Funnyho Dirt Jam 2014

1

Je léto, a co se dělá v létě? Jezdí se k vodě. Všichni obrážej fesťáky, paří s kámošema, grilují a my k tomu všemu především lítáme na kole. A tak když se naskytne příležitost, kdy tohle vše je na jednom místě, nemůžeš říct Ne. Proto volba programu na sobotu je jasná. Funyho Dirt Jam v Horní Plané. A pro všechny, kteří nebyli, aby věděli, o co přišli a příští rok se také ukázali, malý report zde.

 

Vyrážíme po jedenácté hodině, cíl cesty je tedy předem daný, Dirt Jam u Franty v Horní Plané. Ráno jsme ani nekoukli na počasí, ale proč taky když je obloha absolutně vymetená a slunce házející prasátka přes Jihočeské moře slibuje, že to bude opravdu skvělý den pro všechny. Nejen pro jezdce, ale i pro návštěvníky fesťáku, pro fotografy, kamarády, punkáče, opilce, čumily, prostě pro kohokoli, kdo přišel. Samy jsme si s Martinem kola vzali, ale jestli budeme jezdit, nevíme ani jeden. Protože jezdci slibující na fejkbůůkové akci účast, jsou jasnou předzvěstí jiného stylu, než který bychom předvedli my, samá beka, ruce, nohy, devade whipy a my bychom byli rádi, když bychom dolétli do dopadu, to pak nemá smysl zdržovat na rozjezdu ostatní, můžeme si dojet zajezdit kdykoli jindy.

 

Dorážíme okolo 12té hodiny, rideři už se rozjíždějí, fanoušků je tu také docela dost, vůně linoucí se z grilu zve ke žranici, pípa dává jedno pivo za druhým, a ty hned zase mizí ve chřtánu žíznivých návštěvníků. Muzika je tu také vlastní a pár metrů pod dirtama se na pódiu letního kina dolazují poslední přípravy na rozjezd fesťáčku. Pro nás je však hlavní atrakcí Funyho zahrádka. Přesněji řečeno, série třech pořádně macatých dirtů s dřevěnými odpaly, které se dají různě, podle sebevražedných sklonů jezdců posouvat a jsou zakončené wallridem. Mimo tuhle hlavní atrakci má Fanda ještě podél kostela na punkáče technický trailík a na rozježdění z boku se o hliněné dopady dirtů opírá několik zavřených klopených zatáček. Myslím, že minimálně každý kdo míří na Lipno do bikeparku, by se měl nejprve stavit tady a možná by i přehodnotil, kde zůstane. My chvíli koukáme, jak to mají všichni najeté a přenecháváme to ostatním. Nás na akrobacii moc neužije a o akrobacii na hubu na takovéhle pohodové akci nikdo nestojí. Takže zabíráme místo na koukání ve stínu, abychom nezačali za chvíli vonět jak ty naložené krkovice na grilu a jen koukáme, jak to všem kámošům jde.

 

Postupně, jak se otepluje, začínají se těm zhruba patnácti jezdcům, kteří dorazili zřejmě v helmách pěkně vařit mozky a o triky není nouze, Cruzovo Peťa jako jediná baba nejen, že na své Akitě vše zalítává, dokonce sem tam pustí řidítko, takže respekt této dámě. Cruzo pro jistotu pouští všechno a ani jednou neletí bez triku a když, tak rozhodně ne do klasického dopadu, protože on vidí dopady všude a jelikož to má fakt v ruce, může si to dovolit. Pupák na první dirt nenaskakuje jinak než v backflipu, postupně tak nalítává i druhej dirt a ve finále i třetí (my jen přemýšlíme, jesli Pupák ví, že se tu nesoutěží o žádné price money), ale velký obdiv i jemu. Milda fotografům permanentně vyskakuje ze záběru a v beku na třetím dirtu dává i nohu dolu, aby tu nudu (pořád jen samý beka) zase trošku někam posunul. Koli si s Kájou Luttem jezdí zase výhradně v devade whipu a pořádným stylu, občas si skoro tlesknou zadními koly nahoře na skoku. A takhle solí všichni. Řidítka už pořádně nikdo nedrží a na pedálech se taky nestojí, tak nevím, k čemu to tam mají. A když už whipy, beka a ostatní triky začnou být fakt nuda, začnou se posouvat odpaly, až se nakonec první odpal dostává na

zhruba sedm metrů. A i když teď už je to fakt neskutečný let, kluci by klidně šoupali dál. No jsem docela ráda, že to nejde a museli by nejprve uříznout kus silnice, na které je rozjezd přes narychlovací skočík, tak aspoň posouvají dál i druhý odpal. A podívaná pokračuje.

 

Nicméně okolo páté se rozjíždí fesťák v letním kině a kopice lidí odchází tam, nebo se před večerem vykoupat v Lipně, takže prostor okolo skoků se na chvíli docela vylidňuje a Koli s Luttem vyrážejí hecovat. Mno nedá mi to a když přisunou odpal do normální vzdálenosti a není tu moc svědků, ovládá mě moje alter ego Žolík a chci si to asi taky skočit, asi to tam někde vzadu v hlavě bylo od rána, ale vrhat se mezi všechny ty bekaře se mi prostě nechtělo a nemám důvod nic hrotit, hecu mám dost na závodech. Ale jak říkám, vzadu to hlodá a asi musím, takže jdu do toho. Koli mi na rozjezdu radí že si mám nejprve asi najet ten narychlovák a na první odpal jen najet a spíš zabrzdit, takže se rozjíždím za ním, hraním i ten narychlovák a i když vím, že jsem pomalá pouštím to tam, předkem jsem tam, ale zadek tam nechávám. Nicméně odjíždím v poho. Dole se dozvídám něco o tom, že mám v hlavě dobře vymetýno (hm asi jo, porozchodový stav alá, všechno je mi fuk a bramboračka v hlavě) a jdu na to znova. Tentokrát jedu naopak příliš rychle, nejsem zvyklá na sklon odpalu, na takový skok celkově. Vlastně jsem nikdy takový dirt neskákala a tak mě sežvýkává odpal a fluše mě to do přeletu a navíc vytuhlýho koně.

Nicméně na třetí jízdu vylazuji krásně rychlost, přivykám tomu, jak se pode mnou Ninja na tom šíleným dřevěným odpalu kroutí a nahoře už si kola docela srovnávám do dopadu, takže třetí a čtvrtý pokus už na pohodu a asi bych si to nechala dát i dál i když aby to bylo opravdu pod kontrolou, chtělo by to naskákat si o trochu víc dirtů. Na další skoky ovšem nejdu. Na druhém je pořád dál posunutý odpal a není mi to doporučeno, přesto jsem spokojená. Na to že jsem na to jít nechtěla, že jsem nic takového před tím nikdy neskákala a že jsem si dovezla čistokrevného sjezďáka si myslím, že v pohodě, stačilo a snad se sem brzo dostanu, abych si to naskočila celé.

K večeru se rozjíždí párty, kopice lidí tu totiž spí hned vedle dirtů na louce, ve stanech, v autě a já bych se třeba nebránila ani spaní pod odpalem. Černající obloha se postupně zahaluje do třpytivého hávu hvězd s několika padajícími meteory a dobrá zábava pod ní pokračuje až do rána. Ale co se dělo nevím, odjela jsem před večerem, každopádně i kdybych věděla, co se na párty stane, to tam taky zůstane drazí přátelé, proto na příště dorazte určitě i vy, ať jste v obraze…

 

Akce to byla báječná, proto děkuji za všechny Fandovi, nejen za uspořádání akce, za zajištění zázemí, muziky, piva, masa a veškeré organizace, ale i za to, že stále staví, a stále na té své zahrádce tolik maká. Věnuje jí pot, čas i peníze, prostě jí posouvá pořád dál a dál a tím zase o něco víc obohacuje ten náš Jih protkaný už tak spoustou tratiček.

Takže i vy jej přijeďte podpořit, třeba jen tím, že si přijedete pojezdit, vždyť to každého stavitele zahřeje u srdíčka absolutně nejvíc, když ty jeho dřevěný dětičky nezůstanou na ocet. U Funnyho na jeho zahrádce budete vždy vítáni i když slušnost je se ohlásit ;). Samozřejmě abych nezapomněla, velké díky patří i Cruzovi, Petě a dalším, kteří pomáhali s přípravami a v neposlední řadě všem zúčastnivším se.

 

A hlavně napřesrok chci vidět i vás!

Přeji hezký víkend

Š.

 


 

 

 

Pozn. Andy – jo a fotky jsem sprostě ukradnul odsud. Děkuji – faktury posílat na Čáryse..

4 komentářů pod “Funnyho Dirt Jam 2014”

  1. Čárys

    Parádní reportík !!!

  2. Andy

    jj – je to pěkně čtivý! :) Zahrádku bych teda asi někdy navštívil s dovolením stavitele..

  3. Šárka

    !!!! Blahopřeji k prvnímu dirtu! Toho se bojí i kdejaký chlap, nemluvě o mně, která o tom ani neuvažuje. Vy holky z jihu to máte asi v krvi!

  4. lutte

    Super to bylo, krásně si to zhodnotila :)

Komentář: