Sobota ráno a na štěrkovym parkovišti pozvolna brzdí nejeden van a kombík nacpanej kolama. Ven z aut pak všichni skáčou jak paragáni při vostrejch seskocích. Bodeť by ne – v 10hod se totiž pouští lano na Monínci a čerstvě šejplej bikepark s novýma překážkama a traťema, láká bikery jak výloha masny hladovýho psa.
Takže jakej teda je ten lotošní bikepark na Monínci?
Tak klik dovnitř…
Letos to bohužel nevychází abych si dal páteční večerní otvíračku Vlčákovo legendární slivovice při ohni a tak na Monínec s Tobiášem dorážíme až v sobotu ráno. Mladýmu dávám na výběr jestli bude jezdit mýho sjezďáka nebo endurko (on je totiž ve 14ti letech stejně vysokej jak já) a po volbě, že chce endurko se už suneme k vleku na první lano.
A co čert nechtěl – monínecká diggers CREW stojí první řadu! Dáváme high-five a já hned od Cruza, Žáby, VLCaKA a Tomáše zjišťuju jak to celý letos pojali a na co se máme připravit. Dostávám teda instruktáže a už se otvírá gate a pouští nás to na první sedačky. Cestou nahoru okukuju co se dá na oči a už se nemůžem dočkat až to nahoře odpálíme. Počasí navíc vypadá luksusně a klopenky voněj už na dálku čerstvě udusanou hlínou.
Vyjíždíme tedy nahoru a klucí to hned pouštěj dolu jak kdyby žádný zítra nebylo. Hlíná lítá a radostný skřeky prořezává jen ten baryton zadních gum: “Braaaaaaap…” S Tobiášem jedem hned za nima a po očku sleduju všechny novinky a zárověň koukám za sebe, jestli se tam mladej někde nezválel. Jede ale dobře a první sekci máme rychle za sebou. Ta první sekce je klasicky louka kde Cruzo s Žábou fakt zase nechali ruce. Parádně našejplý dvě lajny jsou zařízlý do louky a člověk pomalu neví kterou z nich si dát.
Pak následuje další možnost co jet a to vlastně tři stopy od chalupy – DH sekce vlevo dostala dost koleček hlíny a najednou už to není jen ratatata přes šutry, kde ti vyskákaly všechny amalgánový plomby, ale dá se tam rozumně letět a sem tam se odrazit a šutry přeletět díky navožený hlíně. Prostředek je pak klasickej gap, vedle kterýho ale zmizel obrovskej strom, takže se musel předělávat celej dopad – jak hlína tak dřevěná záchraná plošinka, ale pořád je to pěknej polet s luksusním dopadem. My dáváme jako první jízdu ale lajnu úplně vpravo, kde jsou za sebou dvě velký lavice a pak se to zase spojí do jedný tratě.
No hele popisovat každou lajnu a skok asi nebudu – to prostě musíte přijet a najezdit si to, co ale zmíním je, že pak následuje další volba a to je Easy lajna, nebo dvě Endurový tratě s různou obtížností, oldschůlovej, ale těžkej NortShore trail, na Freeride lajně je novej gap a DH sekce dostaly zas parádní lesní odbočky.
Úplnou novinkou je ale odbočka vpravo po přemostění, kde je snad 12m dlouhej wallride s možností nájezdu a nebo náskoku – záleží na tom jakou máš nájezdovku. Z wóla se pak dá zas odskočit pryč, nebo to prostě sjet dolu. Laskomina veliká!
Všeho všudy, je zas na Monínci mraky novejch věcí a možností jak si jednu lajnu zajet několika možnými způsoby. Prstě furt se tu drží zlatý pravidlo o variabilitě stop, hlavně aby to byl kopec srandy!
Velký díky znovu celý digerský CREW – VLCaK, Cruzo, Žába, Tomáš a samozřejmě Zdena!
Díky že to furt šejpujete a my máme v těch středních Čechách kde jezdit!
-a-
Jo a galérka ode mě samozřejmě bude – zítra!
(A kdyby někdo věděl o dalších galérkách tak klidně link do komentářů – díky!)
Za mě opravdu super a velká pochvala – fakt jsem si to užil a jsem rád, že na letošek přibylo tolik novejch věcí.
Díky :)
Ahoj. Na otevíračce byl i nějaký fotograf. Není už někde nějaká fotogalerie? Díky za info