Jak nedojít na Luční..

Obr4

Máte léto? Vedro? Sluníčko?
Tak si to užijte a neklikejte dovnitř!
Tam na vás nic z výše zmíněnýho rozhodně nečeká! Pokud ale kliknete, tak pro utvoření atmoeféry, doporučuju dát židli do sprcháče a pustit ledovou vodu.

 

Hodinky vibrujou, 5:00 čas vstát…

 

Návštěva koupelny s klasickou rutinou a jdu se oblíkat, bágl připravenej, auto naložený.

Kontroluju: Lyže, pásy, hůlky krátký i dlouhý, lyžáky, helma apod. Mám vše, snad :-) Jedu směr Praha a pak Špindl.

Vyzvednout bráchu, když už jedu na sever tak ho svezu na lano :-)

 

Cesta ubíhá bezproblémově, slunce pomalu rozsvěcuje zasněženou krajinu a pohodovým tempem dojíždím do Špindlu na parkáč, kde mám sraz s Frysákem.

 

 

Brácha mizí ve frontě na permice a my koštujem likér z Demänovský doliny a řešíme výstupovou cestu.

 

Nakonec v lyžákách dáváme pěší přesun s lyžema na rameni až pod bejvalou sjezdovku Krakonoš, tam nasazujem lyže, přepnem vázání a už si to šoupem do kopce.

 

 

Párkrát kontrolujem mapu, jestli jdem dobře. Míjíme hotel Horal a dál po Judeichově cestě, ale chceme na starou Bucharovu cestu, takže to natraverzujem a trochu nejistě pokračujem po červený TZ, moc vidět není. V lese to ještě jde, ale když se dovlečem na otevřený svahy, zhorší se viditelnost tak na 50m a začínaj lavinový pole.

 

 

Dostávám instrukce, že mám dělat větší mezery, kdyby náhodou. Lavinovka je na 2, ale celou noc jemně sněžilo a dole na parkáči padal mokrej sníh, tady v 1100m je asi 5cm novýho, pak cenťák krusta a pod tim něco co kdysi byl prašan.

 

Pokračujem dál, jak se sunu dál, zjišťuju, že moje hrany na mejch retro skialpech s vázáním z west džermeny, nejsou připravený na tenhle ledovatej podklad a když projdu, praská to za mnou jak na slabym ledě a má to tendenci sklouzávat ze svahu dolů. Frysák mi to nevěří. Pokračujem dál, on je v klidu má aspoň nafukovací bágl a komplet lavinovku a doslova v tom umí chodit.

Začínám si říkat, kua proč tam zase lezu, když na těch lyžích ani neumim sjet dolů, debil no.

A pak přijde klikatice na bucharce, no kdybych aspoň uměl tu otočku a cikcaky, voe.

Nooo, pro Frysáka je to jak koukat na Chaplina na lyžích, po asi deseti minutovým snažení a několika skoro roznožek jsem na cestě :-) Ufff!

Po překročení koty 1400, to začíná pořádně fičet, nemít hůlky už se válim. Vítr mi foukne z boku až mě to pootáčí, to neznám.

 

 

Viditelnost se zhoršuje tak na 10m, Luční tentokrát nedáme. Po zvážení možností, naberem směr Výrovka. Tjn, ale kudy ?? :D

 

Jdeme podle gps, i tak sotva najdem cestu pod Luční horou, nakonec trefujem i tyčema značenou cestu na Výrovku.

Dáme polívku! Jedem dolů, ale v tom fekálu míjíme Výrovku a podezřele dlouho jedem z kopce… Zastavujem a po menší poradě to křížíme hlubokým sněhem, přímo k Výrovce. Byli už pod ní, na cestě do Pece.

 

Už je vidět Výrovka :-) Sundavám totálně namrzlej bágl. Setřepávám sníh.

Uvnitř objednáváme polívky a já vracim se k tomu praskání: Ty vole já prošel a za mnou to praskalo jak když praská led na rybníce! Frysák: Jako když praská led jo ? Hmmm. Chvilka ticha. pak dodá: To by se neutrhlo. Moc mu nevěřim, oba tušíme, že to bylo o hubu…

 

 

Po kratší pauze radši mizíme, ať nevychladnem úplně. Koštnem kořalky u vchodu. Na pásech sklouznem na rozcestí, odbočujem na cestu Stohem.

Podmínky dobrý. Před náma jsou i viditelný stopy. Kloužem po cestě stohem.

 

Dáváme poradu. Ostřílenej freeskier Frysák, si dává freeride s neuvěřitelnym stylem. A já se svym ultra skillem pokračuju po cestě dál na sjezdovku Stoh.

Cestou se mi podaří klesnout pod úroveň cesty a groteskním stylem se opět snažim rádoby cikcakama doplácat na cestu.

Ničím při tom talířek od hůlek, ale nakonec i s tim napichovákem se dostanu na cestu a dojdu na vršek Stohu.

Sundavám pásy, přecvakám vázko a pomalym tempem s unavenejma nohama, sjedu na parkáč, kde už Frysák dávno čeká :-)

 

 

Nakonec běžkařskym stylem probruslíme celej špindl až k autům.

 

Zase další výlet do Krkonoš, kdy nám počasí dávalo lekci.

 

 

Video: https://vimeo.com/347978618

Komentář: