Tux

Tak jo, zima je za námi a já s prvním jarním sluníčkem zjišťuju, že jsem se letos nepodělil ani s jedním výletem za sněhem. A to jich nebylo zrovna málo.  Tak to trochu napravím.

(Jadny – sorry za pozdní vydání – mělo to vyjít před týdnem.. pozn. redakce.. :) )

Kdy jindy se podělit s prašanovým trípkem do rakouských Alp než na konci dubna, že jo. Apríl si s námi letos trochu víc hraje a v Tirolsku, kam mám letos sezóní ticket, je sněhová předpověď vice než slibná. Tak nezbývá než vyrazit a doufat ve slibované desítky centimetrů. Powderday se zdá být čtvrtek, to bohužel úplně nevychází. Dodávku pakujeme až čtvrtek večer a roztáčíme kola směr Hintertux. Cesta, kterou letos jedeme ani nevím po kolikáté, uteče i tím pohodovým kilem na dálnici jako nic. Kolem půlnoci to zapícháváme na parkovišti u spodní lanovky. Pěkně mezi vyskládané karavany.

Je pátek a já se s pocitem zaspání do práce budím vlastně pod kopcem, kde ti práci s rozrytím kopce berou ostatní a to ty přece nechceš! Z auta rovnou do lanovky a hurá nahoru. Je krásně, jen v nejvyšších partiích fouká. Jak jsem již psal, tak powderday byl opravdu čtvrtek, ale viditelnost zřejmě nebyla nejlepší, protože je rozježděno hlavně blízké okolí sjezdovek. Celý den se bavíme v levé části areálu pod Gletscher busem 2, kde to posíláme víc a víc mezi skály, vždy čistou lajnou. Hladových freeriderů je v celém areálu spousty a tak je ke konci dne vše komplet rozjeté. Proto se poohlížíme, kam si zítra šlápneme na pásech a všechny možnosti probíráme v lanovce dolů. Večer upadáme do 11hodinového kóma.

Ráno se tedy balíme na výšlap. Jelikož naše výbava má k lehkému skialpovému nářadíčku daleko, tak se co nejvýše vyvážíme lanovkou. Nasazujeme pásy, sluneční brýle a dupeme vzhůru. Sníh je z počátku čerstvý, ale s přibývajícími výškovými metry začíná foukat a povrch začíná připomínat hokejové hřiště. Nemáme z toho dobrý pocit a tak se v půlce kopce rozhodujeme pro návrat zpět do areálu. Při křižování sjezdovek mě zaujímá jedna stěna, chvíli pod ní jezdíme, až se rozhoduji, že jí dám. Vede k ní hike po hřebenu, který za nějakých 40minut vylézám. Telefonem s Vaškem se ještě ujišťuju, že jsem na 120% správně. Je to pěkně prudké a o půl metru prašanu se take nedá mluvit. Opatrnými oblouky ji sjíždím. Ohlížím se, poslední kousky sněhu se ještě kutálejí z kopce a já mohu s dobrým pocitem jet dolů, na parkoviště. Stejně se pomalu blíží zavíračka areálu a oblaka, s kterými má přijít další sněžení, které by mělo přinést trochu sněhu na neděli.

Ráno se opravdu probouzíme v lehce pocukrovaném autě. Viditelnost je zatím špatná a oblaka se válejí po kopcích. Jedeme čekat nahoru do restaurace s přáním rozjasnění. Opravdu za 20minut dochází ke zlepšení viditelnosti, modrou oblohu ovšem nečekejte. Počasí zůstává pěkně proměnlivé, 2 jízdy nějak, další dvě jinak. Je asi 10cm čerstvého sněhu, který v průběhu těžkne. Bavíme se různými follow me jízdami, znovu fotíme jednu fotku, co v pátek úplně nevyšla a ve 14:00 to s brekem otáčíme směr jihočeská republika, protože prostě musíme, ale nechceme J

A jaký bude prodloužený víkend s prvním májem? No, v předpovědi je snad přes metr!

Jandy