Voe.. vidim černobíle..

FormatFactoryIMG_8814

Jsou závody, kdy dojedeš do cíle a je to nějak pohoda.
Trať XCO v Řepích, samá točka, technika a nástup za nástupem.

Co pak čekat, že odpoví závoďák v cíli na to, jakej byl závod?
Odpověď je mezi mlíkem..

Report o závodě jsem sepsal tady a když jsme tam běhal s foťákem a i v tý zimě a větru viděl obličeje zborcený námahou a potem, bylo jen otázkou mrknutí oka vzpomenout si na vlastní urputnej výraz při závodech.

Vnímáš vše  a přitom hodně selektivně. Trať znáš. Občas ticho, občas lidi fanděj. na startu vřava a pak ticho. Vždycky je alespoň jeden pořádnej fandič. Ten s bubnem, trubkou, nebo kelímkem s pivem. Pak je tu taky to místo. Místo, co si zapamatuješ na každý trati. Místo, kde leží něco na zemi. Je mimo trať, ale pokaždý si ho všimneš. Drát, falška, kus plastu.. Čím víc jsi v tom sám, tím víc si všímáš věcí co jindy nevidíš.

Okolí jakoby ztrácelo barvy.

A detaily začnou být podstatný..

 

 

1 komentář pod “Voe.. vidim černobíle..”

  1. Čárys

    B. O. Ž. Í.

Komentář: