Monínec otvíračka 2016

Tak a je to tu. Po tunách příprav a házení lopatama pod básy bagrů s enakonec stejně ten Monínec otevřel. Tak jaký to bylo, kolik lidí se vešlo na parking a hlavně co na celým otevření bikerku bylo nejdražší?

Tak klik na report..

Už v týdnu se domlouváme s Martinem a Vlkem že se sejdem v pátek večer na parkingu dole na Monínci a dáme si malou předotvíračkovou seanci. Je prostě třeba se na ten následující den pěkně připravit a tak zlehka popíjíme nějaký dobroty a u malýho ohníčku kecáme se prvníma osadníkama co zakempili nahoře na parkovišti. Všeho všudy kolem dokola je tam 6aut a zase se shodujem, že vlasntě ani žádný další lidi do parku nepustíme, protože nám to jenom rozjezděj na kaši. Ruka kapitalisty ale drží plyn v úpně jinejch otáčkách a tak sobotní ráno a devátá hodina už dávájí předzvěst, že sami tu určitě jezit nebudem.

Dáváme ale hned po ránu jednu jízdu nahoru po ose kolem po asfaltu, ještě před tím, než se dá vlek do pohybu a je to pohoda. Teda – on Cunkovák celkem prověří zda člověk strávil zimu na gauči s lahváčem, nebo se občas trochu pohnul, ale zjišťuju, že tak úplně vydechlej nejsem. Nahoře už se jen kocháme tou parádou, kterou sobotní ráno přináší. Bluesky-sunshine a teplota leze nahoru jak panika na burze pár minut před zavíračkou. Dáváme si teda s Martinem první jízdu dolu a ještě zlehka kontrolujeme kolik a kde je co třeba předělat. Nutno podotkounut, že práce je tu ještě dost a hend po první jízdě jsem malinko v deprési, že je to měký, ale po příjezdu dolu a zjištění, ža praking je už skoro plnej, nemám obavu, že be se to dneska neudusalo.

Desátá hodina obbyla, lampa blikla a lano se dalo do pohybu. I přes to, se ale udělala chvílema fronta jak na banány. Začínáme teda konečně lítat po trati a tak po různu posloucháme co lidi na trať. Po chvilce přijíždí i Micha Kosík a tahá svojí bugynu, ale čepy v předních kolech mu dávaj stopku hned v první jízdě. Škoda – ale neboj Majkle, lávky tu zůstanou. Koho jsme ale nečekali je Péťa Heiník, protože ač nemaje DH, nebo FR, tahá testovací ENdurovou mašinu, která je nutná otestovat všmi směry, takže nejen že Péťa opět letí jako čmelák, ale volí i voje vlastní alternativní stopy.

Jinak si totiž nedovedu vysvětlit že pokaždý mine lávku na přemstění a jede přímo po těch obrovskejch kládách – na jednu stranu hrozná prdel, když tam lítá v malý helmě a dlouhejch elasťákách, na druhou – on je prostě PAN Profesor a je úplně jedno co má na sobě, protože se s Martinem opět shodujem, že můžeme strávit každej den, celej rok, na kole a stejně to NIKDY nebudem mít v paži jako on. A tak lidi lítaj potrati, po skocích, mimo trať i mimo kontrolu, prostě první den v parku a my si tím proplouváme a užíváme si to pekleně draze vymodlený počasí.

Otvíračka je teda za náma. Sice to bylo ještě poměklý, ale je to na vás abyste pěkně jezdili aby si trať sedla. Takže díky všem co přijeli a udusali vlastními gumami a tělama a díky klukům co pomáhali při stavění – bez nich by to letos nešlo.

Tak see you někdy na kopci.

 

-a-

PS: galérka ode mě a dalších nejspíš ve středu