Stojím na trávníku před oborou Hvězda a studí mě nohy. Nemám boty, cítím každý kamínek, každý list trávy. Je páteční večer, tma a trochu prší. Spal jsem jen několik hodin, hlava je mimo. Přemýšlím o uplynulých dvou dnech…
Střih. Je čtvrtek, budík mě nemilosrdně vytáhne z postele ve čtvrt na šest ráno… Odcvičím Tibeťany, rychlá sprcha, malá káva a hurá do práce přes celý město. Praha je naprosto prázdná, před půl sedmou jsem v Kolbence. Převléknout se do montérek, nafasovat nářadí, seznámit se úkoly na celý den a hurá na první část zaměstnání. Takže tramvaj a zpět do centra města. Autobus již čeká, zabírám místo pro pět lidí a okamžitě usínám. V devět ráno už jsme na střelnici. Slunce pálí, vedro jako v létě. Všichni se vyhříváme na sluníčku a nasáváme do sebe první sluneční paprsky. Pohoda netrvá dlouho, za chvilku nastává čas makat. Botka pažby příjemně tlačí do ramene, čekáme na povel. Křik instruktora přichází vzápětí, vyrážíme vpřed, terče padají a z dopadiště se práší. Znovu napáskovat zásobníky, na řadu přichází další cvičení. Na 25 metrů od terčů a čekat. Opět pokyn instruktora, rozpoznání cíle, střelba a pohyb vpřed. Závada na zbrani, došly náboje. Není čas na přebití, nezbývá než záměna zbraně za sekundární. Podařilo se, pachatel nepřežil. A znovu od začátku. Rychleji a přesněji. Nábojů není nikdy dost, po hodině jsme na suchu a jde se na taktiku. Rozbíjíme pár okének u aut, taháme se ven, válíme se po zemi, řveme na sebe povely. Za dvě hodiny máme hotovo, nezbývá než vyčistit a odevzdat dlouhé zbraně a mazat zpátky do Prahy. Ve čtyři odpoledne jsem zase na útvaru. Sprcha, jídlo, namazat spálené ruce a obličej. Vyčistit krátkou zbraň,
navléct čistý montérky. Přebrat auto, doplnit kapaliny a hurá do ulic. Odpoledne klid, město vypadá ospale. V noci naopak, město se vaří pod povrchem. Za měsíc na ulici zažiješ víc, než mnozí lidé za celý život. Chlast je zlo, dělá z lidí zvířata. Drogy ještě hůř, ze zvířat jsou nestvůry. Ve tři hodiny ráno sedím na benzínce, zapíjím 30 cigaretou kávou s mlíkem a jedu na rezervu. V sedm ráno padám v kanclu na kanape, dál nevím, pravděpodobně umírám.
Lehce po poledni jedu domů, krvavé oči, propadlý vousatý ksicht – zombie mód. Doma oběd a po obědě si dám dvacet. Zaspím, najednou jsou čtyři odpoledne. Nadávám, rychle do běžeckých hadrů, malý kafe ( ano zase) a vyzvednout Bro. Ten je nervní, přijel jsem o dvě minuty později. Stíháme akorát a před šestou večer jsme na Hvězdě. Kousek od obory vidím kluka s holkou, běžecký hadry, bosi. Jdeme k nim, dáváme se do řeči. Po chvilce je nás asi deset a pak přichází trenér, Martin R. Sympaťák, o běhání ví hodně. Rozebíráme, proč běhat naboso, jak připravit nohy na zátěž. Srovnává běh naboso s freedivingem, jako latentní schopnosti každého člověka. Následuje reflexní masáž, strečink a hurá do Hvězdy. Asfalt pálí, občasný štěrk je zlo. V lese nádhera. Absolutní svoboda, měkký podklad, občas větve a bahno mezi prsty. S Bro to zavíráme vzadu a žvaníme. Nemůže do toho zatím moc šlapat, nedávno byl na sále, před tím půl roku nejedl, zhubl 15 kg. Tohle je jeho čtvrtý výběh v rámci vzkříšení. Dáváme něco přes tři km a pak si půjčujeme five fingery. Trochu problém s obouváním, mých šest prstů se tam nedá nacpat. Ale po chvilce se díky hrubé síle vše daří a další kolo uteče jako voda. Na trávě před oborou pak zkoušíme maratonský tempo olympijských vítězů, takže cca. 3 minuty/ km. Kdo nezažil, nepochopí. Po dvou stech metrech běžím s trenérem sám, dáváme necelý km. Hrozná rychlost. Následuje cvičení na trx a jóga pro běžce. Pak si půjčuji od trenéra nejlehčí typ five fingerů a dávám si posledních pár minut v začínajícím dešti. Neskutečný pocit, v životě mě běh tak nebavil. Zouvám se, jen nerad vracím půjčené boty. Pak stojím na trávníku, studí mě nohy a v hlavě si promítám posledních 40 hodin svýho života.
Jakub
Parádní počtení! Jen škoda že toho neni více. Možná nějaký příběh z noční šichty by byl zajímavej. Psáno tímhle stylem, to by mě hodně bavilo.
A mě zas naopak zajímá pokračování běhu na boso. Teda jestli nějaký bude. Za mě držim palec. Zrovna jsem ráno ve vlaku cestou do práce čet Běhání s Keňany, kde narazil taky na běhání na boso. Mě osobně od toho zatim odrazuje to, že říká, že když se učit běhat “naboso” (s pětiprstama nebo botama bez opory), je třeba úplně přestat běhat v klasickejch botech a začít od začátku od 1-3km. Neříkám, že umim běhat, ale těch 20-30km poměrně svižně odšmajdám, tak je mi líto začínat od nuly.
Jo a co, prosím, znamená “odcvičit Tibeťany”? Dík.
Bomba, bomba, bomba.
Děkuju za článek, pane !
4: Perry : Pět tiběťanů – UTFG. (use the fucking google) Sestava yogy…
Ad na boso – běhám v pětiprsťákách už nějakou dobu, a musím říct, že z mého hlediska…ano, zpomalil jsem. Hodně jsem zpomalil. Mám v nich naběháno teď tak vydrž…400 – 500 km a u bych zpět botky nechtěl.
Ano, frustrace z toho, že běžím půlmaraton 1: 38 místo 1 : 15 tam samozřejmě je, ale popravdě, pro tebe, jako člověka, co běhá po lese, by to byl ulet…
MĚ TO PŘIJDE JAKO NAPROSTÁ DUŠEVNÍ ONANIE, běžet v těhle “ponožkách” v lese…je to fakt jak na boso…je to jinej, uplně jinej zážitek. A to jsem občas bos běhal.
Doporučuji ten nejvyšší model. A fakt doporučuji pořídit.
Mno, dost bylo keců.
JEŠTĚ JEDNOU DĚKUJI ZA ČLÁNEK A VIDKO, JE TO PECKA.
Perry to si nemyslím, že bys musel úplně zahodit odpružený boty. Dost jsme o tom diskutovali s Michalem z Trailpointu – pořádá ŠUTR v Praze, který má spoustu zkušeností, a zařadit právě ten kilometr nebo jen 500 m naboso do svého tréninku má smysl. Nebo prostě postupně snižovat botky, ale to je celkem drahá záležitost.
Běhání na boso je mi celkem u řiti, ale sloh velice pěkný, čtivý, vtahující.
Děkuju za pozitivní reakce. Noční směny jsou občas skutečně “výživný”, ale je skoro nemožný je popisovat veřejnosti a neporušit přitom mlčenlivost. Ale něco zkusím dát dohromady, třeba ze starších věcí. Je to pohled na město a na jeho obyvatele z trochu jiný perspektivy… A k běhání ? Mr. Čárys to vystihl přesně, v pěti prstech je to duševní onanie. S objemem a rychlostí je to složitý, chce to poslouchat tělo a nepřepálit to. Já jsem koupil tyhle boty : http://www.trailpoint.cz/nb-minimus-trail-mt10br/ a střídám je s během na boso. Příští týden koupím pětiprsty a budu to kombinovat všechno dohromady. Snížil jsem vzdálenosti i rychlost, ale nijak brutálně, jsem jen kondiční běžec, neběhám žádný velký dálky. Např. včera 8 km v lese v botách za 37″ minut, dnes je v plánu 3 km naboso v lese a 3 km v botách na silnici. Na podzim jsem dával např. 10 – 12 km v krosových botách v lese a pak třeba 2 km naboso na dráze, v rámci jednoho výběhu… Za čas napíšu, jak to s boso během pokračuje. Zdar a sílu !
behani na boso miluju,ale jen na pisecne plazi utemovane divokym atlanticem :)
ŠUTR jsem běžel na podzim, Michala znám od vidění. Jako takový zpestření, proložit běh v klasickejch botách během v pětiprstech asi proč ne, když si předtim promyslim, kam poběžim. Nedokážu si úplně představit v tom běžet po šutrech a kořenech. Nebo dokonce v tom běžet nějakej závod (kros), kdy z kopce opravdu neni moc čas koukat pod nohy. Ale možná mam jenom předsudky a i to je možný, nevim. V tý knížce. o který mluvim to bylo myšlený jako prostředek, kterej tě odnaučí běhat přes patu a donutí našlapovat přes špičku. Pak to asi jinak nejde, než boty s tlustou podrážkou opravdu zahodit, protože jinak v nich bude člověk automaticky vždycky sklouzávat do toho svýho naučenýho stylu.
Perry: No já běžím ŠUTR teď v květnu :) Já teda po patách neběhám ale nevím proč by se v normálních botech nedalo běhat správně přes bříško, rozhodně jsem to provozovala mnoho let. Ty knížky o běhání jsou v tomhle dost striktní, jinak by to nikdo nečetl, kdyby člověku nedali nějaký zaručený návod ;) Podle mě to chce se na to jen soustředit.
co je to ,,ŠUTR,,?
FiveFingers ? …pěkný, ale ta cena. Ta cena! ..nesmyl.
*nesmysl.
coolo: http://www.sutr54.cz/
4Big Bro Jakub
hele zadny 2 minuty zpozdeni bylo jich presne 5! tak bacha joo? jinak to celkem odpovídá:D
jinak k těm pětiprstum, koupil jsem je cca před rokem hlavně proto abych si srovnal nožky z lezeckejch kopejtek a z bruslí. chodil sem v nich podstatě cely léto, prolez slovenskej ráj atd. vždycky jsem šmajdal na jednu nohu jako prase, teď po tom nejni ani stopa, každopádně to chce začínat pomalu. paznehty po přepálenym startu bolej a palej jak sviňa (true story).
až se vyhrabu z těch architektonickýho kolotoče bak. práce tak plánuju sepsat 50 odstínů hnědi o tom svym vzkříšení hehe.
Sportu zdar
camell zná :-D
loni jsem viděl na Rubenzcalu někoho v prstech. 20km v kopcích Krkonoš a celkem i po šutrových chodnících, takže asi se to dá. I když určitě ne jen tak po pár výbězích na louku.
Dva dny zpátky jsem v nich běžel maraton. A dá se to…
Čau pane, nemůžu se rozhodnout, kterou z mnoha cest na tebe směřovat svuj dotaz, nakonec mi to přijde nejlogičtější tady u toho článku, tak snad to nezapadne. O běhání naboso nebo teda v barefootech jsme maličko pokecali, když jsi byl u nás, ale přeci jenom možná bych z tebe ještě nějakou informaci vyždímal.
Proč se ptám? Já teď už tři tejdny neběhám, protože mě bolí něco na noze pod vnějšim kotníkem. Včera jsem byl u ortopeda a ten řekl, že to je šlacha, která je přetížená, nezvládá to rozložení váhy při dopadu, kdy noha dopadne nejdřív na vnější stranu a potom se ta váha rozkládá přes klenbu. A napsal mi ortopedický vložky. Je mi ale jasný, že ortopedická vložka muj problém dlouhodobě neřeší, že naopak klenba bude dál oslabovat. Letos (nebo minimálně teď ten měsíc do ironmana) už nebudu nic měnit a dodupu to po patách na vysokejch botách, ale pak bych chtěl začít snižovat podrážku a učit se znovu běhat. Asi bych nešel přímo do pětiprstů, protože si nedokážu představit se do toho soukat třeba při triatlonu, ale něco s tenkou podrážkou.
A muj dotaz? Jakej byl tvuj přechod od klasickejch bot k pětiprstům? Úplně jsi vyměnil boty a začal jenom v pětiprstech? Jak moc jsi musel na začátku snížit objemy? Jestli třeba jsi předtim běhal pětkrát tejdně dvacku a pak jsi začal třeba třikrát tejdně pět km? Nevim, plácám. A jak dlouho ti trvalo, než ti nový “boty” dovolily běhat stejně daleko a často jako dřív?
Ještě mě napadá, jak jsi běhal předtim a v čem? Protože jestli jsi třeba už předtim běhal v nějakejch minimalistickejch botách a dopadal na špičku, tak to pro tebe až taková změna nebyla.
Dík předem a neboj se rozepsat :-)
4 : PErry : Jojo, to víš, botičky…
Jak jsem již psal několikrat, bolívala mě šlacha vedle kolena. Někdy jsem musel dojít běhy, a to víš, když lilo a já byl 15 km od baráku a bylo 6 stp, tak nic moc.
Po přechodu a fivefingers nic.
Ortopedické vložky, jak píšeš, nebrat.
A ad přechod ?
Klidně se rozepíšu, le není moc o čem.
Tak jsem si je koupil, (nejvšší model se šněrováním – https://www.google.com/search?q=vibram+p%C4%9Btiprs%C5%A4%C3%A1ky&client=firefox-a&hs=Qa6&rls=org.mozilla:cs:official&channel=fflb&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=wTffUcyiEoTxrQfh_4HgAw&ved=0CAcQ_AUoAQ&biw=1366&bih=664#facrc=_&imgdii=_&imgrc=PtJnInXZRoFrqM%3A%3BcjQK1vDfVGjdVM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.triexpert.cz%252Fupload%252Ffoto%252520k%252520clankum%252520na%252520blog%252FProdukty%252Fbikilals800.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.triexpert.cz%252Fnovinky-a-recenze%252Fclanek%252F112%252Foblibene-petiprstaky-v-brnenske-prodejne-triexpert%3B800%3B600 )
a teĎ konkretně –
1, Přechod.
Předtím jsem běhal dva roky v northfacech za 1390 z hudy, nevím model, takovy černooranžový, na patě toho moc nebylo ale mohl jsi dupat jak jsi chtěl, a nic.
Uplně jsem je vymenil, obul přetiprsty a Š.E.L. přes město na trávu. Tak jsem si je zul, a začal běhat bos….tak 200m tam, zpět…tam zpět..tak kilák, dva.
Pak jsem si je obul, a znova 200m atd…tak nějak abych si nazvykal.
Pokud do nich přestoupíš hned a pujdeš běhat, dokurvíš se skrz starej styl běhání, to ti garantuju, už jsem o tom slyšel několik příběhu, brácho.
Takže takhle.
Pak jsem si vybral okruh, cca 5km, moc jsem se s tím nemazal. Šel jsme behat, mežel jsem jen les a jen kopec, rovinku, z kopce, atd, členitej tereén.
POMALIČKU, bacha na to !!! Běžíš špičky, takže jsi jakoby lehčí ale taháš to přes nárt a při běhu z kopce hodně namáháš achilovku. Bacha na to. Možná by bylo lepší zpočátku běhat roviny, nevím, mě spolknul les. ALe jo, asi nad tím přemejšlím, určitě nejdřív roviny.
SNížil jsem objemy na :
1. tejden den běhání den “rest day” (kolo, skaly, plavaní, hehe) a zase den běhání. Přidal jsem stečing na achilovky a chodidla. cca 5-6 km. Vím, doporučuje se všude méně, ale oni jsou to másla a já musel začít běhat půlmaratony domu, ne, co nejdříve ?
2, po cca 1O ti dnech jsme někam jeli, tak jsem si dal 4 dny oraz. Achilovky fakt bolej, první tejden dost, pak trochu taky, ale když se rozběhnes, tak přestanou – teda spíš rozklusáš. Nikdy jsem nestrečoval před během, vždycky jdu prvních cca 200 metrů, a vždycky docházím po běhu posledních cca 500 – 800 metrů pěšky. Nikdy jsem neměl problémy stran kyseliny, bolestí, nic
Po cca 14 – 2O ti dnech už jsem běhal klasicky muj okruh kolem tábora což je 10 km a už to bylo za časy jako dříve – kolem 36 minut.
První běh do lesa ke mě domu byl po třech tejdnech, 21km, problém žádnej. ZPomalil jsme tedy to ano – cca o 20 minut na 21km – takže teď to mám za 1:36 když jsme to měřil naposledy. Je to ale proto, že jsme zpomalit chtěl, a asi ne proto, že bych musel.
Stále stejně zrychluješ.
Tak daleko a často jako dřív tedy měsíc. Když jsem odjížděl na Bali, a připravoval se na zkoušky, tak jsem běhal každej druhej den 40 km a v odpočinkové dny desítku. Věř mi, že s tím nebyl problém. Ale nejsem závodník, fakt ne, nevím jestli nejsem v tomhle unikátní, třeba nebudeš nikdy běhat tak rychle, jako dřív – já mam pevnou vuli se přeučovat, víš co…
A hlavně to děsně bavilo.
Na špičku jsem nedopadal, ale je pravdou, že posledních cca 5 mesícu v northfacech jsem již běhal přes špičky cíleně, moje šlacha vedle kolena pak byla zticha.
Nevím jestli jsem ti pomohl, je to jen muj příběh, není to návod na tovje nohy, fakt nevím. Jedno ale vím – já už nikdy v botách, radši se budu ploužit v pětiprstakach, ale zdravej, stastnej a spokojenenej. Jdu běhat.
Papá….
PS: Ptej se na cokoliv, kdykoliv.
Martin