
Tak protože je třeba ty potápěcí licence nenechat moc zaschnout, bylo i po návratu od móře třeba nějak skočit do vody. A jak jsme se měli takhel při pondělku. Tak něco o zeleným podkladu uvnitř..
Když teda Čárys naplánoval lesní party v Gotce, které mělo předcházet nějaký topení v pocestělomu v Miličíně, hned se toho chytlo pár topičů, jenž objevilo krásy podmořského světa na nádech a nechalo ze zlákat do pravý český LOM. Ten v Miličíně není z největších ani nejhlubších, ale pro nějaký to zatopení a vyzkoušení jestli choděj uši to bohatě stačí. Namlsaný povětšině z čirého moře v Chorvatsku se tedy sjíždíme takhel při pondělku u vylidňujícího se lomu. Na obloze se totiž začíná střídat víc než padesát odstínů šedi, jenž nevěstí zrovna přívětivý počasí. To nám ale nebrání v tom, možná ba právě naopak, nasoukat se do neoprenu a přečat tuhle blížící se pohromu na druhý straně hladiny.
V lomu nakonec nezůstává nikdo kromě nás a zvířený vody, od školou, v době prázdnin nepoviných, děcek, který vzaly ručníky na ramena. Lezem teda do vody v počtu sedmi statečných, resp. pěti polostatečných v neoprenech a Jirky, kterej si zapoměl neprozřetelně neopren doma (nicméně jeho mnoha lety protrénovaný tělo plavčíka nemůže 16-ti st. voda rozházet) a Mirky, kterou stejně podezřívám, že je vodnice! A show může začít.
První zahřívací ponory, pro zjištění jeslti fungujou uši, okouknout, jestli je dole bubák a za jak dlouho člověka vyžene ven, si dáváme pěkně všichni a taky všichni kolektivně zjišťujeme, že jsou místa kde je to dole zelený a pak jsou taky místa, kde je to dole SUPR zelený! Pak už ale začíná klasická hra o překvapení Miličínskýho lomu, aneb kdo najde.. no třeba keson, vánoční stromeček, počítač, zlomený pádlo, budku, lyže, sekačku atd atd. Prostě atrkcí, mraky a zábavy soustu. Tak si tu tak topíme a hodiny plynou. Z vody nás žene pak už opravdu se houstnoucí déšť a horšící se viditelnost dole, jak občas kopneš u dna a zvíříš ten usazenech prach víc, než Sebastien Ogier na argentinský rally.
Spokojený teda lezem z vody a je čas na přesun do Gotky. Tam pak již klasicky víno a matéčko teče proudem a večer se krátí dobrým výhledem zpod zastřešené verandy na rozlehlé louky s ještě lepší společností.
Tak takhle naše propršené pondělí.
-a-
Mehahaha !!!
Bozi kamarade !!
No a řekni, není to snad zelený? ;)
Je to tam superzelený !
: )