Enduro race Kouty

Tak a je to zase tu – racing report asi po sto letech opět na 720.

Jak jsem psal v bleskovkách už minulý týden, vyrazil jsem po dlouhý době zas na závody a když je to s tím sjezdem stále nahnutý, proč nezkusit tu novodobou metlu bikingu – Enduro.

Tak klik na repec a jedem z kopce.. hmm – skoro..

Do Koutů dorážím v sobotu odpoledne a protože já tu nikdy nebyl, lanovka zavírá za hodinu a stále je u ní fornta, je mě jasný, že ten kopec si sjedu max jednou a zbytek prostě zítra pojedu na oči. No přece to neni DH a žádný záludnosti se tu snad konat nebudou. Nahoře pak dostávám různý rady kterou erzetu si projet, ale abych si taky trochu pojezdil mám jet prej 4ku – je to dlouhý a na začátku jsou aspoň 3 skoky. Nechávám se na ně roztáhnout a pak už šup do lesa a přes kořeny a levá střídá pravou. Dole pak spokojenost, že jsem zas po dlouhý době na kole někde, kde to neznám.

Večer v dole na parkingu potávám spoustu vypráskanejch sjezdařů z různejch koutů. A tak přecházím od jedný dodávky ke druhý kecáme a s každým je legrace. Lidí je tu našlapáno fakt fest, tak čekám co se večer bude dít, ale lehce po desátý nejen ža zavíraj hospodu, ale ani na parkingu se nejde žádnej motokros. Jako večerka a spát? Tak tomuhle říkám velký závodní ambice. Nicméně ticho vůkol sejme i mě a tak na jedenáctou pokládám hlavu na polštář.

Ráno pak v poklidu snídaně, projít se kolem a zjistit, že všichni ty kola fakt laděj a řeší se tu i gramy co vézt sebou na zádech. V dojezdovým prostoru to vypadá jak při sjezdovým poháru v nejlepších letech. Gianty, Spešly, Rokmašiny všichni maj testovačky k vyzkoušení, servisní stánek Mavicu v permanenci přímo s Karlem a u Foxu se vaří káva pro každýho kdo se jen přiblíží a holky s liščíma razítkama a sámoškama běhaj po parkovišti a jejich mise je víc záludná než role nádražáka v Ostře sledovaných vlacích.

Je prostě vidět, že v týhle disciplíně teď ty prachy v publiku jsou a je třeba tu masu lidí náležitě podojit. Odborným okem pak koukám na svýho freerida na 180mm, s platformama a bez teleskopa a musím zkonstatovat, že jsem se s kolem na tuhle událost fakt seknul. Nicméně jiná volba nebyla a já si to tu užiju i na tomhle. V deset se pak na platíčko řadí první desítka jezdů a závod začíná přesunem od cíle pěkně po ose ke startu první erzety. S číslem 199 mám sakra dost času, takže když se dojíždí do cíle první erzety ještě mám pořád čas. Klucí na dojezdu ale držej plyn fest a desetinky tu hrajou roli.

Konečně pak přišla řada i na mojí skupinu a směle se mohlo vyrazit. Motivační přesun po áčku nejdřív z kopce následuje prvním výjezdem do lesa. Celkem to de a to po chvilce jízdy to nakonec jde i doslova. I přes to, že maj všichni vzadu vostrejch zubů, že by dentista jásal, směle se tlačí. Není ale kam spěchat na startu první RZ je pak stejně fornta na dobrou půl hodinu. První erzeta je pak taková kratší a hodně easy, na rozjetí, tak se tam houpu a za chvíli jsem v cíli. Pohoda a sranda z kopce dolů ale následuje výjezdem na Dlouhý stráně. 12km s převýšením 600m po áčku.

Naštěstí ale lidi kolem maj ještě humor a tak i přes to, že půlku cesty jedu ve stoje – protože to prostě nejde urvat s tou velkou pilou, nahoru se dostávám. Pak chvilku pauza a jde se zas sjezdovat. RZ dva je pak až doolu a místama si zas říkám, že ten teleskop by se šiknul. Fňukání, ale přestane ve chvíli, kdy se to trochu rozjede a člověk si za užívá boulí a klopenek a dalších boulí a klopenke a sem tam zkratky přes les.

Nebudu ale rozepisovat každou další erzetu, prostě celkově je to pohoda. Všechno se to dá jet na oči, nikde žádný pasti (teda možná až na jednu past na mamuta při výjezdu do lesa na RZ4) ale jinak super. Místama i pěkný krátký zakyselováky nahoru a nebejt jednoho zakufrování v lese, tak mám na pohodu odjeto vše.

Co se mě ale líbilo nejvíc je atmoška. Ta závodní atmsféra, lidi v pohodě a i přes to že všichni raši jezděj z kopce, tak nikdo na výjezdy neremcá a všichni jsou v klidu.

Velkej respekt pak Kamilovi, protože natahat 7km mlíka a mít na kopci 40 pískčů je prostě metal při rozsahu erzet jakej tady byl. A pak už snad jen nějaký vyhlášení výsledků, kde opět vládne Michal a hurá domu.

A já si to užil a přemejšlim jestli do toho kolotoče závodů zas občas nenaskočit, protože ta atmosféra byla fakt super. Jen ale asi pořešim nějaký to kolo a pak se uvidí..

-a-

PS: pár obrázků, co jsem stihnul pak přijde nejspíš ve středu.