Je odjeto!
Letošní serie městskejch sjezdovejch závodů je over. A jak to vypadalo na závodě s největší diváckou účastí, kolik jelo sanitek, kdo si hodil Sašu Sidora přes rameno a kolik pankáčů se sešlo na afterparty při Pipes and Pints?
Vše a mnohem víc uvnitř!
Jako už tradičně nejkratší trať s nejmenším převýšením ja zakotvená do Dačic, tak paradoxně právě tady se schází největší divácká kulisa, která podél trati, ale hlavně na náměstí, dává závodu pomalu atmosféru svěťáku. Trať jako taková je spíš pomalá, protože sotva se rozjedeš ze schodů kostelní věže, kde je start, rubeš po rovině na skok přes auto,
pak dál po rovině kolem kostela, abys to z druhý strany hlavní lodě za oltářem vohnul vpravo a skočil zídku do dřevěnýho dopadu, už na tebe čeká dřevěná pumptracková klopka do průjezdu, s další rovinnou rubačkou, abys pak přes školníkův záhon dropnul asi největší převýšení do hliněnýho dopadu, prolítnul se kolem kulturáku na pěkný lavici do transferu a musel zarubat po pravý zatáčce trochu do kopce na místní raritu a tou je skok přes kašnu.
V tu chvíli přichází ale asi největší hlavolam, což je otázka jakou rychlostí jsi to schopnej narvat do “Myší díry”? Prostě když Tom honí Jerryho a ten to přežene s rychlostí do domečku, ozve se dutá rána a Jerry se vypotácí zpátky z díry s boulí na hlavě. Asi takhle vypadá ta vtipnější varianta, která v našem případě, ale měla za následek nikoliv bouli na hlavě, ale Stráňovu kličku. Hoj se rychle kamaráde! Konec trati je už ale v dohledu a tak za Myší dírou stačilo zarubat pár metrů, dát pravou a tam už tě konečně tentorkát bezbolestně sejmula fotobuňka.
V sobotu se na startu sešlo nějakech 90 kousků závodníků i závodnic, co se rozřadili do kategorií, který v letošním ročníku vážně pořadatelům zamotaly hlavy. Lidi se v průběhu roku totiž ve výsledkách (a dokonce i při vyhlášení) zjevovali mezi kategorií OPEN a MASTERS asi podle toho, jestli měla zrovna prsten Xénie, nebo Arabela a otázka na to, kdo kam patří a jak co počítat, oral pořadatelům vrásky na čele jak Zetor, co jede do hor orat brambor. Pro sobotní závod už ale vše vypadalo v pohodě a tak, po tříhodinovym tréniku, se kolem půl třetí rozjela kvalda. Začly holky, pak junioři, dědci a zbytek.
Jinými slovy, kategorie žen měla snad dokonce 5 závodnic, kde ale jasně dominovala Simča Jirková, v Juniorech se to mydlilo hlava nehlava, kategorie Masters měla opět slušnej věkovej i časovej rozptyl a nejnašlapanější prestižní OPEN měla opět nejvíc lidí i testosteronu. Po kvaldě sice pořadatel opět zařadil pauzu a lehkej technickej problém to ještě natáhnul, ale na finále bylo tak aspoň na náměstí vážně opět narváno lidma a i podél trati se slušně fandilo.
Ve finále trať mezi holkama slítla nejrychleji Simča Jirková za (1:01min), juniory Pavel Reinl (55,73 vteřiny), v Mastrech mě porazil Ondra Fiala (55,52 vteřiny) a polák Jakub Wicher, takže já opět třetí a kategorii OPEN zalítnul nejlíp Mára Petelík (54,22 vteřin) před druhým Tomášem Králem a Mírou Kabelkou. Komplet výsledky snad už brzy na stránkách Czech Downtown tour. Tím ale den zdaleka nekončil, protože stejně jako Downtown tour letos skončila v Dačicích, tak i vyhlášení celkových výsledků se událo tady.
Afterparty se pak od začátku do konce nesla pěkně ve znamení punku a tak po vyhlášení celkových výsledků, kde holky opět překvapivě vyhrála Simča, na juniory už bylo pozdě, takže nikdo nepřišel, Mastry dal Ondra Fiala (já opět třetí) a Open vyhrál Dominik Bak vlítli na podium Pipes and Pints a rozjelo se to pravý pozávodní pogo!
No a co napsat na závěr, za celou Czech Downtown sérii?
Já jsem určitě pro, aby tahle městská sjezdová tour pokračovala i přes nějký ty sem tam kiksy. Pravdou je, že za 600,- startovnýho by některý pravidla měli bejt betonově pevný, ale myslím, že se kluci i z letošního ročníku a z výletů do zahraničí, opět poučej a pokud budou ročníky další, tak jen lepší a lepší.
Takže kluci DÍKY ZA TO!
A příští rok se snad zase uvidíme.
-a-
