hold všem okolo party Zeleňáka, Růžováka, Filipa, protože byli tak na kaši a přesto druhej den stáli na bedně, teda až na Růžováka, ale o tom později. Dál co mě publikovatelného z párty napadá, i když, je skupina, nevím, jak se jmenovala, ale dlouho budu rozmejšlet, jestli byla horší písnička: „Mám krvavé koleno, krvavé koleno, čéžka na mě kouká..“ a nebo: „Hovno, hovno, našel jsem hovno a vůbec nesmrdí, hovno…“, každopádně dost kvalitní výběr, hlavně co se textu týče. Po krvavým kolenu s hovnem se ještě uskutečnilo předávání cen za celkovej výsledek 3DH cupu v roce 2009 a teda to bylo pro mnohé velký zklamání, vyhlašoval se pouze první v každý kategorii, takovej Luďan dostal třeba chrániče, shocka a potítko. Jaký zklamání? No čekali jsme, že dostane aspoň ještě nálepku! Ale žlutý drezy s horama a lístečkama trávy udělaly radost.

Přejdemež radši k závodnímu dni, lidí okolo přibylo, ráno dělám rodince míchaný vajíčka, dokonce nám tu do party přibyl Patrick Swayze alias Maňas Tomek, navlíkáme suchý pláště, jelikož je hezky, bereme kraťásky a jdem jezdit. Lidí je teda sakra hodně a jestli jsem před třema rokama přijel na 3DH a třičtvrtě lidí tam znal, tak teď to není ani třetina. Ale voni teda zase znají mě, takže mě každej zdraví a dokonce vědí, jak se jmenuju, zajímavý lidi. Doráží i malej Lišák s velkým Lišákem, takže je banda kompletní, chybí někdo?

No asi chybí, pozastavím se tedy nad vaší otázkou, která když mi byla kladena po třicáté, přestal jsem to počítat. Kdo mi skočil na to, že ji upadla hlava a nebo ji uneslo ufo, omlouvám se, není to tak. Všichni jste se mě teda ptali na Veroniku. Také jsem nevěděl, kde je, ale tak pátral jsem a příběh je to jednoduchý. Veronika se potulovala po barech v Turnově, do rána tam popíjela drinky, po kterých se hned dostala do Beverlyhills a v obležení starších mužů, jenž zapírajíce své přítelkyně, které zanechali v jiných zemích, obdivovali její krásu, se opíjela, až se těsně před cedulí 90210 její krásné tělo rozpadlo v prach, true story. Něvěříte? Věřte! Krátké odbočení od příběhu, vracíme se zpět.

Lidí je tu mraky, fronta jak hovado, kdo brzo vstával a nespěchal hned k registraci, a poslal tam třeba Jiřinku, děkuju :- *, ten vyhrál a třeba si i na chvíli zajezdil. Jsem tu taky za tombolu od fly4two.cz, našeho novýho projektu, kterej bude pořádat na každým 3DH tombolu o tandemovej let na paraglidu, tak jsem šel okouknou situaci  a že ta fronta byla ještě veliká, když těch 150 lístků, co jsme vyrobili, došlo..

Jezdili jsme si tedy, koukal jsem, jak to kdo jakože dává a je to nějaký rychlý, dřív rozhodně tolik dobrejch lidí nebylo nebo je člověk alespoň znal ale teď? Fakt už lidi jezděj dobře, pamatuju si, jak jsem kdysi pravidelně stával na bedně, pak jsem býval občas na bedně, pak jsem býval na bedně na závodech se špatnou časomírou, pak jsem býval do desítky, pak jsem býval okolo desítky, ale letos to bude bledý, všichni sjezďaky, dvoubrejlicový vidlice, drezy.. Tak kdo mě tak jako zaujal jo, Kaštan, jede prostě dobře, má to hrozně najetý a nedělá moc žádný chyby, neprasí to, no moc hezký. No pak jsem třeba viděl Mloka, kámo to je úchyl, šlapací úchyl, asi mu někdo řekl, šlapej kde můžeš, tak šlape nebo mu to prostě šlape samo, nevím. Maňas poladil novýho Culta Russella vod Agangu, je to lepší než DP a zase jede úplně jinde než vostatní, je to dobrý od něj okoukat, jaký stopy si vždycky vymyslí. Za Dandou jsem taky jednou jel, ten je dobrej, ten je sakra dobrej a ještě dobrej bude, jede si, všechno proskakuje, že se jede občas projet s Luďanem je vidět. Luďan je kapitola sama o sobě, pořád se mi nedaří ho dohnat, když jedu sám, říkám si, sakra jak mi tu můžou naložit 10 sekund, když jedu za Luďanem, všechno chápu. Lukass se zlepšil o moc, Radek Broz pořád stejný, Zeleňák jede hrozně, hrozně rychle, Henďa rychle na jistotu, dál je tu LePo, Krab, Kubajsz, Kubajs, Mára, Bobo, Éro, Zápo, Čížové, Joch, Vrbič, Koule, no milion dalších lidí. Nakonec bych vzpomněl na Růžováka, takže co jsem ho viděl jo, tak předchozí večer, hrozně rychlej, jezdí do šera na trati, pak hrozně vožralej, vyvolává se bitka, týpkoj je snad vysvětleno, že je úplně na kaši, ráno lítá bez helmy na trati, vypadá svěže, načež zjišťuje, že byl místníma odlehčenej zhruba o 500kč a přítelkyně taktéž, když mu vybrali stan, načež si láme klíční kost, respekt Tobě, někdy se to tak všechno semele, přeju brzký uzdravení.

Po 12 hodině teda startuje měřenej trénink, závodníků je fakt hodně, hodně moc a to že je měřák, dost z nich neregistruje, protože za mikrofónem je on. Ano velký eM(agor) Rudénko, kterej pořád něco mele, takže důležitá informace se z jeho slov ztrácí a když už chceš něco pochytit, tak jsi zmatenej jak lesní včela, jednou startuje měřák ve 12 jednou v 1, pak se jede od nejvyššího čísla, pak zase od nejnižšího, například takovej Éro chodí zbytek dne s MP3 v uších, aby ty jeho kecy neslyšel. U mě má i po pěti letech spíkrování stále za pět, rád ho nemám, hlasuju všema deseti pro Márwina, kterej bude za mikrofónem na všech ostatních 3DH a víc to rozmazávat nebudu, protože je to Ikebarův kámoš..

Měřák se teda natahuje do odpoledne, lidi na start choděj pozdě, protože věděj kulový, kdy startujou a výsledky jsou pro mě dost zlý, já jsem někde 26. Maňas ještě hodně za mnou, Luďan zase první, Tom před náma a Danda první. Říkám si, že jako musím někde zrychlit a aspoň pod těch 40 to stlačit, tak do toho vobě jízdy šlapu, chybuju ale aspoň po dlouhý době na závodech nepadám, rovinka do cíle je sakra dlouhá, sakra, sakra dlouhá, zdá se mi o všem možným, že mě pohlcuje tráva, že se dusím, že se propadám, že na mě padá brána, peklo. No holt to asi chce občas jít i na to sjezdový kolo a né si jen skákat doma na skokách za barákem, jestli chce člověk závodit, já jsem nakonec 31. Maňas 35. bída. Ale tak podíval bych se na ty lepší Danda dostává v první jízdě na prdel, ale táta slibuje, že když vyhraje, bude mekáč, takže do toho šlape a je o 4 setiny první, tím nám udělal velkou radost. V ženskejch čekám nějakej výsledek od Káti, ale nic moc teda, omlouvám se, ale nic moc. Káťa je třetí, druhá je Trojanka a hrozně jim ujela Lucka Bohouš, je prostě dobrá. Masters vyhrál Číža, co jinýho jste čekali. Junioři jsou pořád hodně dobrý je tu ta partička Mára, Koule, Bobo k tomu ještě Třešňák, Mlok a výsledek je pro mě celkem překvapivej, jako né kvůli tomu, jak jsem viděl Bobana jezdit, ale jak jsem ho viděl celou zimu kalit a kouřit jednu za druhou, nečekal jsem, že bude dobrej. Ale byl a moc a měl nejrychlejší čas ze všech a vyhrál juniory, gratulace. V hardtailech po výpadku Růžováka mohl Henďu ohrozit jenom Zeleňák a nestalo se tak. Zase Henďa nelítal na párty nahatej a špivanej od bláta. V královský kategorii to nakonec Kaštan natřel Lůďovi, měl z toho neskonatelnou radost, protože za prvé vyhrál a za druhé před Luďanem, třetí Filip kterej u mě zase vyhrává cenu, partyboy na stupních.

Já jsem předal šťastnému výherci tandemovej let, nabalili jsme dodávku a vyrazili směr domov, protože víme, jak tu bývá po nocích nebezpečno. Po cestě jsme poladili plán na další dny, v mékáči jsme třeba byli a spali jsme na Ještědu a druhej den jezdili a Adama Vágnera jsme viděli a skákat jsme byli a Rohozce jsme pili a to už je jiná pohádka, kdo to dočetl až sem, má můj obdiv, protože jsem zase napsal nudnej román s takřka nulovou informací o průběhu závodů. Jdu spát, zítra zas do boje o tři písmenka před jménem a velký počet cifer na bankovním účtu.

Tak třeba zase někdy na kole, tomaass.