Trip 500/3

46024685_2286274181446598_9088733414944669696_n

Jak začít…  všechno asi začalo už v létě, kdy jsem chtěl objet republiku na Gravel biku, vše ladil připravil, ale díky mému umu vypít 9 piv a jet po tmě domů na kole jsem si zlomil palec a výlet se musel odložit. Potom přichází zranění ve formě zkrácených svalů, neujedu najednou víc jak 25km, na objetí hranic nic moc. Tak vyčkávám do půlky létá, vše připravím, dovča v práci nalazená, že za 10 dní bych to měl stihnout, možná 12, šéf v klidu..

Vyjíždím, ujedu 50km, noha v prdeli, všechno se musí tenhle rok zrušit. Nakonec jdu přechod Šumavy pěšky a noha se tak nějak srovnává a já můžu začít zase dupat do pedálů. Dám si nějaký cyklomaraton, enduro závody a tak, nicméně věci na bikepacking doma smrdí a já je chci využít.
Furt hledám nějaký volný termín, ale spousta vyjížděk, Rychleby až to vygraduje. Sedím v práci, je pondělí, začátek listopadu, upřímně, všechno mě sere. Klikám si do mapy co bych mohl objet za páteční odpoledne plus víkend. Začínám něco kolem 240km a přemýšlím.., další den klikám a mám tam 340km, ok to by šlo. Pak si říkám, proč nedat 500km? Ladím to, naklikávám si vše do mapy, ale musím vyjet ve čtvrtek a dneska je středa. Nadhazuji v práci, že bych chtěl dovču, ukazuji proč a čekám…, nakonec dostávám svolení a hlavou už jsem na cestě.

Po práci přijíždím domů, ještě rychle ladím detaily, na Alze vyzvedávám světlo, protože asi pojedu i za tmy a plán zní následovně – čtvrtek 160km přes hrad Rabí, Kašperk dojet na Modravu a tam spát v nouzovém nocovišti pod širákem. Druhý den přibližně 150km přes Šumavu do Novohradek, kde se sejdu s kámošem a přespíme spolu pod Kraví horou. A závěrečný den cirka 205km, věci nechám kámošovi a dojedu to nalehko. Ale to byl plán a ty tenhle rok moc nefungujou.

Je čtvrtek, všechno mám sbalené vstávám v 6, snídaně, oblíkám se, venku mlha, ale docela teplo. Vyjíždím v 7 a krájím první kilometry, počasí se vybírá a já mám rohlík! V poledne jsem na hradě Rabí a mám v nohách 80km, což je půlka a už mám krycí název pro dnešní den „Furt kopce pyčo“… no nic, dávám oběd a frčím dál. Tak nějak zjišťuji, že mi přestává brzdit přední brzda, ale o tom ještě později. Tak rubu směr Kašperk, potkávám nějakého postaršího pána na karbonovém Authorovi, předjíždí mě.., říkal jsem si samozřejmě na začátku výletu, že se nedám vyhecovat.. Jedu plnej, držím ho, týpek po chvíli odpadá a já ho s naloženým kolem předjíždím, jsem z toho veselej, radši bych si pokecal a doufám, že už hlavně někde odbočí nebo umřu! Nakonec mizí na nějaké křižovatce, ani nezdraví a jedu dál.  Kochám se, furt rohlík, ale přichází kopec na Kašperk…, Kdo zná ví, kdo ne, tak tam jeďte a užijte si ho! Po spoustě nevlídných slov a nějaké pauze jsem na Kašperku, dávám fotku a zjišťuju, že bez přední brzdy to po zelené dolů fakt nejde, tak to objíždím, dávám si motoGP do Kašperských hor a dál na benzinu, kde dávám kávec a potkávám super pár důchodců, se kterými asi hodinu povídám o cestování, což mi trošku rozhází časovej rozvrh, ale nevadí, nikam nechvátám. Loučíme se a fičím dál… zase kopec, asi deset kilometrů dlouhej, bomba. Pak už jedu pohodu a tak nějak se houpu na kopečkách a jsem na Modravě. Jedu hned směr nocoviště, startuju vařič, dávám večeři, čaj, rozkládám spaní a jdu ležet. Spím asi od 8 a budí mě jen příchod dalších nocovníků někdy kolem půl desáté, ale dobrý. V noci sem tam zima, dalo se to čekat, je to u řeky. Ale ráno.., padla rosa jako kráva a ráno je mínus, všechno ke všemu přimrzá, všechno mokrý a já mrznu, živej nanuk, jsem docela bezradnej.. nějak se dobalím a jedu, naštěstí hned kopec a zahřívám se, fantazie! Ale přední brzda vůbec nebrzdí a zadní začíná tak trochu umírat.

Fičím dál Šumavou, jsem někde v tisíci metrech a počásko bomba, jsem nad mlhou a bavím se výhledy. Pak sjíždím dlouhý sjezd do Strážného, kde by se mlha dala krájet, klepu zimu a už skoro nebrzdím, ale furt se to dá. Ze Strážného valím zase do kopce a následně padám do Stožce, teď už brakeless, najíždím do klesání a zjišťuju, že už nezastavím, super! Trochu to zpomaluje, v jednu chvíli to zalehám, že je mi to u prdele a pak zase zkouším brzdit. Přilétám a nějak brzdím ve Stožci a řeším co dál. Brzdy jsou mastný jako kráva, trochu je utahuju, ale nenapadá mě jedna vyfikundace. Vlak mi jede do Budějovic za 20 minut a pak až za dvě hodiny, tak se musím rozmyslet. No nic, píšu Kojcovi do FRbikes.cz ať mě čeká a jdu na vlak. Přes Budějce brakeless jaksvině a footbrake v silničních tretrách jak nic! Přijíždím do FRbikes a kucí mocnými chvaty opravují brzdy asi za minutu, ok, mechaniky jsem dlouho neopravoval, nevadí.., Kojc mi dělá grog (slivovice a v tom sáček čaje, nebráním se). No nic, dávám čajíček, kolo brzdí a domlouvám se s kámošem, se kterým jsem měl spát pod Kraví horou, jestli mě tam hodí i s kolem, což prej není problém. Takže domů, přeházet věci na spaní do krosny a jedem. Cestou ještě bereme klobásy a piváky, přidávají se další kámoši, a nakonec spíme přímo na Kraví hoře, děláme oheň a bavíme se. V noci jdeme na rozhlednu a zjišťujeme, že pod sebou máme absolutní mlíko a těšíme se na východ. V noci naopak je mi zase vedro jak kráva a moc nespím, nicméně ranní výhled stojí za to! Pak si uvědomuji, že teď jsem ale v tisíci metrech a mlha se nemá k ústupu, takže celej den v mlze, bomba.

Tak dáváme snídáni, loučíme se s kámošem na Dobré Vodě u kostela, já mu nechávám věci a letím směr Česká Kanada. A ještě se mi daří na parkingu rozbít flašku, takže jedu bez ní. Mlha, zima, ale mám vůli a dneska to prostě dám. V Chlumu u Třeboně kupuju petku s vodou, dávám kávec a valím dál. Jedu přes Rakousko směrem na Českou Kanadu, v Rakousku mrholí, zima, nic moc, ale jedu. Přijíždím do Slavonic tam dávám kávec na benzině, trochu se ohřívám vevnitř a valím dál a furt přemýšlím, zda dát oběd a kde. No nic, jedu dál, třeba v další větší vesnici. Sypu jí směrem na sever a docela mi to jede a lámu to přes kilo, juhu půlka je za mnou! Do toho koukám na průměrnou rychlost a není to špatný, takže dneska to asi nebude výhledový a docela jí drtím. Jedu nádhernou přírodou České Kanady, furt mám rohlík i když je mokro a mlha, Kanada bez mlhy prostě nejde! Oběd už mě tak nějak opouští a rubu jí dál a dál. 40 kiláků před Budějovicemi dostávám lehkou krizi a už mám tendenci říkat lidem na zahradách o vodu, škoda že je hnusně a nikdo nikde není. Takže suším až do Ševětína a tam je naštěstí večerka. Dávám půl litru koly, nějakou vodu a frčím dál, už jen 30km! Mám skvělou náladu, nohy bolí, ale ne moc a valím ji jak jen to jde, hrozně se tím vším bavím. Posledních pár kopců, cyklostezka kolem řeky a dojíždím do Budějovic. Cca 202km, 2300 vejškovech a 27.8 km/h průměr, jsem spokojenej. Bohužel mi to za tři dny nehodilo 500km, ale jenom 400km. I tak to byla paráda a projel jsem si většinu Jižních Čech! Zejtra (píšu to v sobotu) jedeme ráno s Kojcem na Kleť, což je nejvyšší kopec na českokrumlovsku, příjemných 11km do kopce. Těším se moc!

3 komentářů pod “Trip 500/3”

  1. Šárka

    Bolí mě z tebe nohy :DDD
    Ale jinak moc pěkný, bavíš se!

  2. MartyDH

    Jo jižní čechy:) na gravelu, (silničce) to tam taky zbožňuju:) Když jsem minulej rok přespával nad Dobrou vodou v lese u Kraví hory, měl jsem stejnej pocit, celej den zima, v noci teploučko a to byl konec října. Dobrej vejlet!

  3. MAaca

    na širokejch pláštích a naloženej průměrka 28? ty sis kromě lejtek voholil i všechno jiný co? :D :D hezky von!

Komentář: