Poslední dobou se tu pořád práší za kočárem. Práší se ale sníh. A tak po včerejším skoro jaru tu mám pro vás jedno léto. Tak kdo má absťák po tom, jak se prášilo v létě od zadní gumy, klik dovnitř..
Teda ono se moc neprášilo ale, tráva byla zelená, nebe modrý a ženský měli tajemství. A tak jsme zas vyrazili s Mildou na výlet. Náš oblíbený letecký den začal tím, že v sobotu ráno těsně po 4hod zvoní budík. Rozlepuju oči a zapínám autopilota. Ta hodina je vražedná, ale představa, že si sednu na dalších 5hod do auta a trochu si ještě ducnu, mě posouvá z postele do bačkor. Bačkory mě pak pomalu nesou do koupelny, kde mě ale pohled do zrcadla probírá rychlejc než mladýho taxikáře účet za naftu.
Zuby, oblíknout, snídaně a na pěknou půl 5 stojim před barákem. Milda je opět přesnej, tak hážem věci do káry a můžem jí držet. Není ale kluk moc fresh, takže začátek cesty je volant nakonec můj. Střední čechy, Plzeňská, hranice, Wurstenland, Říše a jsme pod lanem. Pod lanem na parkingu v Leogangu. Starej dobrej Leogang. Mlha tu ale je, až by Rákosníček plesal a slizká silnice dává jesně najevo, že o prášení si asi můžeme nechat jen zdát. No ale když už jsme tady..
Tickety a zasednout prázdnou kabinku.
Spodek je v nekompromisní mlze, takže si užíváme to mlíko, podle našich výrazů značně zkyslý. V půlce kopce, kde se dá vysednout v mezistanici a lítat místní oblíbenou bikrosku, se mraky rozplývaj jak bábovky nad novejma botičkama a tak zůstáváme sedět dál s vidinou suchejch kořenů aspoň na vršku. Ten se pak zas topí v modrotě a punťa to do nás rve, co mu ozon dovolí. Ach ty panorámata! Z lana vypadá všechno v pohodě, ale louže nahoře na cestě, když vystoupíme, je jasným znamením, že čistej dres domu nepovezu. Dáváme teda odshora Hangmana a Milda se snaží udržet, co mu skils a jeho kecky dovolí (ty Fiveteny prostě potřebuješ kamaráde!). Bahno a slizký anakondy mu totiž moc nevoní. Nicméně neměkne a hned dáváme další jízdu. A pak další a další a další, prostě jak to tak v Leogangu bývá. Spodek je rychlej a nenáročnej. Tak to točíme jak kolotočář pecky od Standy Hloška.
V poledne chvíli pauzička, něco na zub a pak zas na lano. Musíš tu permici prostě kurva projezdit! A navíc, mlha ustupuje a je komplet azuro. Ke konci si pak dáváme high5, Milda to balí, bolí ho packy a jde k autu, ale moje vidle vyloženě vyžaduje ještě pár rolet navrch. Lezu teda zas na lano a jako bonus k těm roletám potkávám místní holku, co tu dělá průvodce a v zimě učí SNB. Oprašuju němčinu a ona to zas zkouší anglicky. No a že to tady bude mít najetý jsem čekal, ale že bude držet takovou pilu jsem naopak nečekal vůbec. Holka se toho fakt nebojí a i přes to že jde párkrát z kola ven, hned se zas drápe do sedla a valíme dál. Dáváme si dvakrát celej kopec a u wapky pak dramaticky probíráme kde to jak jelo.
Zas parádní den a vejlet je za náma, no a pro vás nějaká ochutnávka toho blížícího se léta je tady.
Klik na play.
-a-
Lisa jede fakt skvěle. A to šutrovatý místo na konci si pamatuju. Trochu jsem se před ním musela rozdejchat. Už chci jezdit!
pohled do zrcadla probírá rychlejc než mladýho taxikáře účet za naftu – Tím si mě zabil :-D
p-a-r-á-d-a- moc !!!
Díkys, Andy…vidím že jsem web zanechal tomu správnému….
:)
Čárys: nechval dne před večeří.. Co solit dál fakt nevím.. i když mohl bych rozjet novou rubriku – excelovksý tabulky! :D
ach léto…moc pěkné
Správná taktika! rozdělit video do dvou článků :)
My byli v Saalbachu + Leogangu v půlce srpna a tak rozmrdaný tratě nebyly ani ve Whistleru po měsíci sucha. Pravda, týden předem se tam někde jel nějaký závod či co..
Nicméně taková Big-five-challenge stála za to i tak!