Austrálie

Na jaře jsem končil vysokou školu v Plzni a nevěděl moc co dál. Řeknu to na rovinu, pracovat se mi nechtělo a pokračovat na doktorát taky moc ne. Mojí třetí možností bylo vypadnout do zahraničí..

Jelikož má angličtina byla a asi pořád je na bodu mrazu, chtěl jsem do anglicky mluvící země, tím se moje volba podstatně zúžila. Samozřejmě jakožto vášnivý lyžař jsem chtěl Kanadu, working holiday víza. Ty jsem díky zkoušce prošvihl, kapacita byla pryč tuším za půl hodiny. No nic, jedeme dál, zkoumám další možnosti. Volba padá na Austrálii, kdysi jsem na střední škole řekl, že bych chtěl do Sydney (i když vůbec nevím proč), tak proč to nezkusit teď, po škole. Něco jsem si o tom přečetl a zjistil, že to nebude levné.

No nic, ke studentskému vízu máš pracovní povolení, tak to snad půjde. Každý kdo sem chce na dýl, musí vesměs jet na studenský víza. Chci jazyk, tak volím jazykovku a dál se uvidí. Vše zařízeno, léto trávím ještě na poli bojem o zrno v kombajnu. Přes měsíc na Slovensku, pak doma. Uteče to jako voda a já dávám poslední kalbu s kamarády, víza mám na 11 měsíců. Poprvé letím letadlem, tak se hned zničím přeletem na druhou stranu Světa. Mám dlouhý přestup v Singapuru, tak to využívám k prohlídce města.

Už jen 8 hodin do Sydney. První 3 týdny se tu plácám, chodím do školy, hledám práci, ubytko. Zatím spím, u koho jen to jde (díky lidi), spaní v obýváku a podobně.  Ze začátku mi tu je zima, přišlo jaro. Zažívám pořádnou bouřku, vítr přes 100 km/h a 150mm srážek za večer a vlny jak baráky. Po cca měsíci začínám pomalu normálně žít, pár dní v týdnu pracuju, chodím do školy, našel jsem bydlení kousek od pláže. Takže konečně se mohou začít plánovat výlety a začít užívat možností co tohle město nabízí. Učím se mít rád vodu a snad začnu surfovat nebo se o to alespoň pokusím. Zatím je největší zábava jezdit po městě na skůtru, když si ho můžu půjčit od spolubydlících. Kupuju silniční kolo a longboard pro snažší dopravu, je tu pro mě všude daleko.

Ve městě je mnoho pláží, na kterých je to jedno velké barbecue. Ale přeci jen městský život není můj šálek čaje a každý víkend začíná být stejný a tak nezbývá než začít opouštět hranice města o čem bych chtěl do budoucna občas napsat. Pocity tu z toho mám zatím smíšené především, když čtu, jak všude sněží a já si tu na sníh chvilku počkám. Takže v zimě ode mě nečekejte žádný lyžování, snad jen občas napíšu o nějakém výletě po této prohřáté zemi.

Když změna, tak pořádná…

Jandy