Monínec – poslední šance máknout – foto update

O víkendu se zas na Monínci trošku máklo, ale pořád to ještě není ono a tak je tu ještě jeden, poslední víkend před otvíračkou, kdy je možnost si to pěkně poladit, prostě podle svýho..

A jak se zatím postoupilo? A hlavně, kdo přijel podat pomocnou ruku?

Inu, více uvnitř..

Už to pomalu ani jinak není, ale přichází víkend a s ním a pravidelný martirum s lopatou v ruce. Teda já se o tu lopatu vcelku slušně dokážu opírat a tak mě naštěstí v mistrovský práci modelování hlíny zastoupí Cruzo, kterýmu věrně asistuje Žába a s kladivem jsem taky schopnej se spíš klepnout do prstu, tak to přenechávám na Vlčáka a tak nakonec vždycky jen sednu ke klávesnici a skrze řádky podlým a nevybíravým stylem lákám nezkušené, aby za mezkou odměnu přijeli vyměnit své osobní volno za několik mozolů a slovní poplácání po ramneou za odvedenou celodení práci.

Nicméně moje mlácení prstama do klávesnice došlo až tak daleko, že poté, co si dáváme už v pátek sraz s Vlčákem na Monínu a budujem přejezd na přemostění, doráží za náma kolem pátý odpoledne, když skoro končíme, právě Cruzo s Žábou. Děláme si z nich srandu, jako že odpolední směna dorazila a legrácky sem a tam, ale pak po jídle už kolem osmičky, když padá tma voláme s Vlčákem Cruzovi na kopec, ať přijde polknout slinu magického rumu ze Srí lanky, ale odpověď od něj zní jasně: Co blázníš – teď sme teprv zapnuli čelovky. Víš kolik je tu práce!? ..a na to fakt nemám co dodat. Tak s Vlčákem poctivě odměřujem jednoho panáka za druhym a čekáme, kdy odpolední směna skončí.

22:30.

YES.

V půl 11 se totiž teprv vrací chlapci z kopce. Hmm.. ne. Nemám co bych dodal.

Duhej den už teda v rozjetý sestavě naskakujem do ještě rozjetějšího vlaku a naštěstí opět přijíždí pár odvážlivců, přihodit si lopatou pod Moníneckej kotel. Když mě pak ještě kolem půl desátý volá Michal Kosík, že čeká na parkovišti, ať si pro něj dojdem, tak to už mě ale v klidu nenechává. Sbíhám teda na parking a tam už Michal sedá do vezejku a že prej hurá jedem na kopec. Ke sjezdovce je to sranda, ale po mokrý trávě mám chuť si ho hodit na záda a tak si porůznu děláme srandu jak se tam dostanem, protže jinak to ani nejde. Majkl to tam s nám nejen že vydržel skoro celej den a dělal morální podporu, ale a to hlavně, mlátil kladivem prkna hlava nehlava, poté co jsme s Vlkem dodělali konstrukce. Takže až pojedete tu dlouhou prudkou lávku vedle rock-gardenu, tak ta je made by Michal Kosík!

Majkle díky – fakt jsme to ocenili, kamaráde (asi ti tam dáme nějakou signature značku.. ;) )

Hotovo podtřženo – no to sice ještě není, ale zas jsme se posunuli blíž k otvíračce a už nám chybí jen jeden, poslední víkend.

Takže SOBOTA a NEDLĚ – sraz v 9hod za standartní sazbu: odmakej den a máš celodenku!

Tak už žádný výmluvy, vemte lopaty a jedem!

Za moníneckou building Crew -Andy-