Rány vo zem

IMG_8965

Ležím na zemi a na tu ulomenou větev koukám ze vzdálenosti, která vzhledem k předchozím událostem, jeví se jako neslučitelná s kontrolovaným odstupem. V hlavě vyskakuje velkej vykřičník.

Ufff.. Tohle bylo just, ale co ten zbytek?

Prostě sem sebou fláknul a ani to nebylo stylem pana/vorel, aby pravý stehno stejně skončilo pár čísel od ostrýho torza ulomený větve, který tu čouhá ze spadlýho stromu. Schválně tuhle past nikdo nenastražil, to jen příroda zkusila zaútočit ve snaze přirozený eliminace nešikovnýho masa a mě zrovna v tý zatáčce ujel předek a zválel jsem se tím „správným“ směrem. Kolena jsou v pohodě, protože už jsem zvyklej na tvrdší vyjížďky kolem komína si ty kolenní chrániče brát, ale s loktama jsem nepoučitelnej. Nicméně napsat, že zem se bortila krví, by bylo stejně přehnaný jako tvrdit, že se zase nestalo vůbec nic. A stejně jako ten co nepadá, tak jezdí pod svý možnosti, tak na druhou stranu, ten kdo padá nevyhrává. Teda on vyhrát může, ale maximálně tak One way ticket žlutou krabicí do špitálu. Pády k ježdění ale patří a je celkem jedno, na jaký úrovni jsi. Můžeš jezdit jako profesor, nebo stylem NCAP (NoControlAutoPilot), ale čas od času ten touchdown uděláš. Pamatuju si dokonce, že jsme si pády trénovaly, ale to byla doba velkýho race-módu a k zemi se chodilo v tréninkách skoro pravidelně. Tohle všechno k ježdění patří. Co ale pak, když sebou fakt flákneš a začnou se dít věci?

Co mám v camelbagu sebou, pro případ, že se zválim víc?

Osobně zjišťuju, že termofólii.

Hmm..

Tak jako moc to není, ale noci začínají být chladné a sedět na mezi už bude vo močák, takže dobrej začátek, ale třeba na nějaký ty ztráty krvinek to moc nepomůže. Já vím, že s tím nikdo moc nepočítá, ale právě ten zapíchlej klacek do stehna by mohl situaci celkem radikálně zdramatizovat. Neříkám, že sebou každej musí vozit najednou plnou polní s nosítkama a defibrilátorem, ale sám jsem pak cestou domu přemýšlel, co teda ještě přibalit, co by dávalo smysl a nezabralo moc místa a myslím, že přibalit to jedno obinadlo a škrtidlo, by neměl bejt zas tak velkej deal.

Možná ta rána vo zem byla vztyčenym prstem, možná ne.

Stejně tak jako ale už ze zásady nejedu na vyjížďku s někým, kdo nemá helmu (a ano, už jsem takhle z jednoho srazu odjel), tak se součástí camelbagu stanou tyhle dvě nový propriety..

..a já jen doufám, že je nebudu muset nijak radikálně použít!

-a-

 

8 komentářů pod “Rány vo zem”

  1. Manas TL

    Joo, od ty doby co jezdej s nama deti, lekarnicka je povinnej obsah baglu. Pac oba s sebou dokazou prastit solidne a proste nikdy nevis kdy se to stane i tobe.

  2. CarYs

    Je to proste tak…

  3. Andy

    Manas: Jasný, děcka jsou kapitola sama o sobě, jen jsem si tak vzpoměl kolikrát se někdo někde zválel a bylo to just..

  4. Žába

    Možná že bych škrtidlo vyměnil za tejpku,škrtidlo z ní taky uděláš a má eště víc možností použití….

  5. Andy

    Žába: No vidíš, good idea! :)

  6. Rob

    To škrcení stehenní tepny tejpem

  7. Rob

    To škrcení stehenní tepny tejpem bych tedy chtěl vidět.

  8. Žába

    Rob: ne sportovní tejp(barevný nesmysli co se jima všichni volepujou:)) a klasická tejpka co si sní volepujou prsty volejbalisti…. A stehení tepny ti prej nejlíp zaškrtí záchodová mísa,ať žije čtení na hajzlu:)

Komentář: