Trip na Sněžník a do Oldova

Ha, pět třetí den tripu, opět neděle, a opět v Děčíně. Milan K nás párkrát bere nahoru, takže hurá na to…Jedeme ve složení jako včera, K a K, Filip, MT, Klauz, a já. Dáváme si ty jejich tratě, dvakrát jen asi z půlky, a jednou až odshora. Asi vám to nedokážu dobře popsat, neboť nevím jak se která trať jmenuje, nicméně všechny jsou noblesní. Ty první dvě si tu MT celkem chrochtá blahem, není to totiž až tak rozbitý, a tak se to na HT dá celkem v klidu solit jako na Fulech.

Skoky dávaj všichni vše, u některejch jak už jsem psal minulej tejden, chybí dopady. Některá tam místa jsou obvzláš labužnická, takhle jsem kolu nedal nažrat ani nepamatuju. Klauz proráží, a neumí to zalepit, tak si ho různě šikanujeme a dáváme mu najevo, že je tu nejmladší…

Co je teda ale fakt nátěr, je jedna z těch tratí. Kubajsz nás vede, u každáho kamene prohodí – to se dá sjet – což se fakt dá, ale teda, víckrát jsem trialový dopady do zadního s následným vyškubnutím ramen ven snad za den nedal. Teda, kamarádi, dopady by to chtělo dost… 

Taky fotíme, vybíráme si jednu zatáčku, a každej jí najíždíme. Tak a zde srovnání, aneb jak projet stejnou zatáčku v podání 7 lidí a pokaždý blbě, zde, hehe.

No a frčíme dál. Už je asi 15h, a jsme mírně řečeno jetý, ale letíme ještě do Oldova. Kde taková tratička v lese, obsahující dirt, a několik sestupáků vedle sebe, je to fine, ne velké, leč hravé. Zde klucí celkem hec a trix, Kuba kánata, Klauz X a víc, Kaschtan nějaký ty tleskance nohama, dost. Nakonec fotíme pro dolekop.com sbírku helem, a Kaluzík k tomu skáče nejhnusnější skok (jedna ruka v koni) a už se těšíme, jak tím zahltíme Keliho web. Ten bude hepy, a těch kydů…hehe, to bude ono.

Jo, ty krávo, Buba se umí kopnout do hlavy, to je prostě nejvíc !

A to už jsme fakt znavený, 4 dny výlet, třetí den bikování, už je to fakt přes závit, což se vyznačuje tím, že dochází motivace jezdit. Takže nakonec po přesunu na poslední lokaci, Oldov lávky už jezdí akorát Klauz a Kuba s Kaštanem. Zde je jedna taková gapová lávka, která má nádhernej dopad, to je do peřinky, a pak pár dirtů a svinskej gap mezi stromy, kterej je fakt dost. Naštěstí má upadanej odraz, a tak to nikoho neláká…

No a končíme. Loučení, i nějaká ta slza, jako obvykle, přátelství za hrob a kydů plná půda. Závěrem bych chtěl poděkovat : Filipovi za vyvážení, Kubajsz family za vše, Manasovi za nocleh, Kaschtanovi za to že nešel venčit psa a jezdil s náma, Bubovi že se kopnul do hlavy a dokázal tím že je mistr Joda.
A Klauzíkovo mamce, že ho s náma pustila. Jsme hodní a staráme se o jeho duševní vývoj jak nejlépe umíme !!!

Tak zase brzy, niggaz