Tomaass: Návraty domů

IMG_5324

Už je to nějakej ten pátek, kdy jsem od nás z vesnice přijel do tý stověžatý matky měst.  Začalo to nějakým studiem, překlenulo se to v práci a další práci a už ani nevím, jak dlouho tu občasně přebývám. Co mě na tom vlastně baví asi nejvíc, jsou návraty domů.

Tak třeba ten minulej tejden. Je čtvrtek, sedím si v kanclu, dodělávám, co je třeba, dávám si s klukama, ještě poslední fotbálek, sedám do auta a jedu.

A můžeš sem do toho Turnova přijet kdykoliv a tady se nic nezmění. Klíče pořád pasujou do zámku, doma najdu rodiče a když zavolám Lukášovi na bar, jestli náhodou kluci nebyli na kole a teď nejsou u něj na pívu, jasně mi řekne že jo. Sedám na kolo, za chvíli už si dávám pívo, potkávám spoustu známejch a do půlnoci hraju fotbálek s týmem snů.

Pátek pracuju, dávám oběd s kámošema, sklízím trávu a raduju se z venkova. Večer dohadujeme biliard v kavárně, kterou si nově kamarád otevřel kousek ode mě. Ani nevím, jak se to stane, ale sejde se tu asi 20 známejch, potkávám ségru a spoustu lidí, co jsem dlouho neviděl. A samozřejmě se dohadujeme na sobotní vyjížďce.

V sobotu ráno mě budí Bětka, když mi hází kamínky do okna, že musím vstávat a musím jít na kolo. Když musíš, tak musíš.

Toho svýho Culta jsem zas dlouho neviděl. Vlastně teda ani nechápu, že pořád žije, posunul jsem ho do levelu, kdy každou dobu čekám, že už se domů se mnou v jednom kuse nevrátí. Rámů a obecně kol už jsem pár zníčil, ale tohle kolo je teda nějaký neuvěřitelný. Když ráno dávám pryč prasklej bovden a řadící lanko, beru dva převody na sobotní vyjížďku jen jako novou výzvu.

Dneska je v plánu objet Čakovy traily ze závodu, který se tu jel minulej tejden s názvem Pješinky. Něco se jelo na našich trailech, něco na Čakovejch a my jsme bohužel byli tou dobou na Kaunertalu, takže jsme se nemohli zúčastnit. Naše barvy tady hájil celkem statečně Jofre, kterej nakonec výhrál a obhájil tak první místo třeba před Frantou Mrázkem na druhý pozici.

Nad Českým rájem leží mlha a já s Bětkou a Tondou šlapeme, teda šlapeme, mám jeden převod, tak střídavě šlapu a běžím, do kopce, kde na nás čekají kluci.

U kiosku pod Kopcem narážíme na skupinku snad deseti kámošů, s tím že další bandička na nás už čeká na Kopci. Fakt se tu docela začalo jezdit na kole..

Chvíli po obědě jsme na Kopci, dáváme nějaký občerstvení a jdeme si dát RZ1 ze závodu z minulýho víkendu.

Jestli jsem třeba minulej rok po iLegal enduru chtěl mít doma takovejhle trail, tak Čak ho postavil. Krásný cestičky s technickejma sjezdama a přejezdama skalek a kamenů, to jsou věci, který mi tu chyběly. A je to fakt těžký. Většina skupiny to tlačí okolo, ale já s Jofrem a pár dalšíma to zkoušíme, jak jen to jde. Občas to někam upadne, občas nás to vyšle mimo, ale tenhle trail, je trail snů. Kdyby mě z toho tak nebolelo rameno, dal bych si to rád ještě jednou.

Pokračujeme na RZ2 a ta je o moc hodnější. Až na pár dropíků si ji všichni užívají.

Dojíždíme pod Kopec a šlapeme si to nahoru vstříc dalším trailům. RZ3 se jela naše klasika, kterou dobře známe a já tu nebyl ani nepamatuju. Někteří z naší téměr 20ti členný skupinky, včetně pražský návštěvy, to nejeli nikdy, takže hlavně závěrečná pasáž je docela sranda.

Dole u hospody dáváme nějaký pozdní oběd a rozdělujeme se. S jedním převodem toho mám víc než dost, takže se docela těším domů.

Večer vynechávám párty a jsem rád, že můžu užít chvíli pohodu a klid domova. Jelikož v Praze aktuálně žádný domov nemám(dodávka je stále v opravně).

Neděle ráno je krásně. Tak beru silničku, vyrážím z domova s tím, že někdo někde bude. A je! Tady pořád někdo někde na kole je. Potkávám kluky a je mi jasný, že ze svýho plánu, projet se pořádně po silnici, budu muset uhnout. Já i oni docela koukáme, co všechno na tý silničce jde projet. Společnej víkend zakončujeme nějakým tím pívem pod hradem Kost a po těžkým loučení si zase dávám sluchátka do uší a točím nohama po silnici domů.


Je krásná podzimní neděle, jsem doma tady v tom našem Ráji a zítra touhle dobou, budu zase sedět v Praze v kanclu a budu na tuhle krásnou chvíli myslet. Proč? Protože dělám práci, co mě baví? Protože jsou tu lidi, který mě baví, chci s něma taky bejt a chci se od nich učit? Protože bez Prahy by nebyly návraty z Prahy?

Nevím

tomaass

Full galerka z víkendu, včetně dvou videí, co google vyrobil je tu. Je to awesome ten google awesome.

6 komentářů pod “Tomaass: Návraty domů”

  1. žíla

    ….kéž by byla podobná parta lidí, stačilo by aspoň s 50% zápalem pro kolo jako máte tam v Turnově, i tady v Liberci….:)…….dobrý počtení btw

  2. perry

    Taky jsem jednou po pěti letech na škole a dalších pěti v práci v Plzni zjistil, že se už vlastně těšim jenom na ty návraty, tak jsem se vrátil napořád.

  3. Čárys

    Hehe, pecka napsaný…
    Fakt jsem se v tom trochu našel.
    Ja se tesim na odjezdy, i na navraty, i na to mezi tím – jsem permanentně zhulenej životem.

    Nááádech…zááádrž….výdech…

  4. Ludan

    Kamarade ani nevis jak ja se tesim, az si to po vic jak roce a pul taky zase odemknu! Lanko do prehazky si kup, pristi rok ti dva prevody stacit nebudou.

  5. dirt

    Dobrej článek, asi je nás víc co to maj podobně.. Zítra jedu k rodné domovině a těším se jak prase. Po nějakých 6 letech více žití na severu to vidím podobně jako perry – do budoucna se hejbnout zpátky. Máte skvělou partu, třeba někdy v našem ráji naviděnou :-)

  6. tomaass

    Ludan: no počkej, prasknul mi rám, splácím auto, chci novýho sjezďáka, takže s endurem jsem vymyslel top plán, kterej jestli vyjde, tak budu mít kolo snů :-D

Komentář: