Točná s Pólem

Tak a po dirtovacím úterý mě opět přepadla touha se trochu proletět. Takže jsme s Pólem opět prohodili dvě tři slova a Točná byla jasná..

Tedy jasná byla Točná jen u nás v hlavě, protože na místo určení dorážíme lehce po šestý a tu už v tomel ročním období nevěstí zrovna dvakrát moc světla. Takže v údolíčku ještě pořád vidět je, ale obloha už má k jasný barvě hodně daleko. Kolem už začíná padat bordel ze stromů a tak to v tomhle dubovým háječku, kde skoky rostou lít než houby na Šumavě, znamená i nějaký ty nečekaný ústřely od předního kola. Nicméně pro těch pár minut než nám zhasnou jsme nejeli meditovat nad povrchem. Jdem jezdit.

Tlačíme si tak kolem těch velkejch dřevěňáků až nahoru a já z toho mám takovej nějakej respekt. Teda vím, že jsem ten první už skákal ale stejně se mi nějak moc nechce. Hlavou mi ale běží, že aspoň ten první zkusím a uvidíme. Na druhej nějak nemám morál, protože mě přijde delší a má prudší dopad. Pól si hezky dává rozcvišku a tak i já trochu protahuju kosti po celodenním výtuhu v kacelářský židli a pak už se jde na to.

Pól se zkušeností stylovýho dirtaře, do kterýho se skrz letošní sezónu pěkně vyskákal, zasílá ty oba macky hned na jistotu. Já dávám dva nájezdy a pořád si nějak nemůžu srovnat rychlost. Ono se i pak blbě s tou rychlostí radí, když Pól má čistýho dirťáka s nabouchanejma gumama a já mojeho žlutýho FR mazlika na 18ti číslech zdvihu vzadu se Schwampem a dvouma atmosférama v gumách. To se prostě Pĺovi nedá moc věřit, když řekne dvakrát si šlápni a máš to tam.. Inu na potřetí už ale není co řešit a tak to tam vysílám.

Jasně že si ale těsně před odrazem ťuknu do brzdy a opět se potvrzuje pravidlo, že pokud máš na dirtu se sjezďákem pocit, že jedeš rychle tak neváhej a ještě si šlápni, on tě ten pocit totiž ve vzduchu a s blížícíms e dopadem přejde.. Hrdině ale nasazuju a držím až na green. No za rámeček si první skok nedám a tak jdu hned znova a ano, ještě si dvakrát šlápnu a je to akorát. Třetí pokus a peru tam i druhej dirt. Pake ještě párkrát potvrdit a zas a znova než nám definitivně zhnasnou.

Ten pocit je boží. A jak jsem už psal a i teď to mám pořád v hlavě – je to děsně návykový. Prostě si tak lítat..

-a-