Je off season – čas na MX

Bikeparky už zavřený, skiparky ještě zavřený.
Na odrazech louže, na dopadech listí. Do kopce se potíš z kopce fouká na hrudníček. A tak je nejlepší čas jít si po proschlým létě trchu povrkat na eMiX.

Čtvrtek, píše Filip, že v sobotu možná vytáhne motorku do Chlístova. Tak na tuhle návnadu mě samozřejmě chytá snadnějc než Kuba Vágner třeboňskýho kapra a tak celej pátek netrpělivě poposedávám na židli, kdy už Filip zasekne háček v podobě smsky, že vše platí. Večer vše potvrzeno a tak probírám starou bednu s dresma a hledám nějaký vhodný pyžamo, ať tam nejsem za úplnýho tepláka. Je mě sice jasný, že stejně jako v Itálii na lyžích, tak i v MX platí, že kdo to neumí, tak na tom musí aspoň dobře vypadat, ale v mojem případě outfitu jsem pln očekávání zda 7let starej TLD-rasta komplet zapadne. Chráničovej komplet taky tahám až z kouta místosti – no bude to zítra legrace.

Ráno se svoláváme a já skáču do plechovýho potuněnýho trafica, kterýho Filip přestavuje na obytňáka tak, aby pojmul vše podstatné (kola, serfy, kočárky, MX a pro mladýho čtyřkolku, spaní nad garáží, vaření, sprcha..) a už jedem po D1 ven z města směr Monínec, kterej ale míjíme a za kopcem brzdíme v Chlístově. Na louce už pár dodávek a trať vypadá moc pěkně. Po roletách, nebo drážkách nikde ani stopa, takže prvních pár kol by z toho plesal i kdejakej plochodrážník. Filip tahá káťu z auta, trochu povrkává ať se zahřeje a jde se na to. Já se zatím soukám do kompletu a chráničů a mám zas po dvou letech smíšený pocity.

Po dvaceti minutách je tu zpět a za klacky lezu já. Ještě pár tipů co měj prej maj v začátcích pomoct, jako třeba: „No, hlavně se z toho neposer..“ a už klapu za jedna.
Tak si na podtočenou trojku projíždím trať a zrovna v momentě, kdy si říkám, že než skočím (jestli někdy vůbec) tuhle lavici, tak mě nad hlavou zakvílí naopak trojka vytočená v omezovači a já můžu půlkama štípat ocelový dráty. Teda moc po tý trati nekličkuju, ale tohle mě přišlo dost. Nicméně díky sevřenejm půlkám sem se z toho neposral a začal malinko přidávat. Jak to tak ale bývá, začne to pak i pěkně tahat za ruce, takže 20min i pro mě je na začátek až dost a směřuju zpět.

Beru teda foťák a aspoň jdu něco potočit a nacvakat. Filipova runda ale uběhne překvapivě rychle a tak na to znova skáču já. Kolem se zatím plní louka dalšíma jezdcema, ale pořád je na trati dost místa a to i přes to, že si tu lítaj jak velký lídři, tak i mlaďoši základkou povinní, který teda ale držej plnej, to sem neviděl. Tři malý kluci, ale zápěstí permanentně vytočený co jim dorazy dovolí. No pecka!

Postupem času se aspoň hecuju na malou lavici a jeden sestupák, když už si mě ty začínající drážky v zatáčkách začínaj podávat jak pekař co zadělává těsto.
Nakonec ale sice s vytahanejma rukama, ale spokojenej musim uznat, že by mě asi bavilo.
Prostě off season a jít si tak povrkat.
Budu o tom asi muset popřemýšlet..

-a-