Backcountry bikepacking |

Sobota ráno, dobaluju věci. Bágl narvanej, opět.
Na večer balim plechovku piva, za odměnu…

Venku rozumně kolem 4°C, nabírám směr na “hřebínek” očíhnout drop, před pár lety vypadal v posledním tažení. Chci si ho dát, než shnije definitivně.
Slunce probleskává mezi stromy, cesta ubíhá. Projedu kolem vysílače štrachám v paměti: Tady vpravo! Chvíli bloudim, pak vracim se na cestu a už nabírám správnej směr.

Drop ještě stojí, ikdyž… Stoupnu na něj a prkna praskaj, rozmejšlim co s tim. Ale jo, musim ho poslat, dokud stojí.

Pak zpět na hřeben, na rychlou rockgarden a pod ní to stáčim zpět směrem na dopadovku (v tejdnu by mě asi hnali vojáci).
Tam to hnusně fouká, ale ta planina má svý kouzlo. Za ní jsou vidět Jinecký hřebeny s pozorovatelnama. Na nich jsou novější železobotonový objekty i starší slepence z kamenů a malty.

Výhledy super, vyrážim směr Valdek, cestou přes hřeben klesájící k valdeckýmu rybníku. Cestou dávám nějakou tu skalku, takovej freeride.

Všude klid, tady pořád platí zákaz vstupu i přes zrušení vojenskýho újezdu.

Kousek od Valdeku doplňuju vodu, na Valdeku asi 10 cedulí zákaz vstupu, novinka. Stáčim to pod hrad, neznámou cestou přes pár bahnivejch křižovatek se dostanu na pohádkovkou pěšinu až na Polákovu cestu, cílem je Jindřichova skála.
Cestou potkávám dřevěnou postavu Fabiána z Brd, chudáka někdo oškubal.
Na Jindřichovce začíná chumelit.

Vyrážim na Beran, nahoře je “ptačí budka” s vrcholovou knížkou a s malym stolečkem a postavičky z kindervajíčka včetně nějaký hi-tech japonský postavičky pejska s hlavou televize s čínskejma znakama :D Bavim se.
Teploměr na stromě opodál ukazuje -2°C, radši pojedu, ať nevychladnu.

Sjedu dolů, chvilka bloudění a nabírám správnej směr na cyklostezku, která mě dovede ke Strašicím, k mostu přes Klabavu, stáčim to přes Ameriku a Třítrubeckej zámeček na Padrtě.
Docela přituhlo, bunda promoklá a sněží vodorovně, slušný, viditelnost nízká. Jedu dál, stoupáním nepohrdnu, aspoň se ohřeju. Teplota okolo nuly všechno mokrý, nooo.
Držim tempo a nevnímám to, od Nepálu to beru rovnou do kopců, sněhu připadlo už dost, 7 cm odhadem, ráno bylo ještě jaro.

Přes Skelnou okolo, Pilský ke studánce, nabírám vodu, konečně. Jsem kousek od tábořiště, myšlenka na oheň mě hřeje i přes mokrý hadry. Dorážim na místo a necelou hodinku sbírám dříví a oklepávám ho od sněhu, slunce pomalu zhásíná.

Rozdělávám oheň a dávám zaslouženýho buřta, sušim hadry, boty a trochu seškvařim i čepici a rukavice kua :-)

Pořád jemně sněží, zalejzám do spacáku a dávám pár křížovek a jdu spát. V noci se co hodinu budim, jak sjíždím do boku. Nakonec zabírám i přes to nepohodlí.

Ráno sníh nikde, ale lehce prší, žďárák nacucanej, ale nic nepropustil. Hledám oblečení co jsem zabalil do igelitky – totál mokrý, boty taky. Oblíkám to, se ohřeje přece :D

Snídani radši až doma. natahuju kombinézu a směr Třemda, sice poprchává, ale dám ještě DH trail, Nobby mě podrží přece, jedu jak připosranej, rovnou domů.