Sportlife – friends, grils, bikes and BYZNYS

Takže, vyrazili jsme na Sport life, do Bo, pokouknout co musíme mít na příští rok za novinky v garáži. A samozřejmě zbombit samoškama celej sportlife. Celkem se to vydařilo, čtěte uvnitř…

Takže, punkparta ve složení Šafy, Móra, Kateřina, já a Dušanbe, vyrazila firemním JEMILem kolem 12h z Tá. Cesta letí, 1,3 TDi točí velký točky a v 14h jsme v Bocity. 

Máme firemní pozvánky, (díky) takže vstupujeme bez problému, a hned směřujeme k oddělení karavanů, a obytnejch přívěsů. Haly nacházíme hned, jsou kousek od vstupu, a uvnitř…

Uvnitř je neskutečně vyšampováno. Karavany, velký a malý, autobusy, předělaný dodávky, vše neskutečně vymazlený, vyladěný, kuchyně koupelny hajzly vše. Když to srovnám s Petrovým RB karavanem, tak musím že to šlo zas za ty 3 roky dál. V nynějších karavanech je kladenej větší důraz na prostor, na volnost pohybu uvnitř, jsou takový vzdušnější, a to i srovnatený cenový relace.

Co mě rozstřelilo, byl karavan, do kterýho naložíš zezadu auto. Teda Smarta. S Šafym přemejšlíme, jestli by tam šlo i něco většího, myslím že jo, když to rozhulíš a nakouříš to do karavanu zezadu aspon v 50kmh, tak tam podle mě narveš cokoli…

Do jednoho nás nechtěj pustit, tak rveme za kliku, což je nám pak vyčteno, celkem nasranou buchtou. Tak jí říkám že u našeho se ta klika už utrhla, a že bych si ho objednal, ale jedině když tahle klika vydrží. Povídá že asi nemáme nic kvalitního. Kontruju že máme taky mercedes. Nemá co říct, a jde pryč…

Nejdražší modely karavanů a přívěsu zdobím samolepkama 720.cz. Celkově se dobře bavíme….

A jdeme na kola. Hm, kola jsou pro mě celkově každej  rok spíš vo setkání s kámošema, na kola ani nekoukám, protože mám RB že, a to drží a drží. No, letos teda už je prodaný, a ladím nový věci na příští roky, takže přeci jen jsem chtěl něco vidět. Například mě zajímal stánek Marzocchi, kde jsem chtěl vokoknout novej WC.

Tam mě ale totálně rozstřelili. Přijdu tam, na stánku nějakej starší chlápek, s klíčenkou marzocchi. Koukám na stánek o velikosti krabičky zápalek, nikde nevidim lesklej WC. Si říkám, a kurva, tak oni jí tu ani nemaj, na výstavě? Hanba. No nic, tak si na ní nešáhnu, ale aspon se něco dozvím. Hledám někoho, kdo mě uspokojí. Nacházím onoho chlápka.

"Dobrej den, prosímvás, vy tu nemáte triplejtku WC, proč?"

"No ona tu není, teď, no. Je pryč."

"Hm. díky. A prosímvás, máte tu nějaký specifikace, váhy, rozdíl v konstrukci oproti RC2 atd?"

"No, nemám, to si ale najdete na netu, ne? " 

"No já jsme myslel, že tu vystavujete. "

Neměl co říc, přizval si na pomoc obstarožní buchtu, která taky nevěděla nic. a znovu mě odkázali na internet. Jdu pryč. Tohle mě fakt zklamalo, zlatý Razzo.  

A jdu ke stánku RB, kde vidím Petra s lehce uštvaným výrazem. Zde trávíme hodně času, protože je třeba doladit náš novej projekt na příští rok, našli jsme totiž mezeru v ročence, a hodláme jí využít v maximální míře. Bude to moc veliký, těšte se do Teplic, muhahahááá.

A potkáváme Andyho, pulpiho, moxe, Carlose, Ueeeho, Mave a Víťu, putujeme od stánku ke stánku, já jen letmo, fakt zběžně. Flat chuligán jeden lepí samolepku 720 na krásnej novej rám od Intense, chuligán jeden, a ještě se u toho fotí. Chvála páneškovi…

Odchytává nás Pulpi, prej ať se jdeme podívat k němu na nový video. Tak jdeme. Kamión Scott je fakt dost. Zabírá snad půlku haly, je modnej a černej. S tímhle bych chtěl jezdit po závodech ! Video zkoukáváme bonusy, a kus dalšího  matroše, bonusy jsou fakt prdel, a ten zbytek… No očekávejte obsáhlou recenzi z pera našeho nového tajného dopisovatele Supermufa. (super most unterklokodáken friend) Někdy koncem týdne.

Po polepení náklaďáku Scott jdu zpátky do druhýho pavilonu. Beru to kolem stánku Kony. Zde vidím partu nejuštvanějších ksichtů. Především Kamil má tak nějak silně vyčerpaný výraz. Častujou mě hláškama na co se kdo ptal, některý věci jsou fakt dost. Na Kamilovi je vidět, že by chtěl být někde jinde… Byznys je byznys.

Jdu zpátky k RB stánku, kde dolaďujeme detaily projektu, přichází pan Heiník a s ním vedu dlouhou debatu o Subaru, motorkách, a především vodních skůtrech. Kdo by to nevěděl, tak pan Heiník je letos mistrem republiky v tomhle vodním motocrossu… Respect. No a samo ty kola…

No a večer se blží do svého začátku, tak se tu pomalu loučíme, lepím poslední sámošky a my mizíme směr město na jídlo a do Flédy, na koncert a slam poezii. Poezie je fakt síla, především básen o letících vidlích, ta byla naprosto boží. Klucí si to dávali v battle stylu, byl zde i směšný pokus o rep, nebo spíš čtení rap textu, ale jinak to bylo na silný úrovni, dlouho sem se tak dobře nepobavil.

Šafy a Móra se slušně zpivnili, já sedl za volant, a za kapání a později i lehkého dešťosněžení jsme kolem 2h ráno dorazili na jih. (Zde sluníčko samozřejmě)

Celkově výstava letos zase o kus stejnější.  Zdá se mi, že už výrobci kol jaksi nemají s čím přijít. Co už se dalo vymyslet, se vymyslelo, různé systémy, různé materiály, teď už se ladí jen různé barvy, ale pořád to má dvě kola, a pořád nás to na tom baví, ne? A o to jaksi jde.

Tak a to je vše.  

Foto : Dušanbe…