Zápisky Z Cest – Francie

Takže jsem dal vale české republice a vyrazil jsem na čtvrt roční trip kterej jak doufám, mi přinese opět nějakej ten nadhled, životní zkušenosti, a třeba i moudrost v některých věcech. Rozhodl jsem se to zde nepravidelně vydávat pod názvem ZÁPISKY Z CEST, ve zkratce ZZC, neboť to asi ani nebudou reporty ve starém smyslu slova, spíš jen tak, když bude čas, zápisky o tom, jak šel čas na CESTĚ…

Kdo teda chce, první část je vevnitř. FRANCIE.

Takže ještě než skočím na letadlo směr Portugal, měl jsem jet na Majorku, skrz nějakou práci a tak podobně, ale to bohužel neklaplo a tak jsem opěrativně změnil plán a odjel jsem do Francie. Už vůbec ten začáte, byl opravdu fine, zavřít krám na čtvrt roku, ten pocit když naposled yotočíš klíčem v zámku, je nepopsatelnej. Zařídil jsem snad vše, DPH, daně, Dobozy, rozovozy, práíva k účtům, k bance, na vyzvedávání pošty, dobírek, maily, telefony, metal. Odjet, i když se to zdá jen tak, je metelice. Ale jo, klap, zámek zapadl, a já jedu.

Jako každej trip je třeba ho pomyslně ukončit na Monínci. Sbalil jsem auto, kolo – lajna – potápění – lezení – POI – věci na běhání, a nakoupil za litr žrádlo, s tím že 3 tejdny flákání se stylem Čárys (tzn.3 sporty denně, unava, hlad).

Začli jsme s PH na MOnínci, což bylo stabilně dobrý, a pak už to padalo. NAposledny přespat v Gotce se ženou, V neděli celej den lézt na Kamýku, a odjezd na pondělí a úterý do cerekve na freediving. Tady se rozepisovat nebudu, protože to by bylo na dlouho…

Je teprve konečně tady mi to dochází. Zmizel jsem, a jsem zmizelej. JES !

V úterý večer přepadáváme s Andym a flaškou červenýho archvního Petra Heiníka a dáváme grilling. Není nad to přepadnou Petra Heiníka. Nataknuješ si vodu, okoukneš vnady jeho ženy, pozlobíš díťáka, a sežereš jim co daj. Vy jste to ještě neudělali ? VY ještě nemáte svého Heiníka ? Chybujete… :)

Druhej den jsme se s PH rozhodli, že si dáme XC. Já jsem si sebou samo sbalil DHčko, ale i Frantu, že jo, takže ač mi jeho bejvalej majitel John Lee tvrdil, že se na tom víc než 5 km nedá, já na něm mám najetu za 3 měsíce přes 3OOOkm, a jsem nezničitelnej.
Vůbec, znáte ten pocit, kdy prostě jedete na kole do kopce, a teď se kopec zvedá,  a vy jen stejně, jako se přidává Volume na rádiu v autě přidáte víc síly do šlapání, bez toho, aby jste cítili cokoliv? Jen jste přidali více síly ? Tak v takovýmhle levelu ježdění  jsou moje nohy díky Frantovi, hehe : )

Tak a netušil bych, jak super je se motat kolem baráku do 5 ti km, když bydlíš na místě, jako je Horní Jirčany. Fakt nádhera, sjezdy mocný a hravý a výjezdy co neodpustěj. Bombice.

A pak už skáču do auta za volant, fasuju mnoho dílů na RB, kola, vidli, tlumák, atd a s tím, že se uvidíme v sobotu ve Francii, si s rodinou máváme…a já jedu.

Honza z Čerčan mi namontoval do auta tempomat, a já jsem tak teď nejúspornější jezdec s dodávkou ever. NE, nebudem tu polemizovat, jestli to žere méně nebo více, já vám prostě řikám, že jsem to vyzkoušel tak, jak nikdy nikdo, a opravdu ušetřím hodně. Nikdy nejsi tak přesnej s plynem jako je pošítaš, nikdy nepřidáš po desetince, nikdy. On prostě šetří. Na kopci mu ubereš, z kopce přiťuknejš, jasně, nejedeš jak sedlák. Ale stejně, je to bůh, ten počítač.

Cesta do Francie je o litr levnější, než když jsem sem jel loni (sám, 11Okmh, letos sám, kola na stojanu, 12Okmh.) Stejný gumy, navíc střešní okno.

V půlce se zastavuju v poli a koukám na kedlubny a vařím zeleninu.. A po půlnoci jsem na západ slunce u jezera ve švajcu, do Les getz mi zbývá 2O km… Lanka na ouvazcích cinkaj a me je kurva dobře.

NO a tak zase snad brzy něco, brzičko….