Tak jsem konečně doma, na Bali…trvalo to opět nějakých 30 hodin ale jsem tady…a o tom pár fotek a slov vevnitř…
Inu, o tom že je to daleko, je asi netřeba mluvit, ale mohu s klidným srdcem říct, že je to hodě, hodně o hlavě, jak si to tam nastavíš…mě už to ani nepřijde, je to kousek jedním letadlem, pak si chrápneš na chvíli v Soulu na sedačkách, dáš čaj za 5 babek a kousek druhým letadlem – a jsi tady, kde jsi před dvěma měsíci byl…
A tady jsou opět ty super lidi, shledání bylo obrovský a mladý indonesanky byly naměkko, že jsem zpět, hehe.
Tak jsem si tak vybalil, sedl si v noci do Gazeba a koukal na oceán, a poslouchal ten nejmagičtější zvuk světa – zvuk vody, a přemejšlel, kde končí moře…
Je fine být zpět, opravdu jo.
Dal jsem si taky hned ponory, po dvou měsících zkoušek a práce a lítání a všeho, jsem se konečně zatopil jen sám pro sebe, jen prostě pro sebe…a první ponor nic moc, druhej už přes dvě minuty, a pak ten každej delší taky přes dvě a půl a tak nějak jsem cítil že i s tím JetLagem za hlavou, to tu bude nádherný.
A přijde zítřek, a proč odpočívat.
Jedem na MANTA POINT. Ano, tušíte správně. Potápět s těma největšíma letadlama na Bali…
Těsím se je slabý výraz.
Jsem zpět.
O tom, co bude moje každodenní žití, se dočtete tady, u mě.
Začínáme…
Kolik, že jsi nalítal km za žralokama ? :)
http://media.loupak.cz:443/soubory/obrazky_n/_vlastni/6_2013/d8ffba0fbab1b6ad0a3b95b4c65b5dfa.jpg
Muhahhaáááá : )
Asi te tam prijedu zkontrolovat:o) Tady je more furt studený jak o vánocích, bez ponozek v nem mrznou nohy a to za 3 nedele vypukne sezóna. Do toho vlny jak kráva, takze je o rypák do toho vúbec lozit. Viditelnost tudíz jak v zumpe. Mar Mediterráneo bonito, ¿Dónde estás escondido?, lo que veo ahora no conozco y no quiero conocer:o(
Prijed, brácho !!!