FR tripin na Klínovec. Den druhý – Saporo trail

Hua, a je čtvrtek večer, a já přilítávám do Varů. Zde máme sraz s Andym, a domluvené spaní u Zuzanky, za což nyní tímto moc děkujem.Večer decentně popíjíme, koukáme na FMX na primě, jeto zlo… jdem spát, neboť v plánu na druhej den je Rolava dirty a Saporo trail…

Po nočních hrátkách s hrošíkama se probouzíme lehce rozlámaní, po super snídani jdeme na to. Rolava. Ha. Dirty ve městě hnedle vedle koupáku. Andy nás strašil, že na sjezďáka to tam moc není, hm, a měl celkem pravdu. Některé skoky by asi i šly, leč není to to pravé. Je tam mega lajna velkejch sviní, který se mi zdaj neskočitelný, divný mezery mezi nima a kopny jak svině. No však oni to nějak poladí…

Ha, naskákali jsme do VW a Hjnd a vyrazili směrem Saporo. Po půlhodince motání na silnicích dorážíme k slušnému kopci. Je s náma Petr H, a pak kluk co natáčí Mad world – Martin Vrbický. Chce dotočit ještě nějaký freeridy s Andym..

Jdem na kopec, a cestou míjíme věci, co pojedeme dolů. Trať vezmu odspoda. Končí malejma skočíkama, nad tím menší gap, nad tím klopka double. Dál je tam gap s dřevěným dopadem, a nad tím už začíná opravdové lávkové peklo. Lávky dlouhé, lávky úzké, lávky vysoké a zatočené. Někdy jsou i tak v 5ti m a někde jsou úzký i 15cm. Je to tu celkem rozlehlý..

Tak to Petr otvířá. Mě bolí rameno ze Schladmingu, tak je mě jasný, že nesmím seskočit z ničeho na zem, páč to bych se asi po….l. I tak nejsem zcela freš, píchá mě z toho až v hlavě. Takjezdíme nějak tak opatrnějí. Andy dává nějaký odjezdy po předním, pěkné, já odpanuju takvou užší, Andy pak následující, lávku s fak úzkým odjezdem.

Zatočená v 5ti m, vše tam je a nikdo nepadá. Martin točí o 106m ladí si nás, nakonec budeme na videu asi všichni. He, no to jsem zvědav. Petr nakládá největší úlet, když do jedné lávky široký tak 15cm naskakuje, z fotek to skoro nejde pochopit…

Jedem o kus níž. Zde troška trialového řádění v podání Heinase, nicméně to není eště ono, chce to doladit, muhahááá.

O kus níže je další gap, kde Andy zkouší nohy, a vede se mu neskutečnej přeďák to no control odjezd. Dobře. Petr přeskakuje dopad až na green, a hejbe si s už tak lehce domrdanejma zádama. Dobrá práce. Začínáme bejt už lehce znavený, tak ještě polítáme na konci tratě. Zde menší doublík s dřevěným odrazem, a gap. 

O kus dál se Petr válí, páč se nemůže vycvaknout, poskakuje chvíli na místě, snaží se z toho stylově dostat, načež se skládá do roští. Jdem do kolen..

No a po dotočení posledních ztuhláků a křiváků jedem k autu. Následuje přesun na Rotavu nebo co je to – do Kotelny. V kotelně, aspon co jsem viděl z fotek, to vypadá víc než dobře. Po příjezdu na místo, ale zjišťujem, že je to spíše menší, a určitě ne moc na DH. Andy dává ještě moc pěkně vól, Petr jako jedinej projíždí roletu, a já vytahuju Pitbika. Bočáky, kolečka, prudký výjezdy, Petr opět roleta, pak zkoušíme něco skákat, ale moc nám to nejde…

Pitbika si půjčuje i Andy,  je z něj nadšenej, prej snad že objedná, dva, pro sebe a pro ženu. Ty se vyznáš, chlape! Dáváme ještě nějaký prudší výjezdy, sázíme se jestli se Andy smotá nebo ne, já tipuju že jo, Petr taky, ale on nakonec ne..

No a tím jsme to zapíchli. Přesunuli jsme se zpět do Varů, dali večeři, a vyrazili směr Boží dar. Čekala nás totiž párty v Kolibě, kde jsem nechtěl chybět…

to be continued…