Kelowna

Jeden z poslednich vikendu nez nastane zima, tzn. vicemene konec bikeroadtripu s kempovanim.
Ma byt hezky a tudiz vyzivam vsechny necht vyrazime na trip. Ohledne lokality mam jasno. 
Na seznamu prani kam se podivat na kole je uz pekne dlouho Kelowna. Pred 14 dnema jsem odskrtnul Utah, tak proc si nesplnit 2 sny za mesic ? 

Zivot je kratkej a tech snu jeste mam, je potreba s tim neco udelat.
Predpoved hlasi 17 stupnu a slunecno, Mourek ma volno, prekecavam Davida z Fingerbikeparku a hlasi se kamoska Lisa z Whistleru se svym spolubydlou Johanem. 
Cesky tym vyrazi v patek rano z North Vancouveru pres Hope smer Kelowna. Kanadsko-rakousky tym horem pres Kamloops. Nase dalnice se splha az do 1650m , krasne vyjizdime nad iverzi 
pokryty Lover mainland. Sjedem do Merrit a zneho vede dalnice az do 1800m na coz zapomeneme po ceste zpatky ze.
Po nejakem tom nakupu jidla, optani se na smer, bloudeni – konecne prijizdime na upati kopecku Mt. Gillard na vychodni casti Kelowny, ktere rozetniva ve dvi obrovske jezero Okanagan.
Gillard jsem si vyhlidl z mnoha videi od mistnich borcu jako je Steve Romaniuk. Traily z chest mount vypadaji strasidelne ale zaroven hodne krute.
Takze to zkusime tady a uvidime kolik trailu tu zustalo. V nejhorsim je kolem Kelowny nekolik dalsich oblasti, na ktery jsem nasel tip.
Tech slibovanych 17 stupnu a slunicko moc nevypada jelikoz stojime v mlze a i kdyz neprsi vsechno je trochu oslizle z vlhkosti okolo.

Lisa je pozadu tak mezitim dole potkavame dva mladaky, kteri nejsou uplne mistni ale pry neco znaj. Takze je vyvezem a davame 2 prijemny rozehrivaci runy traily s hezkym flow s malyma 
dvojakama docela nic extra, rikam si sakra tady nekde ale jsou ty traily co jel Romo.
Pri druhym vyvozu chceme zkusit najit jeden pry cerstvy loam(cti Hrabuvka) trail ze shora az dolu . Nahore se prodirame uzkou cestou hlubokyma prikopama 
( bez 4×4 ani ranu ) a zatimco si vsichni uzivaji bluebird sky a inverzi zakryty Okanagan lake ktery vypada jak more. Mne skripou zuby jelikoz ceste je 
o dost uzsi nez moje Magdicka(muj truck) kterou se chystam vymenit, ale jako na truc kazda vetev couhajici do cesty vyryva do laku na pamatku svuj monogram. 
Po 2 km ten klucina vzadu rekne, ze to vlastne asi neni ta cesta. Hmm takze otacim a skripu zubama i po ceste zpatky. Davame jeste jednou trail co jeli poprve kluci myslim ze to byla kombinace trailu Cat ass, to Fist first do Dirty sanchez, nazvy opravdu chutne :)) 
Lisa vezla mezitim auto dolu, nasla camp platz a kdyz my jsme prijeli, uz mela na varici pripravene ingredience na tu nejluxusnejsi taborakovou pizzu co jsem kdy mel. 
Pivka brcka a spat. Samozrejme, ze kdyz ma byt 17 stupnu tak si clovek nebere na kempovani stan, coz se ukazuje jako vtipny fakt vzhledem k tomu, ze je vecer
okolo 0 a vlhkost vzduchu vetsi, nez v destnim pralese po 3 mesicnim monzumu. V podstate na vas prsi i ze spoda :) Kupodivu se vyspime a nikdo nezmrz. Varime snidani 
v kanadskym stylu – eggs and bacon eh ? David rano na prochazce asi 5m od naseho lezeni nasel tralik. krasna lajnicka asi 12 dvojacku s dropy – velikost tak akorat na rozjezdeni a tak po snidani nevahame a za stale mlhy se vydavame zkouset. 

Jde to uplne samo, Lisa zustava pozadu a malem se zakusuje do stromu nastesti neni z cukru. 
Beru ji na druhou jizdu nahoru at jede za mnou, dava to uplne s prehledem. Na to ze v podstate jezdi na AM kole tak hodne dobry :D
Tak si to parkrat davame a pak je na case prozkoumat ostatni traily.
Behem jedny jizdy na traily potkavame mistni stavitele a davame se do reci. Typci nejvic pratelsky nam rikaj at zustanem (coz mame stejne v planu), ze v nedeli bude Heloween shuttle day aneb jezdeni v kostymech. 
Pak jeste zkousime znova najit ten trail uplne z vrchu a znova neuspesne. 
Nevadi nachazime jiny libustky. V totalni inverzni mlze jedem po ceste ve snaze najit nejaky trail kdyz v tom nalevo od cesty se tyci drevenj obraz a cestou dopad s napisem 
Get it right. Nasel jsem trail, na ktery jsem se tesil Therapist nebo Rapist Trail zacina slusnym prescestackem neni to nic obrovskyho,
ale preci jenom to zas maly uplne neni a neni tu nikdo kdo ten skok zna.
A tak jsem se pasoval do role pokusneho morcete. Stejne jako na poslednim tripu v Utahu kdy se nikdo nemel k tomu poslat malej “creek gap” 
(mlady borci jako Mara z BECHYNE to nechali na starym dedkovi jako jsem ja). Ale na druhou stranu to ma vyhodu-vic adrenalinu a clovek se tak nejak trenuje v odhadovani rychlosti vzdalenosti 
a nasledku :)

Okej takze to se podarilo odocela dobre asi ze 4 pokusu jedna mala hranka. Trail pokracuje v naprosto uzasnym rytmu stylem , klopka, transfer gap klopka a drop, klopka, klopka gap .atd… 
Neni dlouhej ale to flow a tolik zabavy – rvem extazi, brecime radosti. V pulce prijizdime k zajimavy prekazce, drop pres skinny (lavku – kladu) vsichni zle prelitavame dopad a krmime dvoukorunku, 
Johan se nasledne krmi i hlinou :))
Posledni jizdu vyjizdime k jednomu ze dvou hornich ofiko trailu a co cert nechtel je to 2 . trail kterym jsem chtel potkat – YO mama. 
Nadherna scenerie vytvorena inverzi, kdy z vrchu koukate na more tvorene mraky se zapadem slunce. Kam se jen podivate jsou stromy pokryte zlutymi jehlicemi, ktere jak se dozvidame
druhy den opadaji behem 2 dnu v roce kdyz padne prvni snih. Yo mama uz je trosku starsi tralik, nektere skoky zarostle, nektere uz trochu vyklajici, ale stejne to jde . 
Behem jednoho letu( kratsiho nez by bylo zdravo) se Mouras snazi z rafku udelat bystu Packmana, no malem se to podarilo. On na tom rafku jede dal dolu. my to kroutime mlhou a za ubavijicho svetla a chvilku bloudeni dorazime dolu. 
Vzdavame roozdelavani kempu a vareni, jedem do města, kde nachazime mistni bazen, davame pirulety z mustku, saunu a par bazenku a sup na poradnej dlabanec do Cinsky restaurace, vracime se do
kempu za tmy a a mirneho deste. Hmmm to bude panecku posledni den. Vyrabime ultra kruty pristresky, ktery by zavidel sam MacGyver.