Kocourov bikepark

Dlaší bikepark, kterýmu už jede nějakou chvíli lano je Kocourov. A vzheldem k tomu, že já tam ještě nebyl, bylo potřeba zčekovat i tuhle lokalitku..

Inu už po příjezdu člověk musím uznat, že bikepark není z nějvětších co se lanovky týče, ale po stránce trailů a práce kolem, je vidět, že se tu celkem makalo. Klasická poma a chytání provázku za řídítka stále funguje (tedy pokud zrovna nejsi fajnšmekr a nemáš to montování představce na dvoubrejli). Dole teda zahákneš a rychlostí nadupanýho XCčkáře tě poma vysápne na kopec. Mezi tím je dost času pozorovat kdo kolem tebe lítá a jakej skok koho hezky rozhodil. Nahoře pak máš dvě volby (resp. tři, ale k tomu se ještě vrátím) a to je Easy line a Hard line.

Na rozjetí teda skáču do stopy na Easy a pomalejma zatáčkama a sem tam vlnou, se sunu postupně lesem dolu. Je to takový pěkný houpání a tu a tam skočík a nějaký dřevo je opravdu postaveno tak, že to sjede i bába s nůší. Po kličkovačce z lesa skočíš na louku a tam už jí začínáš i trochu valit. Skok přes mez a nově vzniklej most a tunel, kde se tratě kříží dávaj jednu z možností, jak si lajny prohodit a v půlce tak naskočit na rychlejší vlak. Na louce se celkem bagr vyřádil a tak klopeka na střídá klopenku a není metr abys jel rovně. Povrch trochu sypkej a někde menší roletka, ale vše jinak v parádní kondici.

Co ale v kondici není, tak to je vítr. Ta svině fouká jak kdyby se mělo jet MS na serfech a počasí bylo podplacený, že urve i ty nejmenší plachty. Prostě fouká bočák jak hovado a tak na velký skoky skoro nemá ani smysl jezdit. Párkrát si sice zaskakuju takovej delší polet, ale dobře mě z toho není. Dole pak vyloženě vynechávám dirty a mám tak trochu omezenou volbu lajn.

Hard lajna je hned od začátku trochu jiná. Po třetí zatáčce to musíš celkem odpálit, abys dolít na green a v tomhle případě rozuměj, že dolítneš přímo do macatý klopky, která tě hned vystřelí na další klopenku. Pak nějakej šutr a dřevěná lávka, ze který nabereš rychlost a už jí mažeš pěknym poletem z lesa ven. Tam dvě klopny o 180 a pak dva dably, kde už se člověk pěkně proletí. Dolu po louce zas bagrova dobrá práce a na závěr kombo nájezdu na dřevěnou lávku, ze který v půlce když odskočíš doprava do klopenky druhý tratě, dává týhle variantě celkem dobrej dojem. Lítáme tak, co se do tratě vejde a teprve až mocná bouřka nás žene na chvíli z kola ven.

Co je ale velká zábava a v mnohých parcích naprostě nedoceněná zábava, jsou zatáčky na luoce. Maj to tu klucí připravený na takový tříkolky se kterýma jezděj z kopce dolů a na louce jsou pro ně vysekaný pruhy, jako dráha, kde to máš držet. No a když tedy do tohodle naskočíš s kolem, tak najednou  letíš pade po louce a držíš jeden bok a druhej bok gumy, co jí adheze a tobě hlava, dovolí. Je to děsná prča a mě u toho jen chybí motivační branky, abys fakt tu stopu musel držet. Lítal bych tohle snad celej den, protože teprv na tomhle je vidět, jak kdo tu zatáčku podrží na srdíčko.

Inu kopec sice menší a nahoru jedeš jak za starejch časů, prostě v sedle, ale je tu necháno spoustu užitečný práce a klucí stále dostavujou. Takže i přes to, že je to tu menší, tak vyblbnout se tu člověk může skoro na celej den.

-a-