Vortex

Po jedný velký ódě na radost, co se mnou putuje už přes deset let na všech větších i menších akcích, tu mám pohled na věc zcela novou.

Neokoukanou. Neosahanou. A o to víc jsem byl zvědavej!

A o co že to jde? Tak klik dovnitř..

O tom, kolik jsem toho prožil s tím zvláštním plastovým báglem by se dalo napsat dost a tak jsem část z toho taky před pár týdny napsal. Vývoj jde ale nekompromisně dopředu a tak se všecko různě tuní a vylepšuje. Já ten bágl tahám přes deset let s maximální spokojeností. A netunil bych nic, tedy až na permanentní přísun samolepek na zadní stranu. Pokud se ale najednou objeví možnost, jak ty moje permanentní puzzle v báglu s foťákem a sklama vyřešit elegantně, byla by škoda to nezkusit. A tak přesně na jedno větší focení, přesněji na to mistrovství světa, co se jelo minulej týden v Novým Městě, kde každá vteřinak hraje roli, tak přesně na tohle celodení běhání po lese a permanentní výměnu skel jsem si vyzkoušel Vortexe.

Vynechal bych řeči o nějakým motu, proč takovej tvar, jak je to dobrý, multifunkční atd., protože tohle je prostě hned od počátku designově dost specifická věc. Předně – je tenhle model určenej pro fotografy. Ale pokdu máte potřebu tahat sebou do hor flašku dobrýho pití i s několik skleničkama, poslouží tahle úprava se stejnou spolehlivostí. Setup, kterej já používám na focení je 5200 od Nikonu a k tomu tři skla. Dlouhý 55-200,širokáč 10-24 a pevnou padesátku. K tomu dva externí blesky, nějaký malý štelovací stativy, odpalováky, dálku a pak případně na natáčení stativ, kolejnici, steadycam a vrtulníka – no celkem nálož, ale všechno se to dá do báglu a připadně zvenku na něj nacvakat.

Na focení do Novýho Města jsem ale jel bez natáčecích legrací, takže blesky, tři skla a stativ. Co mě dostává nejvíc je vždycky hrůza z permanentního přednavání skel, z čehož se ale tady vyložene stala legrace díky jinýmu systému otevírání báglu. Ten má (jako i některý jiný fotobágly) odklápěcí záda a možnost si bágl na bederním páse přetočit před sebe a bez nutnosti ho pokládat na zem, vlézt do báglu, přehodit co je třeba a třeba i za chůze zas zapnout a pokračovat. Tohle jsem za ten den požil tolikrát, že mě pak až večer vlastně došlo, že jsem ten bágl ze sebe za celej den nesundal.

Samozřejmostí jsou pak voděodolný zipy, kapsička na telefon (se dvěma vnitřníma pouzdrama), vtipná ale velmi slyšitelná oranžová píšťalka (dost používaná na kletrech apod.) a taky spodní kapsa na další přislušenství.

Všeho všudy je to zase věc, u který třeba i po čase člověk objeví nějakou vychytávku, co potěší, protže nad tím někdo při sestavování přemýšlel. Skořepina se pak dá přehodit, takže barva dle gusta a to samý některý upínací mechanismy. Prostě customized jak pes!

Takže za mě zatraceně palec hore a velká spokojenost.

-a-