Saalbach – 720 roadtrip 2011

Ah takže trip je stále v průběhu a retrospektivně píšu co se zasejc událo. Z leogangu jsme se dostali v úterý do pár kilometrů vzdálenýho Saalbachu…

Na našem oblíbeným místě ke spaní je cedule že kempink tady jen do 18h, okej, no neva, nějak to pak vymyslíme, a jdeme jezdit. Saalbach znám už jak svý starý fiveteny, ale pokaždé mě to něco překvapí. Loni to byl kráva kterou sejmul Máára, a letos to byl novej kus trailu s pár lávkovýma obstiklama.

na rozehřátí dáváme blue line, což je spíš taková SHIT-line, páč je to tu samej kravinec. Ony tu fakt běhaj jak se jim zachce, což mi v přeregulovaném Rakousku přijde celkem úlet. Na všechno bezpečnostní regule, směrnice, atp, ale půltunový krávy ztlumený z trávy co celej den žerou, tu klidně nechal flegmaticky polehávat za zatáčkama a nepřehlednejma místama.

Pecička.

No netrefujeme ani jednu, ale zato šitů na zádech a brejlích máme nepočítaně. Ještě že už mám nový RB, protože dragster s mezerou mezi trubkami ti donesl vždy slušnou porcičku až do papule, což teda poněkud odpadá…no nic.

V 11h telefon od Bécy, že je fakt dole a že máme přijet na lano, a dát pojezd. Tomu fakt říkám náhoda. Přijel i s kamarádem Benem a následující 2 hodiny jezdíme tak nějak dohromady. Ač ten kluk má pár tejdnů srostlou kličku, tak nelení a nasazuje vše co Saalbach nabízí celkem bez respektu – respekt. :)

Je tu novej dropík do pomala, a pak opět starej dobrej přescesťák, kterej z fotek znáte snand už všichni odevšad. Obojí je změna, takže okej :)

Dole dáváme dual a mejem si lejna z ksichtů. Vedro je mocné a unava přichází celkem brzy. Domlouváme večerní akci u Bena na baráku, a pomalu to balíme a přesouváme se na Zel l am See na koupačku. A pak už jen nákup proviantu a multi kulti párty, jakou jsem dlouho nezažil. Mexiko, Dánsko, Rakousko, Česko, naprosto dokonalý jídlo který talentovanej Šéf Béca stvořil a konverzace na úrovni o jinejch zemích, tendencích, vizích, snech, realitě, možnostech a mnoha dalších opravdu zajímavých věcech…

Večer utekl opravdu rychle a jednu chvíli nás tam bylo snad 1O.

Prostě tychle náhodné a rychlé akce miluju. Nevíš dny ani hodiny, kdy někoho potkáš, a třeba je to začátek velkýho příběhu na román a nebo je to jen nicka v sloupku na poslední straně bulvárního plátku – nikdy nevíš, a to je na tom to úžasný – ta možnost různech linií.

Fakt mám tohle rád.

No my s Rossíkem děkujeme moc za super zázemí a vše co jste pro nás udělali – a s vidinou že se za místníma ještě podíváme, se druhej den přesouváme zase dál.

Není nad život na Cestě.
Čárys, 13 července, 1h:20

související články : 

leogang

frencie část dvě

francie část jedna

livigno část dvě

livigno dh

wagrain start tripu