Tak v sobotu se spustilo lano. Teda né samo, ale s malou pomocí areálu. No a jak proběhla otvíračka, co trať, kolik bylo lidí a co na to Jarda a Jan Tleskač?
To vše už na vás čeká uvnitř..
Ale tak jako víš jak, bylo moc sluníčko a moc modro na to, aby se člověk tahal s foťákem, takže jsme prostě jezdili až sme ty klopenky rozjezdili na prach.. no a o fotky se postaral telefon.
Ale zase tak stručnej nebudu, takže trochu omáčky o otvíračce je tu.
Sic lano spouští se až v sobotu na desátou, bylo stejně na Monín lepší dorazit už v pátek večer a nenápadně vplížit se pod rouškou tmy na svatbu, co se tam pořádala. Tam sežrat vše co vonělo a vypít, co teklo. Nasyceni a napojeni vším pak nebyl pro nás s Tobiášem problém usnout pod nádhernou oblohou, na kterou bylo vidět sice jen skrz střešní okno obytňáku, vidět ale celej ten obraz a ne jen jeho část, snad bych ani neusnul.. prostě pražák zas viděl hvězdy na oboze. Dost ale poezie, přichází sobotní ráno.
Plán zněl jasně – vstát lehce před osmou, nasnídat, poladit kolo, možná ještě skočit mrknout na trať a na desátou stát jako první na laně. Když se teda konečeně v půl jedenáctý převlíkám do hadrů na kolo, jímá mě podezření, že jsem měl asi vstávat dřív, protože takhle budu čekat pekelnou frontu. Raní nasazování novejch karbonovejch kol, ale mělo jistá úskalí – o tom ale zas jindy. O pět minut později musím nicméně uznat, že jsem si klidně mohl ještě přispat, protože lano sice jede, ale fronta nikde. Ono se totiž ve stejný den jelo Blinduro na Lipně a otvíral se Peklák. Inu – letošní otvíračka bude bez fronty.
První jízda nahoru a koukám, že ani na trati není moc lidí, ale aspoň nám to moc nerozjezdí – haha.. Jenže co nerozseká člověk, tam pomůže příroda. Sucho je letos fakt mocný a tak když vyjíždím nahoru a poprvé letos pouštím nahoře brzy, musím hned v první klopce přiznat, že jsem rád, že těch lidí letos přijelo na otvíračku míň. Klopky už kolem jedenáctý dostávaj strašnej záhul a sypou se jak hrady z písku uprostřed Sahary. Můžem šejpovat do alelůja, ale bez vody to prostě držet nebude. Na druhou stranu, je to zas zajímavá jízdní zkušenost.
Dál je pak trať už v pohodě. Novej gap pod boudou je sice o něco mále větší, ale zase má i větší plošinku pro nedoskočení, takže pohoda. Pod ním následuje rovinatej ústek s jednou boulí, kterej nám ještě před pár dny vesele rozjížděl traktor, co tamtudy těžil dřevo, ale hlína drží. V lese je pak vše při starym a až k novýmu wólu to super jede. Za wólama je pak nově udělanej úsek třech klopenek, který je nutno si hned z počátku fakt nadjet a pak se daj hezky přeskočit z jedný do druhý a třetí, chce to ale cvik a brzy brzdit. Výstřel na louku a hurá přes most. Klopky, simons, a 4 lavice – klasika.
Den se plní zážitkama a s nima plní si i prakoviště lidma. Takže jsme se nakonec tý fronty u vleku dočkali! Bylo to lehce pozvolný, ale parádní rozjetí do nový sezony, který přijel podpořit nejen Čárys jakož to zakladatel, ale třeba i Maara z Klánov… Kanady, MadMossáci, muj soused z Jinočan a nebo po zranění rehabilitující Šárka na sjezďáku. Díky ale i všem ostatním, že dorazili a hlavně za letošek a přípravu bikeparku obrovský díky VLCaKovi, Zdeně a klukům Miličína!
Tak see you někdy na kopci..
-a-
Byla to moc velká paráda a já díky všem co se stavbou pokračují v našich šlépějích.. a šlapou to čím dal lip.
Díky, Kluci…
M