Monínec Chainless a Whipcontest 2016 – report

Tak a je odjeto.

A jak to dnes vypadalo? Kolik riderů přijelo, jaký bylo počasí, kdo to zlomil a kdo to vyhrál?

Vše v reportu z pohledu pořadatelů uvnitř.

 

Začal bych asi v pátek, kdy stejně jako vloni měli jsme na restaruaci M2 připravený plátno a na něm jela, motivačně pro zítřek, Rampage. Vloni jsme měli s Vlčákem VIP místa číslo 1 a 2, protože jsem se tu u toho plátna báli skoro sami, včera to už ale bylo o poznání lepší a i přes chvilkový občasný zpoždění v přenosu, jsme to odkoukali v takovejch 15ti kouskách. Pak já už postel a konec. Co jsem ale slyšel, klucí se šli podívat nahoru na hotel, kde jela sauna, bazén a holky aerobičky, který se tu sjížděj každoročně na stejnej termín s Chainlessem – a prej byla party v jihočeským stylu..

V sobotu ráno pak s Vlkem vstáváme, a ladíme poslední přípravy před otevřením na přihlášení a na 8hod už startuju comp a ťukám první příchozí. Pár minut po desátý to pak čítá moc pěknejch 128 kousků a mohlo to být víc kdyby dva další nezespali (teď mi tu oba dva sedí za krkem a už si z toho děláme jen srandu, ale ráno tu radost moc neměli). Nicméně na 11hod tu nahoře Vlčák startuje do prosluněného dopoledne prvního Cruza. Od té chvíle začíná více než 4hod martirium, kdy každej z jezdců ze sebe dává naprosto vše v prvním kole a ještě o trochu více pak v kole druhým. Počítá se prostě lepší čas a desetinky hrajou roli! Muhaha..

Po třetí hodině pak máme odjetej Chainless a to bez jediné pauzy a nějakého většího kreše. Takže balím cílovou fotobuňku (tentokráte v podobě prkna na štěrku) a jdeme se přesunout na Whipcontest. Ten se klasicky jede na prvních dvou lavicích a tam se už schází fandiči a doprovody z celýho kopce. Pro letošek se přihlašuje minimálně 20 jezdců který prostě nemůžou mít rádi svojí zadní stavbu, protože jako vždy – kdo to zlomí, vyhrál. Nejblíž k tomu má asi jeden mladej klučina, kterej na pevným XC kole nasazuje spíše bočáky, ale jestli v tom zaujetí vytrvá, rodí se tu evidentně novej českej Finn Illes.

Každopádně se při Whipu jedou velký pekla a z 30ti min jamu se nakonec do finálovýho battlu prokousává pět Whipařů. A kdo to vyhrál, kdo to tedy zlomil?

Chainless za kluky vahrává s časem 2:20,1 Mára Petelík, druhej je Demo s o dvě vteřinky pomalejším časem a třetí je Filip Vohradský s vteřinkou na Dema. Holky pak dává Ebi Neumannová (2:43,7), druhá zajíždí Šárka Dušáková (2:45,4) a třetí flek bere Alena Bauerová (2:48,3).

Vyhlášení pak probíhá za celkem hojného osazení všech na vernadě restauračky M2, kde počasí, stejně jako po roky předchozí dává možnost celý den strávit venku, na kole, v lese, prostě tak jak nás to baví asi nejvíc. Ceny standartně obstaral areál, takže ubytka, žrádlo, whirpooly a tak, Vlčák dal dohromady unikátní medaile a klucí z MadMoss dali do placu jejich moc pěkný designový trička – díky!

..a teď – je večer.

My s Vlkem tu sedíme, koukáme na domácí slivovičku, ze který postupně ubývá a máme radost. Nejen proto, že to máme konečně zas za sebou (Muhahahaaaa..), ale i proto že vše klaplo, bylo to bez zásahu sanitky a podle rychlých ohlasů, vy jezdci jste byli spokojený.

Tak třeba zas, příští rok a nejen na zavíračce.

 

-status report, the end-

-Andy-

 

..a fotky, galerky a tak, přijdou někdy v týdnu.