Glamour riders vyfiknutý, aby ladily v nejmodernějších trendy oblečkách. Všude spotový světla a chrliče ohňů. Live band a spíkr v kusu hadru přes rameo s chroštím na hlavě a nějaký motorky lítající vzduchem co k tomu rotujou kolem os – tak si to nějak rozeberem uvnitř, jo? Chcete..?
Sobota. Sem venku a utrácím tak nasbíraný kladný body za celotýdenní hlídání pana Tobiáše. Najednou pípá zpráva od Michala – Čus kámo, mám lístky na FMX. Kluk co maká skoro na každý větší akci od Redbulu, přes český 4X, až třeba tady na FMX v aréně. Inu původně se mi tam ani nechtělo, ale tak co s načatou sobotou. Navrhuju teda doma, velkolepý plán na sobotní romantický večer za libého jekotu dvoutaktů, s vůní spálenýho benzínu a v prostorách útulných jak Colosseum v době svý největší slávy. Sen každé ženy je akceptován a tak je kolem sedmý večer a my si vyzvedáváme lupeny před halou. Já na zádech bágl s foťákem a po chvilkový kecačce s Michalem si říkám, že nějaká visačka na krk, abych se dostal kam potřebuju, by se šikla, ale tu už nemáme. Nicméně lezu do vchodu pro novináře a po chvilkový utajený konverzaci se slečnou u přepážky vítězoslavě lezu ven – sme prostě kurva čtenej bulvár! Visačku mám, můžem jít.
Přesouváme se teda opodál ke vchodu a já už tuším, že bude asi problém. Jo a taky že je. S fotákem mě dovnitř nepustěj. Teda aspon né tímhle vchodem. Že prej musím vchodem pro novináře. Valim teda zpátky za starou známou, dáváme si pac a už mě cpou bágl do lustračního tunelu, jak na letišti den po dvojčatech. Sekuryťák je přísnej. Lístek ale nikdo vidět nechtěl. No nic, jsem uvnitř železobetonovýho bludiště a jen z hlubin mozkovejch zákrut zpět vydolovanej orientační smysl mě nenechává bloudit po útrobách dunící haly do prošedivění stářím a smrti hladem. Se štěstím tak omylem jen navštěvuju backstage, místní kantýnu, čtyři výtahy a dvoje eskalátory, než se dostávám mezi lidi. Všichni běhaj sem a tam a hledaj svůj vsup. I já po chvilce nacházím sedačky (kam si ale postupem večera přijdu sednout jen v pauze na 5min) Ted totiž začíná show.
Spíkr César s hadrem kolem sebe, začíná něco mluvit do mikrofonu a už na plochu začínaj najíždět riders. Je to jedna modelka vedle druhý a motorky jsou nablejskaný, že snad viděli hlínu jen zdálky na googlu. Chvilku se to tam po ploše motá a pak už najížděj první dva výtržníci na rozstřel. Teda rozstřel. Spíš rozlet. Chlapci trávěj víc času ve vzduch než na zemi a jakmile jeden dojezdí, už se připravuje druhej. Honem, honem jen aby show nestála. Co tam kdo motá si určitě poslechnete někde v záznamu, co komentoval pro telku Kuchta. Pak si klucí hezky počkaj na verdikt – sudí jim zamávaj Červený šátečku kolem se tooo-oč.. a tak se pavoukem proplejtaj tyhle kousci až do finále. Tam nakonec končí Petr Pilát, André Villa a vítězně po hlukovém rozstřelu publika, kdy hala duní do základů, Libor Podmol.
Pak následuje nějaká ta show kolem, jako třeba dva španěláci, co maj prachy jenom na jednu motorku a tak skáčou spolu. Nedotočenym bekem pak jen dáváj svýmu vystoupení pěknou pomlčku, aby na to hned následně nalez Pilník s hlavnim pořadatelem taky ve dvou na jedný motorce a to beko si otočili na jistotu a zasadili tečku španělákům. Na obranu jižanů, ale nutno podotknout, že třeba od jejich synchroního supermana by se leckterá vodní balerína mohla ladnosti učit.
Pak už na scénu nastupujou auta. Přesněji bugyna co to pošle na krovky, když taky nedomotá beko a minicooer, kterej je dvakrát krátkej, než pilotovi dojde (pořadatel a naoplátku spolujezdec Pilník) , že potřebuje větší rozjezd. Z tunelu to teda vyhuláká na vymotanou dvojku a zasadí tak červenej cooper úspěšně na green. Po celou dobu do toho krafe spíkr César a i jemu Ave, protože to i s nečekaným komplikacema odmluvil jak knihu. Konec pak ještě patří vzpomínce na kluky co už nejsou mezi FMX gladiátorama a stojící hala jim vzdá čest.
Tak a je to za náma. Já se za celou dobu vlastně ani nezastavil a tohle mám jen jako útržky co si pamatujou uši a oko v hledáčku. Bolí mě záda, nohy, chce se mě brutálně chcát, mám hlad a žízen – ale jinak se mi to samozřejmě děsně líbilo. A příště? No příště to bude za rok.
Tak uvidíme.
-a-
Jo a nějaký fotky třeba zejtra..
Jojo, taky jsme jednu z prvních těchto akci připravovali. Na ET by možná byl ještě někde report jak se brácha s kartičkou platnou jen před akcí dostal až na plochu, protože každému tvrdil, že hledá šéfa. S pujčeným kompaktem a touto výmluvou to prošlo. Prostě se chce tvářit přesvědčivě :).
200klada: Jenže když se vy dva tváříte přesvědčivě, tak Vám couvne i sparťanský jádro rowdies.. ;)