Tomaass: ČP DH Ještěd

img428656abcd97ae056019636bce258f7a

Posledních pár článků jsme nepsali o ničem jiném, ale ještě naposled se k tomu finálnímu závodu českýho poháru vrátím a napíšu vám, jak jsem ho prožil já.

Už když jsem si dával dohromady nějakej kalendář letních akcí, který bych chtěl dát, říkal jsem si, jak ten poslední tejden v srpnu zvládnu. A to proto, jelikož poslední týden v srpnu má svoje stálice, kterými jsou ve čtvrtek poslední cyklobus, s nímž jezdím na Kopec už od dob, kdy jsem ještě nic jinýho neznal a taky oslava narozenin kámoše Pepína. Ta začíná v pátek koncertem, pokračuje sobotní vyjížďkou na kolech a plynule přechází v párty do ranních hodin. No a do toho nějak dát kolo dohromady, seznámit se s tratí a pošetřit síly na legendární závod.

Legendární protože jsem na Ještědu nikdy českej pohár nejel a protože jsem tu někdy v roce 2003 poprvé naživo viděl, jak se dá na kole jezdit z kopce a rozhodl jsem se, že to chci jednou taky.

A pak jsem začal jezdit na kole.

Ok ve středu po práci vyrážíme s Dandou na pár jízd, lano jezdí do 8 a trať se začíná zhruba podobat tomu, co se by se mohlo jet v závodě.

Čtvrtek práce a pak rovnou vyjížďka, píva, cyklobus, traily, píva, panáky.

Pátek ráno je mě blbě. Ladím kolo. Dělám něco do školy a jedeme na dvě jízdy na Ještěd. Už tu někdo málo je, ale lidí jsem v pátek na trati, ke který vede dálnice, čekal víc. Zhruba víme, kudy bychom chtěli jet. Danda mi ujíždí hrozně, moje nadšení ze Špindlu, kdy jsem se mohl alespoň za někým občas svézt, opadá. Jedu plívu.

V pátek večer už jsem docela mrtvej. Stavím kolo Bětce na sobotní vyjížďku.

Sobota ráno 8:00 sraz na nádraží. Máme objednanej vagón jen pro nás, schází se pořádná skupina, takže ho celkem řádně zaplňujeme a vyjíždíme směr Liberec.

Z Liberce šlapeme na Ještěd, kluci lejou pálenky, píva a slaví Pepínovi narozeniny, já přemýšlím, jestli se sem ještě dneska stihnu vrátit se sjezďákem. Okolo desáty jsme na Ještědu a tady už to vře. Trať lehce sprchla večerním deštěm, někdo staví depo, někdo už jde jezdit. Taky bych chtěl jít jezdit. Šlapeme nahoru na Pláně.

Na Pláních nějaký pívo polívka a jedeme po hřebenu dál, snažím se kluky (a holky) trochu hnát, protože se v takovýmhle počtu jen tak nesejdeme a nechtěl bych se odpojovat dřív. Výšlap na Javorník, trailama dolů a v Hodkovicích se se skupinou loučím a šlapu domů, abych stihnul registraci.

K obědu si dávám musli tyčku, měním kola, sjezďáka na auto a letím na Ještěd.

Prší.

Na Ještědu všichni schovaný a nikdo se nechce jít zabahnit. Registruju se a jdu se ušpinit, protože stihnu už jen dvě jízdy.

U lana potkávám Čonkstra, jedeme spolu nahoru. Na lanovce skoro usínám. Jestli jsem věděl kudy jet, tak teď rozhodně nevím, celá trať se kompletně změnila, ale je to moc zábavný. Lehce podomočená hrabanka drží a dá se letět nezkutečně. Jsme všichni komplet zasraný, ale baví nás to moc. Po dvou jízdách balím a jedu zpět za klukama na párty.

Oslava narozenin je v plným proudu, hamburgry se pečou, panáci tečou.

Ráno je krušný a zatažený.

Na Ještědu jsem před devátou a nikomu se nechce jít do mrholení na lano. Půl lidí přezouvá na mokrý, půl nechává suchý. Dávám mokrý, protože suchý už mám všechny na kaši.

Hrozně to klouže! Teda hlavně nový lesní pasáže. Pořád jemně mrholí a každej odkrytej kořínek Tě chce poslat k zemi. Stopy už u mě nemají cenu řešit, protože se mi stejně nepodaří jet, tam kam chci. První jízdu prorážím a nejsem sám, prostě to chce ty mokrý pláště víc nafouknout, takže lepím a pořádně to foukám. Tím pádem už v lese nedrží vůbec a drncá moc.

Je tu první jízda. Zahřejváme se nahoře v kabince, kde bohužel nevisí startovačka. Na startu je nekompromisní týpek, kterej kontroluje chrániče. Dost lidí nestartuje, kvůli loktům. Já jsem si, stejně jako ve Špindlu,  pár minut před závodem půjčil.

Start. Mám radost. Fakt si to užívám, baví mě to. Docela letím až k lesu. Tady se ozývá šrám z opravený přehazovačky ze závodu ve Špindlu. Řetěz padá a kliky se mi zasékávají v poloze za pět minut půl dvanáctý a v tom největším mordodu se to snažím nějak fixnout. Rovnám alespoň kliky a na jedný rovince za jízdy nahazuju rukou řetěz. Jak se mi to povedlo nechápu.

Na příjezdu ke dropu už to vře, tak nenechávám nic náhodě a zaklekávám před divákama k zemi. Dojíždím do cíle zasranej od hlavy až k patě, klikama nejde otočit a ještě jsem se zválel. Po kvaldě jsem 21. a to rozhodně není žádná spokojenost.

Jdu se podívat na elitu a je to jinej level. Je vidět velká vyježděnost díky tomu, že světový závody přestaly být domácímu startovnímu poli cizí. Celá elita jede takovej level, na kterej jsme dřív byli zvyklí u dvou třech nejlepších v týhle kategorii.

Kvaldu vyhrává Třešnák, kterej  i na tomhle mokru drží svojí kamenou tvář a předvádí čístou bezchybnou a rychlou jízdu. Druhej je Sehny a třetí Sláva. Mně dělá radost Mlockovo čtvrtý místo.

Jdu servisovat kolo a beru na vědomí i možnost, že to dám bez řetězu a do cíle poběžím. Nakonec jsou jen rozpadlý plastový pouzdra v kolečku u přehazovačky, tak je dávám pryč a jakžtakž to funguje.

Jdem na druhou jízdu.

Je něco po druhý hodině a už od devíti od rána mám mokrou prdel.

Počasí je ještě trochu horší a trať ještě víc rozmáčená a rozbitá. Nikomu se nám snad ani závodit už nechce.

Startuju a zkouším letět. Zmrzlý svaly trochu bolej, únava je veliká. Na pseudokameným tráňu na špagetě jdu ven, vracím se pro kolo a závod tím pro mě končí. Jedu si dál pro sebe, pro zábavu a pro pár kámošů, co se stavili zafandit. A je to pěkný. Na čas nejdu dole ani kouknout, nemá to cenu.

Jdu fandit nad drop elitě. Dřív jsem tenhle pocit neměl, ale dneska ho mám. Některý průjezdy, co vidím, bych nedal. Kdo nahoře padnul, tak na dropu předvádí něco pro diváky. Třeba Kissakův whip je moc. MOC!

Všichni jedou pěkně, až na Slávu, kterej na prázdným kole doráží smutně nakonec.

Stupně vítězů zase patří Krabovi. Pátej je i s pádem Kissák. Čtvrtej koule. Třetí místo mi udělalo ohromnou radost, protože ho zalítává Mlock, hrozně mu to přeju. Druhej je Rico a první místo bere stejně jako v Kvaldě Třešňák.

V depu to ještě tak porůznu rozebíráme a Sláva hodnotí tenhle závod jako jeden z nejtěžších co jel, což má váhu, protože už párkrát něco jel. Já jsem rád, že jsem přežil, že jsem si to sjel a že jsem nevyměkl a zase jsem si letos nějaký ty závody zkusil.

Co napsat na závěr? Českej pohár je fajn. Fakt. Možná že má někdo za zlý Milanovi Suchomelovi, jak se mu to teď nepovedlo s tou reprezentací na mistrovství světa, každopádně těch kladnejch věcí udělal letos víc. Svazem placený sjezdový soustředění? To tu nikdo nikdy nezažil. Tak ho prosím pochvalte a buďte rádi, že je tam konečně poprvé někdo, kdo se to snaží dělat dobře a snad, já ho neznám, to dělá od srdce a z nadšení.

A nebo prostě přijeďte příští rok na závody. Konečně není potřeba licence a lepší závod tu u nás fakt není.

Omlouvám se všem, že vydávám report, až teď ale okolo půlnoci mi kleklo auto někde u Berouna a ráno jsem tak místo pokračování směr Švýcarsko a Francie, táhnul auto na laně zpět do Prahy. Teď čekám na výměnu střiku a snad ještě dneska vyrazím. Chtěl jsem jet přes Glossglockner do Dolomit a na Gardu a dolů k moři, ale dle předpovědi, je tam hnus. Tak asi jedeme přes Švýcarsko rovnou někam do Francie. Potkáme se s někým?

tomaass 

3 komentářů pod “Tomaass: ČP DH Ještěd”

  1. tomaass

    Jinak mám samozřejmě jako z každýho víkendu galerku, kdo by chtěl: https://plus.google.com/photos/100716346635190008325/albums/6054113366121438145?authkey=CIqpnseKkPPCGQ

  2. 2426i.com - Riders Owned Brand

    [...] Tomassův report na 720.cz - http://720.cz/?… [...]

  3. slečna Š.

    Máš to Tome pěkně nabité… Jinak trať na Ještědu, teda ta dh, byla prostě super a jak zapršelo byl to mazec, jasně nebylo to zadáčo doplácat se dolu, ale mě to teda neskutečně bavilo, užila jsem si to…. A závody jako takové, všichni pořád něco kritizují, ale já asi naopak oceňuji nějakou snahu svazu, soustředění pro repre, organizaci, open kategorii, zvýhodněný permice na závody atd… Jen je fakt škoda, že těch co kritizují doma u počítače je hrozný kvantum oproti těm kteří přijedou…. Ta účast byla opravdu smutná :( lidi udělejte s tím něco sakryš…

    PS: ke startovnýmu jsme dostávali permici na tři jízdy lanem, já měla ovšem třídeňku a na Ještěd se už nedostanu, tak jestli je tu někdo kdo to využije, stačí napsat adresu… Pošlu… Ta permice platí do 28. října…

Komentář: