Kolem komína

IMG_3288

Takový to ježdění na chvíli, po práci, před prací, před deštěm, nebo setměním.. Ale jak velký je vlastně území “Kolem komína..”

Kecáš tak s klukama kde byl kdo jezdit a shodujete se na různejch lokalitách, že tam je to super, ale ten časovej dojezd z domova, je děsnej a že kdyby tam člověk bydlel, bylo by to super. Po práci se přeci jen ještě stmívá docela rychle a tak dojet z Jinonic přes půl Prahy na Točnou a tam za světla poskákat je docela výkonnostní metal – vždyť to člověk najede i 30km a stejně se domu vrací za tmy. Pak ale taky potkávám protistranu lesních poletů – silničáře. Problém se řeší stejnej, jen to „kolem komína“ se rapidně kilometrově prodlužuje a tak vše co je pod 60km, je opět motání kolem komína. No a pak je tu nějakej mix – lidi co chtěj lítat po lese, ale přitom jim nevadí u toho ty nohy trochu protočit.

Myslím, že spadám asi do všech třech skupin. Někdy bych se vozil jen z kopce, jindy se mě zelesknou v zorničkách krajnice dvojkovejch silnic. Kažopádně se moje „kolem komína“ trochu změnilo a to, díky přestěhování. A tak jsem vzal bika a jal se definovat bikový kolem komína. Inu je to tu kolem Jinočan celkem placka ale na Trailforks mě to i přes to pár cest našlo. Na vychutnání appkovejch cest ale ještě bude dost času i lepšího počasí jindy a tak jsem jel prostě objevovat do nejbližšího lesa a jak se ukázalo – nemýlil jsem se!

Standartně blbej příjezd k lesu váže ještě horší cestu plnou křoví, bahna a rafinovaně schovanejch kořenů, aby se vše najednou rozestoupilo a přede mnou se objevuje palouk s ohništěm, kde nemůžou chybět spálený kabely ale taky spoustou cestiček na všechny strany. Na těch je pak vidět nejen tu a tam stopa motokrosa, ale hlavně torza bikovejch skoků! Vše sice řádně obrostlý, ale pár máchnutí mačetou a hození lopatou a budou polety a klopky ready. Šmarjá – já míjel tenhle les tolikrát na silničce i na biku při cestách na a z Karlštejnska, ale nikdy mě nenapadlo, zajet mezi křoviska.

Až teď, když se tohle okolí stalo mým novým bikovým „kolem komína“, mám kde si zase hrát. Nejsou tu sice žádný kopce, ale brdky s 10-15m převýšení stačej na lajnu skoků nebo pár cestiček. Navíc se to tu jeví jak dlouhodobý území nikoho, tak snad tu nebudou štrádovat rezistentní rozkopávací podrážky, jako v okolí pražskejch sídlišť.

Každopádně mám se na co těšit..

Lese děkuju.

-a-

Komentář: