Další ročník Crankworx za náma. Předchozí sme dali v roli diváků, závodníků i novinářů. Letos se nám naskytla příležitost podílet se přímo na organizaci. Pár slov ze zákulisí největšího bike festivalu uvnitř…
Maara: Čau Skaute, jak to de? Fesťáček za náma, tak nám pověz, co si přesně dělal, jak ses k tomu dostal a tak.
Skautik: Pracoval jsem pro Crankworx Operations team, aneb organizace a příprava eventu na Crankworx. Jak sem se k tomu dostal , by jsi si měl pamatovat , poslal jsi mi odkaz na tenhle job offer, takže ještě jednou díky.
A co ty jsi dělal v průběhu festivalu, párkrát jsme se přeci potkali ?
Maara: Jo myslim že sem tě občas zahlíd, hlavně když si vozil Slopestyle jezdce F-350 nahoru:D
Každopádně, já jakožto člen Bikepark patrol sem měl na starost sbírání a oživování padlejch jezdců. Když se zrovna nikdo nerakvil, dohlížel sem na jednotlivý závody, což bylo super, neb sem měl neomezenej přístup všude. Ale to ty taky, což?:D Jinak k patrole sem se dostal, když sem jednoho dne zase objal strom a jel si ke klukům pro prášky na bolest. Supervizor byl muj kolega ze zimy. Slovo dalo slovo, a jelikož sem si v zimě u Ski patrol neved uplně zle, tak mě vzali.
Jak vypadal tvůj typickej den? Jak dlouho si makal a co hlavně si dělal?
Skautik: Tak naše crew čítala 18 tel plus 2 šéfové. Ráno začlo meetingem a rozdělením funkcí. Chtěl jsem vědět, jak to chodí u organizace takovýhle závodů. To, že se bude makat 12-13 hodin denně 14dní v kuse, to jsem opravdu nečekal. Přes den jsme dělali asi trilion věcí, od vymlíkovaní tratě, příprava startovacích ramp a časomír, postavení plotů, organizace dobrovolníku až po zmíněné vyvážení superstar rideru na kopec.
Ty jsi začal u Patrol už před Crankworx, bylo to o dost víc náročnější nebo jste se celý den dívali na závody ? J
Maara: Haha, Crankworx byl fakt masakr, už chápu proč všichni patroláci dělali přesčasy :D Crankworx směny se od těch normálních moc nelišily, co se práce týče. Ráno meeting, kde se krom klasickejch věcí ještě rozvrhlo, kdo bude hlídat jakej závod. Pak byli na řadě work runs. To znamená, že si každej vybere jednu trať, kterou projede, mrkne jestli se neválej velký šutry na dopadech, oplůtky jestli držej atd. Po tomhle, pokud si nešel dohlížet na závod, bud jezdíš nebo sedíš na základně, ale tak či onak, seš na vysílačce a čekáš na případy. Crankworx je, co se počtu padlejch dost extrémní, takže tak od 12 se nezastavíš. Na konci dne se pak dělá sweeping. Dole u lanovky ve 20:00, kdy se zavírá park, rozdáš lidem kartičky jednotlivých tratí. Ten kdo sweepuje, má právo na jednu jízdu navíc, ale na oplátku musí danou trať prohlídnout, ujistit se že tam nikdo neleží.
Co náký historky z natáčení? Co byl tvůj nejlepší a naopak nejhorší zážitek?
Skautík: Historek by pár bylo. Nejhorší bylo vstávaní po jediný kalbě (Rozlučka Máry z Bechyně), kterou jsem jedinou zvládnul, běhěm těch 12-ti hodinovek. Druhá byla, když jsem připravoval závod Garbanzzo downhill, prorazil dusi , tak jsem musel lepit. Potřeboval jsem uzavřít ještě pár trailů tak jsem pospíchal dolů, jak jen to šlo s 4kg baťohem mlíkovací pásky. Na záda mi dýchal Nick Beer a Danny Hart, zmizel jsem jim na skále , ale záhy prorazil takže mně nakonec předjeli a já to vzdal a dotlačil dolů pro novou duši J
Nejlepších zážitků bylo víc, jako třeba být placenej za to že jezdím Ride don´t slide trail v průběhu Enduro WS. Nebo když jsem na konci stage stejného závodu postavil plochý zatáčky na sjezdovce ala Marosana a ridery to bavilo asi tak jako mně. Potkávat a znamý a kamarády při práci bylo taky skvělý zpestření.
Maara: Jedna z mejch vtipnějších historek je třebas, když se Greg Watts vyndal při dualu. Paradoxně sem nebyl ve službě, ale du si takhle nahoru, že se mrknu na finálko a vidim, že se pod posledním skokem válí on. Event týpci kolem něj moc netušili co se děje, tak sem přelez mlíko a šel přiložit ruku k dílů. Týpek je to hrozně v klidu, ale bylo to v přímém přenosu a my, hlavní centrum dění. Takže jeho největší starost byla zavolat mámě. Po chvilce dorazil Jamie Goldman a spolu volali jeho mámě a tátovi. Je jedno jestli seš začátečním nebo profík, rozhovory s rodičema po rozstřelu sou uplně stejný:D Po tom, co uklidnil rodinku tam začal sázet jednu perlu za druhou, no prostě týpek.
No a smutná historka. Při Air downhillu (závod na A-line) sem zasahoval u mého prvního smrťáku. Jedna z divaček se snažila přeběhnout přes trať zrovna když projížděl závodník v plný palbě. Byla na místě mrtvá. Odpočívej v pokoji veverko….
Touto cestou bych rád poděkoval Whistler bike patrol za super příležitost a zkušenost, Sebovi z Events za super spolupráci a pomoc při překladu z francouzštiny, když sem sbíral týpka při Whip off. A v neposlední řadě všem jezdcům a fanouškům za super fesťák.
Skautík: Já bych rád poděkoval ty vrtačce, co mi protočila zápěstí, tobě za prima rozhovor a pogratuloval Tomášovi Zejdovi za super jizdu v Joyride !
Hezky pěkně si tam užíváte.
Umřít při přebíhání tratě je teda fakt na hovno. Horší už může bejt snad jen, jet závod a trefit přebíhající holku..
Jak dopad kluk co tu holku sundal?
Chápu to tak správně, že týpek sejmul veverku a ne žádnou buchtu….??
rozšvíkal veverce buchtu ,má jí jak tři podbříšky pro poserku..! :)))))))