Vyjížďka s VELO test riderem a Karlem

Poštěstilo se mě dostat se zase na trochu delší vyjížďku, než jen hoďku po práci kolem komína. Takže lesy a traily uvnitř.

Klik.

Můj páteční status na fejsíčku s velkým štěstím nezapadnul hned po pár vteřinách jak štamgast po týdenní abstinenci do hospody, takže když se i přes deštivou předpověď, pár lidí chytlo, byla domluva na sobotní dopolední pojezd ze Všenor hotová. Pár jsou, jak víme, dva, takže jede Karel a známý VELO test rider Duchna. Sobota ráno teda vstávačka, snídaně, káva sebou do termosky a už skáču oblečenej v Dirtlejovi do vanu a valim směr Všenory. Jsem přesnej jak švýcarskej hodinář, ale Duchna s Karlem jsou nedočkavý a už na místě, před devátou hodinou, přešlapujou u známýho zavřenýho hotelu Zdenka, kde máme spicha. Ještě s nastartovanym motorem padá konverzace, že si chtěj ušetřit jeden kopec a že si nahoru na Červenou hlínu vyjedem autama. Jako cukám se, protože už jsem nastavenej sežrat nějaký vejškový metry jak Contador po rovinatejch etapách, ale nakonec se nechávám zviklat a usedám k Duchnovi do jeho novýho služebáku. Cestou nahoru teda Duchna škrtí naftovou oktávku na plynu, až nám báby lítaj z vejfuku a údolí Berounky halí se do mlžnýho oparu, ale naštěstí ne na moc dlouho a už je tu parking.

Nahoře ale vítr jak hovado a mraky temný jak kdyby foukalo přímo od Mordoru. Bez velkýho přemýšlení teda lezem na biky a hurá schovat se do lesa. Plán je párkrát slítnout trailama Brdy dolu a vyvzlínat po ose nahoru, ale vše časově do oběda. Nicméně po hřebenovce, kdy přichází první trail dolu, se hned zasekáváme a koukáme na nějaký techničtější místa. Duchna má nový kolo na testing a je z něj tak vodvařenej, že sjíždí i místa, co nikdy před tím nedal. Karel neméně zkušeně sekunduje a tak dochází i na nějaký hecovačky až mě z toho párkrát poleje horko, jak to klucí posílaj mezi šutry bez bázně a hany. Apku záchranka sice máme nainstalovanou každej, ale požívat se jí nechce nikomu.

Dole, po šutrovym mordoru se uprostřed lesa najednou zjevuje nějakej skautskej oddíl lesního fotografa, protože z ničeho nic na mě míří několik objektivů. Z toho jsme ale všichni dost nervózní tak mizíme dál. Po parádním sjezdu bohužel ale přichází útrpný výjezd – teda aspoň tak to vidí Duchna i Karel. Jak jsem říkal, já mám nějak nabito, takže poté co s nima jedu chvíli férově ve skupině, zjišťuju, že už ve skupině nejedu a je za mnou 50m díra.Tak se kousek vracím, ať nezevluju a znova zkouším rozjet tenhle vlak, ale ani napodruhý to nějak nevychází. Tak po domluvě mávám klukům, trochu za to beru a vyjíždím znovu až nahoru na Brdy. Když jsem tak 200m pod vrcholem, volá Duchna, že až nahoru nejedou. Nezastavuju teda ani na vysněnou tyčinku a rovnou z plnýho uphillu tam posílám urputnej downhill. S klukama se potkávám tak nějak v půlce kopce a pak už pěkně spolu až nahoru na Červenou hlínu.

Z vršku, kde začíná DH na Červený hlíně, je nějakej kamenolom nebo co. Vybagrovánej je tu plac jak na parking středně velkýho lyžařskýho střediska – ale spíš se tu bude stavět rozhledna, nebo starťák pro Českej pohár v DH. Každopádně stará DH trať je sále v permanenci, takže dáváme tuhle srandu a po neúměrně dlouhé chvilce vůči času investovaného do stoupání, jsme zpět u Zdenky. Tam potkáváme grupu dalších bikerů a tk padaj dvě tři věty, aby bylo jasno, že na další kopec jedem společně. Naproti z kopce je totiž další parádní, úzký a kamenitý DH. Pravda, cestou nahoru se tak nějak opakuje situace z předchozího stoupání, ale nahoře se nakonec sjíždíme všichni. Dolu pak sice trochu kufrujeme a dáváme dvakrát nějakou špatnou odbočku, ale trail nakonec nacházíme a točky, kde levá střídá pravou, horiznt váže centrifůgu a za každou klopkou čekej další – tak tenhle trail si užíváme maximálně!

Dole už pak jen kousek po áčku a jsme zase u Zdenky, kde probíhá losování o to, kdo vyjede nahoru pro auta. Los vychází na mojeho dodge, takže hup a já jedu kluky hodit nahoru pro auta. Tam už jen mávačka a s Karlem domlouváme i nějaký další bikování.

Hele nebyl to špatnej pojezd. Vlastně takovej klasickej, kdy si lidi myslej, že bude hnusně a ono se z toho nakonec vyklube parádní 3hod vyjížďka, kdy sice fouká, ale v lese ti je to jedno a dokonce vykoukne i na chvíli sluníčko.

Takže jaká, že to byla vyjížďka s VELO test riderem a Karlem?

Pojeďte příště s náma a uvidíte.. :)

-a-